Parašutisté na nebi vytvořili diamant. Na světovém rekordu se podílel i Čech
Chtěl do armády k paragánům, to se nepovedlo. Parašutismem přesto žije a to natolik, že je jedním ze světových rekordmanů. Martin Kučera ze Zlína totiž patří k parašutistům, kteří loni na nebi nad Floridou vytvořili diamant. Ve formaci přitom vydrželi 15 vteřin. Lidově řečeno — brnkačka, řeknete si možná. Nicméně jak sám zkušený skokan s padákem říká: tady může jít i o to nejcennější.
Vyskočit z letadla, do pěti vteřin otevřít padák a do dalších devíti vteřin se připojit k formaci. Takový byl úkol všech členů vybrané skupiny 104 parašutistů, kteří se rozhodli pokořit světový rekord. Ze dvou Čechů se do ní nakonec probojoval jen Martin Kučera. „Musíme se zapojit s pomocí rukou i nohou, tedy chytit se za kolegovu šňůru,“ nastiňuje český rekordman s tím, že je třeba být maximálně soustředěný, aby místo o rekord nešlo hlavně o život: „Při naší disciplíně se to stává docela často. Někdy může být na vině počasí nebo turbulence, kdy se nám může zbortit padák. Můžeme se zamotat do kolegova padáku a potom je potřeba otevřít záložní padák.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svlékání vážky i ptačí radovánky. Kameraman ukazuje českou přírodu v nevídaném detailu
To všechno jsou důvody k co nejpreciznějšímu výcviku, na jehož konec se nedostanou zdaleka všichni zájemci. „Byly vypsány výběrové kempy po celém světě, kterých jsme se museli zúčastnit minimálně třikrát do roka. Většinou v Americe, něco málo i tady v Evropě. V menších formacích jsme dělali takzvaně suchý nácvik a přitom jsme byli hodnoceni, jestli jsme formaci nerozhoupali, jestli jsme včas zabrzdili a správně se napojili na kolegu... Dostávali jsme bodování od A do F. Kdo chtěl být v rekordu, musel mít nejhůře B, což se mi naštěstí podařilo,“ líčil.
Rovnýma nohama přímo do rekordního diamantu
V den velkého rekordu se všichni účastníci sešli už v 5.30 při briefingu, kde se probíraly informace o síle větru ve výšce seskoku, o teplotě a vybavení, které muselo odpovídat podmínkám. Pokusů o rekord bylo celkem 10, startovalo se ještě za tmy. „Ve výšce dvou kilometrů jsme potkali svítání, což bylo úchvatné. První letadlo vystoupalo do výšky šesti kilometrů, ostatní letěla níž a tím vznikala ta formace,“ vysvětluje Martin Kučera a pokračuje: „Nahoru šlo 104 účastníků formace a pět kameramanů. Letělo celkem osm letadel. V tom prvním letěl takzvaný základní diamant a jeho účastníci měli i kyslíkové láhve a masky. Ti, co byli níž, je nepotřebovali, tam už se dalo dýchat normálně.“
S neutuchajícím nadšením pak vzpomíná na chvíle, kdy ještě seděl v letadle a uviděl utvářející se formaci: „Byl jsem v ocase letadla a viděl jsem ji, jak k ní letíme. Pilot nám hlásil, jak je to neskutečné. A já jsem letadlo opouštěl jako čtvrtý a tu sestavu jsem viděl pod sebou. Bylo to impozantní.“
Čtěte také
Úctyhodná pak byla i velikost útvaru — více než 100 metrů na výšku a přes 50 metrů na šířku. Tvar parašutisté udrželi 15 vteřin, čímž se podařilo překonat rekord z roku 2007, kterého se zúčastnilo 100 lidí. Kdo by čekal po dosažení rekordu oslavu, ten by se mýlil. Následující den byl ve znamení dalšího pokusu o ještě lepší výsledek, kterého se ale nepodařilo dosáhnout.
A jak vypadá atmosféra v letadle před samotným seskokem? I o to se s námi Martin Kučera v rámci natáčení pořadu Prima Česko podělil: „Je to o plném soustředění. Většinou si třeba plácneme, prohodíme pár vtípků. Ale tentokrát tam bylo úplné ticho, maximálně jsme se na sebe podívali a na znamení štěstí zatnuli pěst, ale hlavně jsme se soustředili.“
A všichni účastníci věděli proč. „Na finální výcvik bylo pozváno 130 lidí a jakmile někdo udělal chybu, dostal takzvaně žlutou kartu. Já jsem ji taky jednou dostal, přiznám se. Ale kdybych udělal chybu ještě jednu, už by mě ze sestavy vyloučili a nahradili by mě ti, co čekali na lavičce. To se naštěstí nestalo.“
ČTĚTE TAKÉ: Místo vyhození do šrotu se jí vrací dávný lesk: Úzkorozchodná trať v Budislavi
