Roj tisíců útočných dronů. Tak si americký Pentagon představuje jednu ze svých zbraní budoucnosti. Drobné bezpilotní stroje mají podle expertů společnými silami ničit nepřátelskou obranu, zatímco se jejich lidští operátoři nacházejí v bezpečné vzdálenosti. Kolem slibného vojenského projektu ale panují obavy – pakliže by armáda ztratila kontrolu nad rojem inteligentních dronů, mohla by je taková chyba přijít velice draho. Kde vězí rizika?
Autonomní multidoménové adaptivní roje, též AMASS (Autonomous Multi-Domain Adaptive Swarms-of-Swarms) – pod tímto poněkud složitým a nicneříkajícím názvem se skrývá doktrína, která si klade za cíl vytvořit podmínky a prostředky pro automatizované fungování na bojišti. V praxi to znamená, že se do bojů mají čím dál více zapojovat stroje a umělá inteligence než samotní vojáci, případně budou střety probíhat za jejich velice úzké spolupráce.
Americká armáda má ve svém arzenálu celou řadu bezpilotních a bezposádkových robotů a dronů, třebaže většinou nasazovala do terénu spíše jejich průzkumné varianty. Ostatně samotná válka na Ukrajině ukázala, jak zásadní roli mohou sehrát drony při odhalování nepřátelských postavení a zaměřování ruských cílů dělostřelectvem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Západní stroje, které mohou přinést obrat. Podívejte se, co zamíří na Ukrajinu
Projekt AMASS, za kterým stojí agentura DARPA, chce ovšem jít mnohem dál. Vojenská instituce spadající pod americké ministerstvo obrany v současnosti shromažďuje nabídky od různých dodavatelů na zakázku v hodnotě 78 milionů dolarů. Jejím cílem je vytvořit koncept „útočného roje dronů“, který by sloužil především k narušování či ničení nepřátelské obrany, přerušování signálů a případně i ke smrtícím výpadům na frontové linii.
Bezpilotní letouny by proto byly vybaveny jak zbraněmi, tak nástroji pro navigaci a komunikaci. Útočit by mohly na pozemní, ale také vzdušné či námořní cíle. Konkrétní podrobnosti nejsou nicméně známy – projekt je stále v plenkách a bude nejspíše trvat několik let, než nabere konkrétních kontur. I proto není zatím jasné, jakými zbraněmi by byly drony vybaveny. Nabízí se mimo jiné drobné výbušniny či moduly s malorážovými hlavněmi.
Doposud drony útočily spíše jednotlivě, v rámci projektu AMASS se počítá s tisíci spolupracujícími stroji. Jejich vysoký počet není náhodný – cílem je zkrátka „zahltit“ nepřátele kvantitou. Teoreticky by část dronů mohla provádět ostrý útok, část narušovat signály a část zase zaznamenávat pozice protivníků pro raketometnou palbu. To vše bez ohrožení vlastních lidských zdrojů na bojišti.
Třebaže by takový směr vedení války bezesporu změnil fungování světových armád na bojišti, odborníci neskrývají své obavy. Technologie přináší celou řadu výhod, ale o rizik. „Jakmile se roj dronů zvětší, bude pro člověka velice obtížné či až nemožné ukočírovat jeho rozhodování,“ nechal se slyšet Zachary Kallenborn z Univerzity George Masona ve Virginii, který tam přednáší o bezpečnostní politice.
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
Jak ukazuje reportáž americké CNN, drony sehrávají ve válce na Ukrajině klíčovou roli. Zdroj: CNN
„Teoreticky by drony z AMASS mohly být zcela nesmrtící, tedy provádět rušení radarových vln nebo jiné nekinetické útoky na podporu jiných platforem, které skutečně ničí obranu. Myslím si ale, že to není příliš pravděpodobné,“ podotkl Kallenborn na webu Institutu moderní války.
Chybující roj dronů? Děsivé, hodnotí expert
Podle vyjádření agentury DARPA budou klíčová rozhodnutí nadále provádět lidští operátoři, což by mělo výrazně eliminovat prostor pro fatální chyby na bitevním poli. V případě, že by s dronem selhala komunikace, by musel přístroj čekat na povolení, aby jednal autonomně. I v tomto ohledu je ale Kallenborn stále skeptický – aby se dron zachoval podle vlastního „úsudku“, na to bude potřeba pokročilá umělá inteligence (AI). Její současná úroveň je ale stále náchylná k chybám.
AMASS není jediným projektem DARPA, na kterém se pracuje a který zahrnuje roje autonomních dronů. Již několik let vyvíjí projekt OFFSET (OFFensive Swarm-Enabled Tactics Program), který by zahrnoval až 250 vzdušných a pozemních dronů. První skutečný pokus o roj dronů provedl Izrael v roce 2021 v konfliktu s Hamásem v Gaze. Nebylo to však nic v takovém rozsahu, jako se plánuje v projektu AMASS. „Masivní roj dronů náchylný k chybám by byl děsivou věcí – novou zbraní hromadného ničení,“ varoval Kallenborn.
