Hned několik evropských vlád čelí vážnému podezření z toho, že pomocí izraelského softwaru Pegasus ilegálně sledovaly zástupce opozice či „nepohodlné“ novináře. Někteří politici již aféru označili za evropský „Watergate“. Vymkl se systém, jehož původním účelem bylo bojovat proti terorismu či organizovanému zločinu, kontrole? Například europoslanec a 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja Pegasus označil za velmi nebezpečný nástroj, který kvůli svým vlastnostem nemá legitimní využití.
Pegasus je spyware vyvinutý izraelskou společností NSO Group. Systém lze skrytě nainstalovat do mobilních zařízení s operačními systémy iOS i Android. Tím Pegasus umožňuje v zařízení prohledat e-mailovou či mobilní komunikaci i fotografie, nahrávat telefonní hovory, shromažďovat hesla, sledovat polohu nebo potají zapnout kameru i mikrofon. Dokonce umí psát textové zprávy či stahovat závadné soubory, čímž může tvořit „umělé“ důkazy.
Vzhledem k poslední jmenované schopnosti softwaru je Kolaja přesvědčen, že Pegasus společnosti nepřináší nic dobrého. „Skutečně neexistuje legitimní využití spywaru Pegasus. Ve chvíli, kdy je použit, tak je znemožněno, aby jakákoliv digitální data byla použita jako důkaz u soudu. Systém totiž umožňuje vymýšlet si důkazy. Může například člověkovi na telefon nahrát dětskou pornografii. Tím pádem by měl soud jakékoliv digitální důkazy odmítnout,“ řekl europoslanec pro CNN Prima NEWS.
V posledních letech si Pegasus zakoupilo nejméně 14 států EU, ale i další země po celém světě. Hned několik vládních stran nyní čelí podezření, že spyware používaly ilegálně pro šmírování opozičních politiků či novinářů. Týká se to například Saudské Arábie, Maroka či Mexika, z evropských zemí pak Řecka, Španělska, Maďarska nebo Polska.
Upadá právní stát v Polsku?
Vyšetřovací výbor Evropského parlamentu s názvem PEGA, v němž zasedá i Kolaja, nyní podezření těchto států z ilegálního sledování vyšetřuje. Nově se účastnil třídenní mise ve Varšavě, kde vyslechl zástupce tamní opozice a justice, experty, aktivisty, novináře či poškozené osoby. Nová zjištění z konference Kolaja označil za velmi depresivní.
„Zjistili jsme, že byl Pegasus v Polsku nelegálně pořízen a pak i nelegálně používán. Neexistuje nad tím žádná kontrola. Nová svědectví ukázala, do jak velké hloubky a úpadku porušování zásad právního státu v Polsku míří. Poslanci i senátoři z polské vládní koalice navíc absolutně odmítli spolupracovat a snaží se celou věc zamést pod koberec,“ kritizoval Kolaja.
Vážnější podezření ohledně zneužití izraelského systému však pochází ze států mimo Evropu. Podle serveru investigace.cz má software Pegasus co do činění s případem Džamála Chášukdžího, saúdského novináře z The Washington Post, který byl v roce 2018 zabit v sídle saúdského konzulátu v Istanbulu.
Saúdská vláda nechala podle všeho Chášukdžího zavraždit, tělo rozřezat a ukrýt. Podle uniklých dat, která prý mají novináři k dispozici, byla před vraždou sledována jeho snoubenka i přátelé právě softwarem Pegasus.
The Guardian zase v minulosti zmínil telefonní číslo mexického reportéra na volné noze Cecilia Pineda Birta, jehož jméno bylo prý rovněž nalezeno v seznamu sledovaných. Útočníci muže zabili v myčce aut a jeho telefon nebyl po vraždě k nalezení.
Převládají klady, nebo zápory?
Nabízí se tedy otázka, zda se systém, jehož účelem má být primárně boj proti terorismu a organizovanému zločinu, nevymkl kontrole. Někteří europoslanci z výboru PEGA kritizují samotnou společnost NSO, potažmo Izrael, že ke kauze přistupují netrasparentně.
NSO na svou obranu uvádí, že prodává svou technologii pouze vojenským, bezpečnostním a zpravodajským subjektům. Tvrdí také, že před prodejem špehovacího nástroje pečlivě prověřuje, nakolik klienti ctí lidská práva. Kolaja ale považuje schopnosti systému za nepřiměřené, i kdyby se mělo jednat primárně o boj proti terorismu.
„Je potřeba zohlednit přiměřenost použití takových prostředků. Tajné služby mají bezpochyby spoustu jiných dalších nástrojů, které mohou využít. Tohle mi přijde natolik nebezpečné, že by to používáno být nemělo. Každá vláda totiž muže Pegasus zneužít, a bezpečnostní služby tak nemohou plnit svou hlavní povinnost, tedy chránit svoje občany. Chyb v bezpečnostním softwaru nemůžeme zneužívat, ale naopak se musíme je snažit opravit,“ dodal europoslanec.
Rozhovor s Marcelem Kolajou před komunálními a senátními volbami:
