Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zdroj: ČTK
Evropská unie je v kontaktu s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které minulý týden převzalo kontrolu nad Afghánistánem, uvedla v sobotu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato jednání však nejsou politického charakteru a neznamenají, že by EU pozici povstalců uznala, zdůraznila. Zároveň oznámila, že navrhne navýšení humanitární pomoci pro Afghánistán a poskytnutí financí zemím, které se podílí na přesídlení či usídlení afghánských uprchlíků.
Von der Leyenová navštívila kvůli situaci v středoasijské zemi spolu se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem a španělským premiérem Pedrem Sánchezem leteckou základnu Torrejón de Ardoz poblíž Madridu, kde postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor.
Tudy do Evropy nepůjdete. Řecko dostavělo na hranicích obří plot kvůli Afgháncům
Obří plot vztyčilo Řecko na své hranici s Tureckem. Plot měří 40 kilometrů. Atény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.
V přijímacím centru se nyní nachází afghánští spolupracovníci unijních institucí, tedy ti, kteří nespolupracovali přímo s některým členským státem. Někteří už byli z Kábulu v minulých dnech evakuovaní. Čekat tu budou na přesídlení do některé ze zemí evropské sedmadvacítky.
Von der Leyenová uvedla, že navrhne zvýšení stávající částky 57 milionů eur (1,5 miliardy Kč), kterou Evropská komise letos vyčlenila na humanitární pomoc pro Afghánistán. Rozvojová pomoc EU je však podle předsedkyně podmíněna dodržováním lidských práv, dobrým chováním vůči menšinám a respektu k ženám a dívkám.
„Můžeme poslouchat slova Tálibánu, ale budeme je posuzovat v první řadě podle jejich skutků a činů,“ citovala von der Leyenovou agentura Reuters. Evropská komise je podle ní připravena poskytnout finance těm unijním zemím, které pomohou afghánské uprchlíky přesídlit, nebo jim nabídnou usazení na jejich území. Problematiku přesídlení hodlá přednést i na setkání skupiny zemí G7 plánovaném na příští týden.
Po vrcholu migrační vlny v roce 2015, kdy do států evropské sedmadvacítky přišlo více než milion běženců převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, se Bruselu podařilo snížit počet příchodů, mimo jiné díky smlouvě s Tureckem. Ankara se v ní zavázala, že výměnou za finanční podporu EU žadatelům o azyl poskytne útočiště na svém území.
Moved by the outstanding commitment and extraordinary strength we have witnessed today at the reception hub in Torrejón, Madrid.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 21, 2021
It is our moral responsibility to help those who arrive in Spain, and those who remained in Afghanistan.
My full statement 👉 https://t.co/eOMb4jOdT0 pic.twitter.com/ZfEUr7RuVG
Řecko staví obří plot
Přílivu migrantů z Afghánistánu se bojí například Řecko. Na hranici s Tureckem tak vztyčilo 40 kilometrů dlouhý plot, protože se obává situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.
„Nemůžeme pasivně čekat na možný dopad,“ řekl v pátek ministr pro ochranu občanů Michalis Chrisochoidis při návštěvě hraniční oblasti u řeky Evros. Ta tvoří přírodní hranici mezi Řeckem a Tureckem. „Naše hranice zůstanou neporušitelné,“ citovala ministra BBC.
