O jeden zápas už přišel, od dalšího ho dělí jen pár dní. Beachvolejbalista Ondřej Perušič se stále nachází v izolaci po pozitivním testu na koronavirus, vrací se mu ale síly a už nyní kromě únavy na sobě nepozoruje žádné další symptomy, sdělil redakci CNN Prima NEWS. O tom, zda nakonec zasáhne do olympiády, ale rozhodnou až japonští lékaři. Podle Perušiče v Tokiu vázne komunikace v angličtině, příliš nadšený není ani ze stravy, která by mohla ve výsledku ovlivnit i výkon sportovců.
Nákaza koronavirem se u Perušiče prokázala minulou neděli. O den dříve přiletěl do Tokia ve speciálu, z jehož pasažérů byl už na letišti pozitivně testován lékař Vlastimil Voráček, později i další sportovci a členové výpravy. Nyní už se ale cítí mnohem lépe a doufá, že ve čtvrtek stihne nastoupit proti Mexičanům.
Nepatříš na olympiádu, četla Vondroušová, teď se postarala o senzaci. Co říká o zápase?
Český ženský tenis zažívá v posledních měsících pořádné žně. Roland Garros ovládla Barbora Krejčíková, ve Wimbledonu došla až do finále Karolína Plíšková. Hlavní olympijskou hvězdou je Markéta Vondroušová, která v úterý vyřadila domácí celebritu Naomi Ósakaovou. Pro rodačku ze Sokolova jde o obří satisfakci, protože před hrami v Tokiu narazila na početné hlasy fanoušků, kteří se podivovali nad tím, že zrovna ona dostala šanci hrát pod pěti kruhy.
„Ještě den nebo den a půl po pozitivním testu jsem byl pořád asymptomatický. Potom se mi na tři až čtyři dny už příznaky objevily – šlo vesměs o rýmu, bolest v krku a velkou únavu. Průběh byl lehký, neměl jsem teplotu ani žádný kašel. Teď už je to den ode dne lepší,“ řekl sportovec pro CNN Prima NEWS.
„Dneska (v úterý) a včera jsem se cítil relativně dobře, zkoušel jsem už trošku víc trénovat a cvičit. Nebylo to zas tak hrozné jako předchozí dny, kdy jsem se pokoušel jen o nějakou lehkou aktivitu. Symptomy už nemám, pouze přetrvává menší únava,“ pokračoval beachvolejbalista.
Zda bude nakonec moci jít na zápas, rozhodnou Japonci podle Perušiče ve středu ráno. Vše bude záležet na virové náloži při testu, a ta je podle všeho den ode dne menší. Pokud lékaři uznají, že je sportovec již neškodný pro své okolí, opustí nařízenou karanténu.
Japonskou organizaci olympijských her nedokáže Perušič příliš posoudit, jelikož v izolaci nepřijde téměř s nikým do styku. Určitým problémem je ale jazyková bariéra, která zkomplikovala za normálních okolností jednoduché věci a úkony – co se jinde vyřeší během půl minuty, zde trvá i deset minut.
Kvalitní strava ztracena v překladu
Třebaže je olympiáda největší mezinárodní sportovní událostí, podle Perušiče místní trošku tápou s angličtinou. Obdobně se vyjádřili i sportovci z jiných zemí.
„Cokoliv nezapadá do standardní konverzace, které se zde dané osoby učily, je obrovský boj. V tomto ohledu si myslím, že by olympiáda mohla být zorganizována trochu lépe. Je to pro mě trochu překvapení – na tak velké mezinárodní akci je angličtina nutné minimum, aby probíhala hladce,“ řekl redakci český sportovec.
Silné emoce v rodině hrdiny Choupenitche. Hurá, nejšťastnější den v životě, jásal otec
Skvělé pondělní vystoupení české výpravy na olympiádě v Tokiu podtrhl šermíř Alexander Choupenitch. Brněnský rodák s běloruskými kořeny v souboji o bronz deklasoval japonského fleretistu Takahira Šikineho. A Česko tak získalo v tomto sportu první olympijskou medaili. Úspěch 27letého hrdiny prožívala i rodina.
Složitě probíhá i posílání balíčků. „Chtěl jsem něco poslat z izolace do olympijské vesnice, i to byl problém. Dlouho to vypadalo, že nebudu moct poslat dres na kontrolu. Bylo mi řečeno, že to mám řešit přes ambasádu. Takové věci se mohly zařídit jednodušeji. To samé platí i pro balíčky s jídlem, které mně i jiným sportovcům obohacují jinak stereotypní stravu,“ rozvedl Perušič.
Jídlo se překvapivě stalo vedle komunikace jednou z největších bolístek, které v Japonsku zatím zažívá. A co víc, nekvalitní strava by mohla ovlivnit výkony sportovců.
„Pokud máte v izolaci člověka, který by měl v případě propuštění podávat za pár dnů nejlepší fyzické výkony, měla by tomu strava odpovídat. Bohužel to tak není. Nerozumím také zdejšímu režimu, kdy každé ráno v 7 hodin přijde hlášení, že si musíme změřit teplotu. To přece můžeme udělat i v 10, zbytečně to ubírá na regeneraci. Zejména Evropanům – časový posun nás nutí jít spát později. S tím brzkým vstáváním se to těžko snáší,“ popsal pro CNN Prima NEWS další problém.
„Ale samozřejmě se to vydržet dá, nerad bych z nás dělal úplné chudáky. Jde spíše o to, že chceme podávat nejlepší výkony a jsme zvyklí řešit i zdánlivé prkotiny. Občas i ty dělají rozdíly. Strava je jedna z věcí, které už ale takovou prkotinou nejsou,“ řekl na závěr.