Nejvyšší ústavní činitelé jednali na Pražském hradě
Současná doba je velmi turbulentní, proto jsme jako Česko ochotni vydávat více peněz na obranu. Výdaje však musí být transparentní a efektivní. Po setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Schůzky se zúčastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), premiér Petr Fiala (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a náměstek ministryně obrany František Šulc.
Na summitu NATO bude Česko reprezentovat hlava státu. Od červnového setkání očekává jednotu aliance, stejně jako dohodu na dalším posilování obranných schopností NATO včetně zvýšení výdajů na obranu. „Budu prosazovat, aby tyto zvýšené výdaje byly naprosto transparentní a jejich vynakládání bylo efektivní,“ řekla hlava státu.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové ztrácí o válku zájem, znají ji jen z televize, řekl Just. Joch zmínil, kdo má klíč k příměří
„Považujeme za důležité důstojnou účast Ukrajiny na summitu, přestože se se samostatným jednáním s touto zemí tentokrát předběžně nepočítá. Je důležité, aby byla Ukrajina na summitu v odpovídající úrovni přítomna,“ doplnil prezident.
Fiala po jednání ocenil, že existuje shoda mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně zahraniční politiky. „Má to praktický aspekt. Zvyšuje to prestiž České republiky a zefektivňuje to naši schopnost hájit národní zájmy v zahraničí. Projevuje se to třeba okolo dostavby jaderné elektrárny Dukovany,“ řekl Fiala.
Fiala: Česko je na dobré cestě
Česko je podle Fialy dobře připraveno, aby se mohlo kvalifikovaně podílet na debatě o nové výši aliančních obranných výdajů. Připomněl, že vláda rozhodla o ročním zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP až do roku 2030. V tomto roce by měly dosáhnout tří procent.
Cíl, o kterém hovoří generální tajemník NATO Mark Rutte i americká administrativa, je vydávat kolektivně na obranu pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo jít čistě na obranu a 1,5 procenta na kapitoly s ní související. Podle tempa, které nastavila vláda, je podle ministerského předsedy reálné, že Česko této mety dosáhne v roce 2032. O tomto roce se zároveň hovoří jako o termínu, kdy by tuto částku měly na obranu vydávat všechny státy aliance.
„Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle a bude záležet na tom, jaké budou nastaveny parametry na těch 1,5 procenta výdajů, která podporují bezpečnost,“ uvedl. V současné době Česko na obranu dává zhruba dvě procenta HDP – tuto metu poprvé překročilo minulý rok.
„Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029 a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenty HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ řekl po středečním jednání s Ruttem český prezident.
Nejvyšší ústavní činitelé se sešli po více než dvou měsících. Hlavním tématem jednání byl právě červnový summit NATO v Haagu, na kterém by se měly státy dohodnout na zvýšení výdajů na obranu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Piráti pro dekriminalizaci konopí nehnuli prstem, řekl Blažek. Zmínil, co se koalici nepovedlo
