Pěstujte rostliny štěstí, poradíme vám, které to jsou

Jetelíček (Oxalis)

Název oxalis je odvozen od řeckého slova – oxys, kyselý, proto správný název rostliny je šťavel. Listy obsahují kyselinu šťavelovou, a mají proto kyselou chuť. Po celé zeměkouli roste asi 800 jak jednoletých, tak vytrvalých druhů

Šťavel nízký (Oxalis depressa), který se také nazývá jetelíček pro štěstí, patří u nás k těm nejznámějším. Z drobné hlízky vyrůstají řapíkaté, trojčetné, světle zelené listy a jednotlivé květy mají v průměru 2-3 cm. Růžové květy jsou na vysokých stopkách. Kvete od konce července až do října. Vyžaduje písčitou humózní zem, slunné stanoviště, ale ne úpal. Snadno se množí drobnými hlízkami.  Je zcela nenáročný a mrazuvzdorný. Vhodný je především do skalek, kde se uplatní jako výborná kobercová rostlina. Lze jej pěstovat i v květináčích, poslouží jako velmi pěkný dárek. Je ale dobré vědět, že květy se rozvíjejí na slunci, pokud rostlinu přemístíme do stínu, květy se velmi rychle zavřou.

Jmelí (Viscum)

Rostlina je stálezelená a roste vysoko v korunách stromů. Již našim předkům připadalo jmelí tajemné, právě pro výšky, ve kterých roste a plody- bílé bobulky, které jsou podobné svým, tvarem a velikostí perlám. Navíc dozrávají během prosince. A vše co je tajemné, má i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby současně ochraňovalo proti čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako zavěšená podkova nebo nalezený čtyřlístek.

Podle starých Keltů zajišťuje plodnost, proto se pod ním dodnes líbáme. Navíc přináší do domu, štěstí, odvahu a lásku. Ve středověku se využívalo jako významná léčivá rostlina a moderní věda léčivé účinky potvrdila. Jmelí obsahuje látky upravující dlouhodobě krevní tlak, podporuje rozšiřování cév, proto slouží k výrobě léků proti arterioskleróze. Podle tradic nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, proto si jej nikdy nekupujeme sami pro sebe, ale pouze jako opětovaný dárek pro své blízké a přátele. Je zcela jedno, zda je zlacené, stříbrné nebo jenom přírodní, zelené.

Chryzantéma (Chrysanthemum)

Chryzantéma je pro Číňany jednou z rostlin, které symbolizují štěstí. Málokdo ví, že její název pochází z řečtiny a v překladu znamená zlatá květina. Známější je už skutečnost, že chryzantémy patří v Japonsku k oblíbeným květinám již několik staletí (čehož důkazem je její zobrazení v císařském erbu) a dokonce 9. září je pro chryzantémy v této zemi slavnostním dnem. U nás je známe jako listopadky a jsou u nás neodmyslitelně spojeni se svátkem Všech svatých, kdy jsou používány na výzdobu hrobů. V posledních letech se ale stávají chryzantémy stále oblíbenější především jako venkovní trvalky, jako řezané květy do nejrůznějších druhů vazeb a současně jako hrnkové rostliny pro krátkodobou dekoraci především teras, balkonů, vchodů do domu ad.

Název chryzantéma má původ v Řecku a znamená zlatý květ. Tradice pěstování těchto rostlin je ale spjata s Japonskem a Čínou, kde se začaly již v dávné minulosti šlechtit. Pro místní obyvatele je chryzantéma symbolem lidské dokonalosti. Šlechtění chryzantém je stará tradice, která má své kořeny v Číně a Japonsku, odkud pocházejí tyto původně divoce rostoucí rostliny. V Evropě se objevily až v 18. století a s pokračujícími dovozy se začalo i s jejich šlechtěním. V současné době je sortiment tak obří, že je možné vybírat z nejrůznějších barev, tvarů květů, velikosti, výšky ad.

Rozchodníky (Hylotelephium syn. Sedum)

Je jich celá řada. Ty, co kvetou až do zimy, dosahují výšky až 50 cm, typické jsou šedozelené listy a nafialovělé okolíky s násadou poupat. Po staletí se věří, že tyto rostliny přinášejí štěstí a dlouhověkost, proto je nalézáme téměř v každé zahrádce. Jsou zárukou i posmrtného života v bezpečí a klidu, pro jsou často vidět na hrobech. Vyhovuje jim vlhčí prostředí polostínu, jsou tolerantní i k hlubokému stínu, kde rostliny získávají krásné vybarvení listů a celkovou mohutnost. Nevadí jim ale ani suché písčité stanoviště.

Jsou vhodné i pro pěstování v nádobách, kde vyniknou jako solitéry a jsou velice dekorativní. Podle jednotlivých druhů kvetou od měsíce srpna až do mrazů. I po odkvětu je rostlina dekorativní. Velmi často se nechává zaschlé květenství na rostlině až do jarních měsíců. Rozchodníky mají jedlé listy, které se používají jako doplněk do salátů a polévek. V současné době jsou hylotelephia módním hitem. Domovem je Sibiř.

Aloe (Aloe vera)

Je považována za rostlinu přinášející štěstí a odhánějící zlo. V Africe je zvykem několik rostlin aloe vera pověsit nad své dveře, aby se vyvarovali zlých duchů. Egypťané umísťují aloe vera nad dveře svých nových domovů jako symbol naděje a štěstí pro ty, kdo tam žijí. Používá se i jako dar novomanželům po svatebním obřadu. Když vyrazí nové výhonky, manželé budou šťastní. Aloe je vynikající pokojová rostlina, velmi nenáročná, ale nejnižší teplota v zimě nesmí klesnout pod 5 °C.

Půdu vyžaduje písčitou, dobře propustnou, plné slunce, případně mírné přistínění. Aloe roste poměrně rychle, každoročně vytváří několik odnoží, které je třeba od mateřské rostliny oddělit a vysadit do jiné nádoby, nejlépe po jedné rostlině. Vyplatí se i každoroční přesazení, nejlépe v době oddělování odnoží. Na dno květináče je nutné umístit drenážní vrstvu, kořeny nesmí být přemořeny, jinak rostlina uhnívá, nevytváří přírůstky a hnědne od špiček listů. Jedná se o rostlinu dlouhověkou a při vhodné péči ji můžeme pěstovat mnoho let.

Myrta (Myrtus)

Pochází ze severu Afriky a jihu Evropy. Jde o stálezelený keř, s až 5 cm dlouhými listy. Bez myrty se u nás neobejde žádná svatba. Právě její větvičky jsou symbolem štěstí a věčné lásky. Již před tisíciletími staří Řekové a Římané měli ve zvyku zdobit mladé nevěsty myrtovými věnečky. Byla součástí oslav a hlavně zásnub, a to se dodržuje dodnes i u nás. Listy produkují éterické oleje s výraznými posilujícími účinky. Tyto oleje se často využívají v kosmetice.

Myrta je také v řecké mytologii za symbol Afrodity - bohyně lásky a krásy. Oleje jsou využívány také v aromaterapii, protože čistí a uvolňují dýchací ústrojí. V mnoha zemích se výtažek z myrty používá pro podporu vlasového růstu. Ačkoli je myrta exotická rostlina, ještě počátkem 20. století byla součástí každé české domácnosti. Pěstování je jednoduché, nesmí se přelít a nesnese vysokou teplotu v místnosti. Má nezaměnitelnou vůní, listy a pupeny se navíc přidávají do čerstvých salátů nebo k pečenému masu.