ČNB by mohla investovat do bitcoinu
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl riskuje svoji reputaci, když se pouští do nákupu bitcoinu do bankovních rezerv. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka, podle kterého centrální banka bitcoin a jiné digitální platidla nutně nepotřebuje a rezervy může složit i z tradičních komodit. Připouští ovšem, že kryptoměny mají i své klady.
Je dobře, aby centrální banka nakupovala do části svých rezerv kryptoměnu bitcoin?
K návrhu se stavím neutrálně, proto vidím obě strany mince. Pro nákup hovoří fakt, že bitcoin je dnes svým způsobem mainstreamem v investičních portfoliích mnoha investorů. Tím ale neříkám, že by ho každý měl kupovat, protože kryptoměny patří mezi vysoce rizikové.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci použili jako první smrtící superzbraň. Takhle vypadá válka budoucnosti, říká expert
Nabízejí potenciál k vysokým výnosům, které však nejsou garantované. Z pohledu portfolia investora jde o zajímavý doplněk k akciím či nemovitostem. I bankéři hledají diverzifikaci rezerv, bývá to ale tak, že v nich mají konzervativní aktiva jako dluhopisy spolehlivých zemí. Otázkou je, zda centrální banka skutečně potřebuje kryptoměnu a zda by se požadovaných cílů nedalo dosáhnout konzervativnějšími nástroji. Podle mého názoru Česká národní banka kryptoměny nepotřebuje. Pozitivem ale je určitá komunikace banky směrem ven, že drží prst na tepu doby a dokáže se přizpůsobit novým trendům.
Kryptoměny tedy mají svá rizika. Co může centrální bance hrozit?
Hrozí riziko reputační. Být v něčem první je často správně, přesto to může vyslat zprávu ostatním centrálním bankám v případě neúspěchu. Centrální banky navíc dohlížejí na dodržování pravidel proti praní špinavých peněz a právě kryptoměny jsou z tohoto hlediska vnímány jako problematické, protože jejich charakteristikou je anonymita. Zařazení takového aktiva může být bráno z politického hlediska v případě podezření na porušení pravidel celkem negativně.
Bitcoin je také velmi volatilní, což může způsobit další problémy. Z mého pohledu by bylo potřeba udělat širokou dopadovou analýzu, která by měla ukázat přínosy a rizika pořízení kryptoměn do rezerv. A zda má smysl touto cestou jít.
Guvernér centrální banky Aleš Michl to řekl v rozhovoru pro Financial Times. Předpokládám, že chtěl pro tento návrh velký dosah. Není ale špatně, že svůj záměr sdělil dopředu?
To mi přijde naopak správně. Je transparentní ve svých plánech a rozhodnutích. Je dobré, že dopředu otevřeně komunikuje a neskrývá své záměry. Otevírá tím totiž diskuzi, což je správný krok. Líbí se mi, že to nekomunikuje jen v tuzemsku, ale právě v zahraničí. Vnímal bych také jako jistou prestiž, kdyby guvernér České národní banky například v Evropě tuto diskuzi otevřel.
Guvernér byl v minulosti známý tím, že nakupoval do rezerv velké množství zlata. Rozumím tomu, že mu do plánů nevidíte. Přesto: co ho mohlo vést k tomu, že mluví zrovna o takové nekonzervativní investici?
Jak říkáte, do plánů mu nevidím. Zlato má svou roli v běžném investičním portfoliu i v rezervách bank. Také si myslím, že to byla částečně marketingová a komunikační záležitost, jak dostat centrální banku blíž lidem. Obnovení zlatého pokladu totiž v médiích rezonovalo a mnoho lidí to oceňuje. Centrální banka je totiž jednou z nejdůležitějších veřejných institucí.
Pokud by se nákup kryptoměn uskutečnil, byli bychom prvním západním státem. V rezervách má bitcoin pouze Salvador a Bhútán. Proč k tomu ostatní centrální banky dosud nepřistoupily?
S ekonomem Dominikem Stroukalem jsme nedávno publikovali studii k tomuto tématu. Jeden ze závěrů byl, že kryptoměny drtivá většina centrálních bank zvažuje. Je ale cítit velká obava celého segmentu, že velkým problémem by mohla být pravidla proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Druhou věcí je, že centrální banky kryptoměny nutně nepotřebují a dostatečné diverzifikace lze dosáhnout standardnějšími nástroji. A s podstatně menší mírou politických a regulačních rizik.
