Pět způsobů, jak zničit NATO. Trump je znechucený, může ho rozložit pomalu i ostrým řezem
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Donald Trump zvažuje odchod z NATO.
Co ho vede ke znechucení z Aliance?
Jaké kroky by mohl podniknout?
Nabízí se mu pět variant.
Americký prezident Donald Trump od svého loňského návratu do Bílého domu soustavně kritizuje NATO. Jaké možnosti by měl, pokud by se jej rozhodl zničit? Podle webu Politico, který tuto otázku položil několika zasvěceným odborníkům, existuje pět způsobů.
Spojenci Donalda Trumpa hodně nahněvali, když se odmítli připojit k jeho válce proti Íránu. A tak se ozval. Hodně tvrdě se ozval. Ve středu prohlásil, že zvažuje vystoupení z NATO.
Nic ostřejšího ještě k Alianci neřekl.
Čtěte také
„Budu mluvit o svém znechucení z NATO,“ řekl před svým televizním projevem. Později pro Politico dodal: „Jsem z nich zklamaný. Kdybych je někdy potřeboval, nebyli by tam.“
Jen pro připomenutí: Aliance existuje 77 let. Trump zatím nepodnikl žádné konkrétní kroky k tomu, aby z ní vystoupil. Bez souhlasu amerického Kongresu k tomu ostatně ani nemá právo. Jeho výhrůžky však naznačují, že Spojené státy se už nepovažují za nedílnou součást paktu, který před dekádami založily.
Čtěte také
Co přesně by Trump mohl udělat, kdyby se opravdu rozhodl NATO rozložit?
Web Politico hovořil s devíti odborníky, kteří jeho možnosti popsali. Mluvili i o tom, jak škodlivé by jednotlivé varianty mohly pro pakt být.
První možnost: Trump zesílí rétoriku
Jeho hrozby, kritika a rétorika vůči NATO budou ještě tvrdší. Pokud k tomu dojde, nebude to zas tak velké překvapení. K Trumpovi takový scénář přesně sedí.
Opakovaně zpochybňoval článek 5, který zmiňuje kolektivní obranu Aliance. Přiznal, že v případě napadení spojenců nemusí vyslat své vojáky na pomoc. Před pár dny zopakoval, že NATO je pouze papírovým tygrem, což ruský prezident Vladimir Putin dobře ví.
Čtěte také
Evropským lídrům se podobná slova nezamlouvala.
„Aliance jako NATO jsou cenné právě díky důvěře, která za nimi stojí,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud každý den vyvoláváte pochybnosti o svém odhodlání, zbavujete NATO jeho podstaty.“
Nesouhlasně se vyjádřila i nezávislá bezpečnostní expertka Gerlinde Niehusová.
Čtěte také
„Pokaždé, když americký prezident zpochybňuje Alianci, vážně poškozuje důvěryhodnost a odstrašující pozice NATO,“ řekla bývalá dlouholetá úřednice paktu. „Odstrašování funguje také psychologicky. Vnímáním v hlavách vašeho protivníka. Pokud si protivník myslí, že jste papírový tygr, pak je to samozřejmě otevřená výzva pro Putina a do jisté míry i pro Si Ťin-pchinga, aby Alianci otestovali.“
Pravděpodobnost 5/5
Druhá možnost: Trump bude spojencům škodit
Nebo je tu jiný scénář. Americký prezident může zkrátka jen spojencům v rámci NATO narušovat jejich plány. Ztěžovat jim život.
Něco takového se už ostatně v omezené míře děje. Spojené státy využívají skutečnosti, že se všechny politické dokumenty v pracovních výborech schvalují jednomyslně. Blokují tak práci na některých méně kontroverzních tématech, jako jsou klimatické změny a lidská bezpečnost.
Čtěte také
Podle expertů sice USA mají stále silný tým, který se i nadále účastní zasedání výborů, pokud by ale Washington chtěl, mohl by způsobit větší škody v důležitějších výborech zabývajících se například Ukrajinou a Ruskem.
USA by také mohly odmítnout platit své příspěvky do společného rozpočtu NATO, pokrývajícího provozní náklady. To by byla podle Niehusové komplikace, na druhé straně ale ne konec světa.
Někteří členové Trumpovy administrativy údajně zvažují zavedení modelu, který by spojencům neplnícím výdajové cíle znemožnil mít slovo při společných misích a při uplatnění článku pět. Trump by toho mohl dosáhnout prostřednictvím politického tlaku.
Pravděpodobnost: 3/5
Čtěte také
Třetí možnost: Stažení amerických vojsk
Washington by se také mohl rozhodnout stáhnout své vojáky z Evropy. USA mají v současné době na kontinentu rozmístěno mezi 67 500 a 85 000 vojáků, jsou zde na jednatřiceti stálých základnách a v devatenácti vojenských objektech. Trump má omezený manévrovací prostor: podle zákona z roku 2025 musí v Evropě udržovat 76 000 vojáků, pokud není stažení kratší než 45 dní nebo pokud nezíská souhlas Kongresu.
Kdyby stáhl zákonem povolený maximální počet přibližně 9 000 vojáků, bylo by to pro Alianci sice nepříjemné, ale ne katastrofální, uvedl Ed Arnold, vedoucí odborník na obranu v think tanku Royal United Services Institute. Evropští spojenci by tyto jednotky podle něj mohli nahradit.
Čtěte také
Podle Arnolda k tomu však pravděpodobně nedojde. Trump má zájem ponechat vojáky v Evropě, aby je mohl rychle nasadit v konfliktech, jako je válka v Íránu.
„Pokud chtějí rozšířit válku na Blízkém východě, je jejich přítomnost v Evropě vlastně docela užitečná, protože se pak mohou přesouvat mezi jednotlivými bojišti,“ řekl Arnold, „Zrovna v tomto případě se tedy politické záměry prezidenta shodují se skutečnými operačními požadavky Pentagonu.“
Pravděpodobnost: 2/5
Čtvrtá možnost: Mírná podoba odchodu
Trump by mohl Alianci srazit na kolena, aniž by z ní formálně vystoupil.
V méně extrémním případě by se USA mohly stáhnout ze čtyřletého cyklu vojenského plánování NATO, který na základě tří regionálních obranných plánů určuje, jakou výzbroj a kolik vojáků musí každý člen v případě invaze paktu poskytnout.
Čtěte také
Podle Arnolda by to technicky vzato nemělo vliv na americké vojenské závazky. V praxi by je to však zmrazilo na úrovni, ke které se země zavázaly v posledním cyklu, jenž skončil loni. Evropané by tak museli narychlo hledat způsoby, jak zaplnit mezery – mimo jiné v oblastech jako protivzdušná obrana, zpravodajské služby, tankování za letu.
USA by také mohly bojkotovat zasedání NATO nebo stáhnout svou delegaci. To by podle Arnolda bylo velmi škodlivé, protože by to fakticky paralyzovalo práci Aliance, jelikož se opírá o jednomyslná rozhodnutí.
Pokud chce být Trump agresivnější, mohl by se také podívat do historie. V roce 1966 francouzský prezident Charles de Gaulle vystoupil z integrovaného velení NATO – stejně jako to na krátkou dobu udělalo Řecko v roce 1974.
Čtěte také
V praxi by to Alianci zničilo, uvedl Arnold. Vzhledem ke klíčové roli Washingtonu v NATO by to pravděpodobně znamenalo stažení všech amerických vojáků přidělených k Alianci a vynucení rezignace nejvyššího velitele aliance, amerického generála Alexuse Grynkewicha.
Podle dvou vysokých diplomatů NATO se evropští spojenci zatím těmito scénáři neznepokojují.
Pravděpodobnost: 2/5
Pátá možnost: Tvrdá podoba odchodu
Formální vystoupení z NATO s sebou nese obtížné právní překážky: Trump by musel nejprve získat podporu dvou třetin Senátu, aby mohl aktivovat článek 13 zakládající smlouvy Aliance. Zabralo by to rok.
Čtěte také
Americký prezident však může také jednostranně vystoupit ze smluv — jak to udělal v roce 2020, když opustil smlouvu o vzájemném leteckém dohledu „Open Skies“. Americké soudy by pak teoreticky mohly podniknout kroky k zablokování tohoto kroku.
Trumpovo extrémní řešení by zcela jistě vyvolalo žaloby ze strany států vedených demokraty nebo amerických občanů podnikajících v Evropě. Připojit by se mohl i Kongres. A to především v situaci, pokud se po listopadových volbách změní složení některé z komor, uvedl Scott Anderson, vedoucí redaktor časopisu Lawfare.
Čtěte také
„Mám pocit, že soudci jsou po roce překračování pravomocí ze strany výkonné moci méně ochotni postavit se na její stranu,“ řekl jeden americký představitel ministerstva obrany.
Pravděpodobnost: 1/5
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Zelenskyj sbírá spojence v Perském zálivu. Proč jsou dohody o dronech s rivaly Íránu důležité?
