PŘEHLEDNĚ: Trump chce vystoupit z NATO. Co pro to musí udělat a je to vůbec možné?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Trump zvažuje odchod z NATO. Proč?

  • Aliance vznikla v roce 1949. Dnes má 32 členů.

  • USA by mohly alianci oslabit i jinak. Jak?

  • Je NATO „papírový tygr“?

Více

Americký prezident Donald Trump naznačil možné vystoupení USA z NATO kvůli neochotě spojenců podpořit americké cíle vůči Íránu. Takový krok by ohrozil stabilitu transatlantické bezpečnosti, kterou aliance chrání od konce druhé světové války. Trump alianci kritizoval již několikrát, přičemž ji označil za „papírového tygra“.

Americký prezident Donald Trump naznačil možný odchod ze Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem je podle něj neochota dalších členských států podpořit americké cíle ohledně Íránu. Takový krok by podle webu The Guardian signalizoval politické zemětřesení pro západní bezpečnostní architekturu, která byla vytvořena po druhé světové válce a která vydržela konfrontaci se Sovětským svazem během studené války, než se rozšířila po pádu východoevropského komunismu v roce 1989.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vystoupení USA z NATO? Trump je demoliční koule, varuje Zaorálek. Vzali mu hračku, líčí Klvaňa

Severoatlantická aliance byla založena v roce 1949 a tehdy měla 12 členů. Od té doby se rozšířila na 32 zemí. Jejím původním účelem bylo poskytnout oporu proti sovětskému komunismu, který byl tehdy považován za agresivně expanzivní. Vzniku pomohlo i ponaučení z historie – ve 30. letech totiž chyběla společná obrana a nepodařilo se zastavit Adolfa Hitlera, který před druhou světovou válkou postupně zabíral území.

Jaký je ústřední princip NATO?

Kolektivní bezpečnost NATO, zakotvená v článku 5, považuje útok na jednoho člena za útok na všechny. Během studené války se tento princip nikdy nepoužil, poprvé byl aktivován až po teroristických útocích al-Káidy na New York a Washington 11. září 2001, kdy spojenci poslali vojáky do Afghánistánu na podporu americké mise, píše BBC.

Proč Trump zvažuje vystoupení z aliance?

Trumpův hněv vyvolal odmítavý postoj NATO podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin. Trump v minulosti alianci bez USA označil za papírového tygra a evropské spojence za zbabělce. „Státy NATO neudělaly absolutně nic, aby pomohly s šíleným, nyní vojensky zničeným Íránem. Spojené státy od NATO nic nepotřebují, ale nikdy nezapomenou na tento velmi důležitý okamžik,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.

Nic v chartě NATO však členy nezavazuje k tomu, aby Trumpovi v Íránu pomohli. USA totiž nebyly napadeny a předem své kroky nekonzultovaly s ostatními státy NATO.

Chová americký prezident vůči NATO hlubší nepřátelství?

V roce 2017 Trump označil alianci za „zastaralou“ a obvinil její členy, zejména evropské země, z „okrádání“ USA tím, že neadekvátně utrácejí peníze ze svých obranných rozpočtů. V roce 2024 pak pohrozil, že Rusku řekne, aby si s každou evropskou zemí, která nesplní jeho požadavky na výdaje na obranu, „dělalo, co chce“.

Letos o alianci hovořil několikrát. Těžce například nesl, že nedostal Nobelovu cenu. „Rusko a Čína vůbec nemají strach z NATO bez Spojených států a pochybuji o tom, že by tu NATO pro nás bylo, kdybychom je skutečně potřebovali... Já sám jsem ukončil osm válek a Norsko, člen NATO, se pošetile rozhodlo mi neudělit Nobelovu cenu míru,“ napsal na síti Truth Social.

Je NATO „papírový tygr“?

Podpora NATO pro Ukrajinu, zejména vojenská pomoc ze strany USA a evropských spojenců, hrála klíčovou roli při omezení ruské invaze, která nyní pokračuje pátým rokem. Díky tomu se Rusko zdráhá útočit na členy aliance, jako jsou Polsko nebo pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Ruský prezident Vladimir Putin otevřeně usiluje o oslabení NATO a jeho oddělení od USA, což by mohlo ohrozit východoevropské sousedy Ruska. V minulosti NATO v roce 1999 zasáhlo proti Srbsku, aby zastavilo etnické čistky v Kosovu, což Moskva považovala za zásah do své tradiční sféry vlivu. „Současné NATO tedy není ‚papírový tygr‘, i když Trump při jeho kritice často odkazuje na Putina,“ píše The Guardian.

Co USA poskytují svým spojencům v NATO?

V první řadě jaderný deštník. Jaderný arzenál USA je mnohem větší než ten, kterým disponuje Velká Británie a Francie. Kromě toho existuje po celé Evropě řada amerických vojenských základen a zařízení, z nichž se mnohé nacházejí v Německu. Dalším klíčovým místem je letecká základna Incirlik v Turecku. Všechny tyto základny jsou považovány za odstrašující prostředek proti vojenským útokům.

Mohl by Trump jednoduše stáhnout tak rozsáhlou ozbrojenou podporu?

Zákony přijaté v roce 2024 zakazují prezidentovi USA vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu nebo dvoutřetinové většiny v Senátu. Trump však ukázal, že je ochoten tato pravidla obcházet, například když nařídil útok na Írán bez souhlasu Kongresu, přestože to zákon o válečných pravomocích z roku 1973 vyžaduje.

Trump by kromě úplného vystoupení z NATO mohl také podniknout nepřátelské kroky uvnitř aliance. Podle Iva Daaldera, bývalého velvyslance USA při NATO za Obamovy administrativy, by mohl stáhnout všechny americké jednotky a také americké důstojníky z velitelské struktury, přičemž by tvrdil, že plní článek 5, ale ve skutečnosti by neposkytoval žádnou vojenskou podporu – formálně by USA byly stále v NATO, ale v praxi by aliance byla oslabená.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zmocníme se klíčového ostrova u Íránu, naznačil Trump. Na místo míří americké speciální síly