Pavel v Letech uctil památku romských obětí. Týrali je i čeští četníci, připomněla Pekarová

Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je teď stejná jako v minulosti, řekl na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku prezident Petr Pavel. V soužití s Romy jsou podle něj stále rezervy. Pietního shromáždění u příležitosti 80 let od transportu 420 uvězněných Romů do Osvětimi se zúčastnily stovky lidí včetně čelných představitelů státu.

Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident Česka, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.

„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, i těch našich,“ řekl. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině.

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.

ČTĚTE TAKÉ: Opatření ohrožují studenty, zuří Fiala z SPD. Chceme zabránit zneužití slev, hájí se Stanjura

„Byl bych velmi rád, pokud by vznik památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,“ řekl.

Mrzí ho, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na březnové vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Varoval před tím, že podobné tendence mohou zaznívat i v demokratických volbách.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní na místě se omluvit. Míní, že pietu je poctivé využít i k reflexi.

„I v současné české společnosti je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili,“ dodala.

Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.

Růžičkova neteř Kokyová upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině. Coby předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice také dodala, že Romové ani dnes nejsou ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.

V Letech byl za protektorátu tzv. cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů korun, bourání objektu skončilo až na konci minulého roku. Místo vepřína vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.

Táborem v Letech prošlo od srpna 1942 do května 1943 přes 1 300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje až na 500 tisíc.

Tagy: