Rajčata, papriky, okurky, tykve, melouny patří do skupiny plodových zelenin. Jejich pěstování je poměrně snadné. Nejčastěji se pěstují z předpěstované sadby, kterou vysazujeme ve druhé polovině května. Všechny uvedené druhy jsou teplomilné a teploty blížící se k nule je vážně poškozují. Pro usnadnění pěstování a dosažení kvalitní úrody je třeba dodržet všeobecně známé postupy, které si pro jednotlivé druhy uvedeme.
Rajčata
Rajčata patří k nejpěstovanějším plodinám. Významná je jejich nutriční hodnota. Obsahují vitamin C, který u plodů vyzrálých na slunci dosahuje až 300 mg na 1 kg plodů. Z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin PP, E, ale i B6 a B12. Pro pěstování volíme slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Při výběru pozemku bychom se ale měli vyvarovat zařazení po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech.
Rajčata výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy. Mezi zahrádkáři a drobnými pěstiteli výrazně převažuje pěstování tyčkových odrůd nad keříčkovými. Tyčková rajčata se pěstují výhradně z předpěstované sadby. Zdravé, silné a dobře otužené sazenice jsou předpokladem dosažení vysoké a kvalitní úrody. Dobře vyvinutá sadba by měla mít velikost 20–25 cm s květenstvím na prvním vijanu. Výsadba do volné půdy se provádí po přejití jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že ještě asi 10–15 cm lodyhy zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. Rostliny vydatně hnojíme během vegetace hnojivy pro plodovou zeleninu.
V průběhu vegetace u rostlin pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci. Po dosažení 6. vijanu rostlinu zaštípneme za listem, který se nachází nad tímto vijanem. Docílíme tím dozrání všech plodů do ukončení vegetace. Zálivka se vyplatí méně často, ale vydatná, ošetření proti plísni bramborové vychází z vývoje počasí a signalizace choroby. Důležitým předpokladem dobré sklizně je výběr odrůdy. A to není příliš lehké, vždyť sortiment odrůd je ohromný a nové každoročně přibývají. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří Start F1, Tornádo F1,Palava F1, Stupické polní rané, z novinek se osvědčily Gallant F1, odolnější k praskání plodů, Dafne F1 se současným zráním všech plodů, Ateron F1 díky ranosti a kvalitě plodů. Z drobnoplodých odrůd se pro zahrádky hodí Bejbino F1, Cherolla F1,ovocné druhy Charmant a Perun, do květináčů pak Vilma či Karla.
Papriky
Vzhledem k vysokému obsahu vitaminu C, provitaminu A, vitaminu E, B6, vápníku, hořčíku, fosforu a železa patří nejen mezi nejcennější zeleniny, ale současně i léčivé plodiny. Výrazně snižují hladinu cholesterolu, podporují srdeční činnost, posilují imunitu a vyměšování žaludečních šťáv. V současné době dávají pěstitelé přednost pěstování hybridních odrůd, ty se většinou vysazují po jedné rostlině do skleníku či fóliovníku. Ne každý má ale takovou možnost, proto jsou stále v oblibě odrůdy polních paprik, které se pěstují na volném záhoně. Protože paprika je náročná na teplo, výsadba ven se provádí koncem května, nejčastěji do řádků. Rostliny se vysazují zpravidla po dvou, od sebe pak jednotlivé dvojice asi 40 cm. Proti průvanu, či při ochlazení se vyplatí kolem rostlin vytvořit ochranný kryt z fólie. Ten se po zakořenění a zesílení rostlin odstraní. Během vegetace rostliny každý týden přihnojujeme hnojivy pro plodovou zeleninu, zaléváme a pravidelně okopáváme. Z oblíbených venkovních odrůd se spolehlivou úrodností doporučíme tyto: Rubinova, Eva, Granova, Balkonovka, Stalagnit, Jova, Damián, Lorián Kilián ad.
Okurky
Především okurky nakladačky, které se pěstují na venkovních záhonech, trpí nepřízní počasí. Déletrvající chladno a deště, které se často objevují i během letních měsíců mají za následek předčasné uhynutí rostlin vlivem výskytu plísně okurkové z důvodu trvalého ovlhčení listů. Vyplatí se zde uplatnit „vertiko systém“ pěstování. Jednoduchý způsob pěstování okurek na kolmo upevněné síti, kdy rostliny nejsou na zemi, ale prorůstají jednotlivá oka sítě vzhůru. Výhodou tohoto způsobu je nejen jednoduchost sběru, čistota plodů i po deštích, šetření místa, ale především posílení zdravotního stavu rostlin. Listy i po vydatnějších deštích nezůstávají dlouho ovlhčené, protože voda po nich rychle stéká a proudění vzduchu napomáhá rychlému oschnutí celých rostlin.
Cukety, dýně a patizony
Vybírejte si středně těžké humózní půdy s dostatečnou zásobou živin. Vyžadují slunečné polohy chráněné před silnými větry. Kromě cuket se jedná o rostliny s plazivou lodyhou, která mnohdy dosahuje délky několika metrů. Právě s tím je nutné při výběru stanoviště počítat. Pro regulaci růstu a rychlejší násady plodů se vyplácí zaštípnutí hlavního výhonu. Mladé plody se tak začnou poměrně rychle vyvíjet na postranních větvích.
Dýně, patizony i cukety vyrostou buď z předem vypěstovaných sazenic, nebo v teplých oblastech z přímého výsevu v polovině května. Sklizeň zralých plodů probíhá od srpna až do října. Výběr odrůd je značný, k nejvíce pěstovaným dýním patří Goliáš, špagetová a Hokkaido, z cuket jsou v oblibě hybridní zelená Startgreen F1a žlutá Goldline F1. Skladování tykví je možné po dobu několika měsíců, tykvičky okrasné, které mnohdy slouží jako dekorace na mísách, ale i ve vazbách, mohou vydržet až jeden rok.
Melouny vodní
Z předpěstované sadby získáme první sklizeň plodů až o 3 týdny dříve než z přímého výsevu. Předpokládaná doba výsadby na stanoviště je v našich klimatických podmínkách od poloviny května do poloviny června do sponu 80–100×200 cm. Před výsadbou je dobré sazenice otužovat. Abychom rostlinám zabezpečily co nejvíce tepla, osvědčuje se použití černé netkané folie. Její výhody spočívají ve schopnosti akumulace tepla, zabránění růstu plevelů a propustnost vody. Sazenice by měly růst v dobrém kompostu, nebo organické hmotě s vysokou zásobou živin. Stanoviště volíme na slunci, chráněné proti průvanu a větru. Vyplatí se i vysetí tak zvaných kulisových plodin jakými jsou například kukuřice nebo proso. V průběhu vegetace nezapomeneme na přihnojování, kdy se osvědčují plná hnojiva pro plodovou zeleninu nejen ke kořenům, ale i na list. Plody začínáme sklízet koncem srpna a během září. Spolehlivou známkou sklizňové zralosti je dutý zvuk při poklepu na plody, nepřibírá na váze a stopka zasychá. Melouny vzhledem k tuhé slupce se dají skladovat 2-3 měsíce po sklizni. Vhodné odrůdy Lajko F1, Ruber a Sugar Baby.
Cukrové (žluté) melouny jsou určené pro venkovní pěstování pouze v nejteplejších oblastech. Z odrůd jsou vynikající Ananas a Solartur.
Cukrové (žluté) melouny jsou určené pro venkovní pěstování pouze v nejteplejších oblastech Zdroj: Ludmila Dušková