Pěstují se především tyčkové odrůdy, které je nutné vést na jeden výhon. Zdroj: Ludmila Dušková
Plodová zelenina patří u nás mezi nejpěstovanější druhy. Především pak papriky, okurky a rajčata. Pro usnadnění pěstování a dosažení kvalitní úrody je však třeba dodržet všeobecně známé postupy. Je však dobré upozornit pěstitele, že i některé další úkony při pěstování těchto zelenin nejen usnadní práci ale současně přinesou i kýžené uspokojení z dobré sklizně.
Papriky
V současné době dávají pěstitelé přednost pěstování hybridních odrůd, ty se většinou vysazují po jedné rostlině, jsou poměrně vzrůstné, na rozdíl od polních odrůd, a často se stává že mohutné křehké větve se lámou pod násadou plodů. Někdy se mohou vyvracet i celé rostliny.
Problém řeší „paprikový plot“
Jakmile po výsadbě rostliny povyrostou, zatloukáme za každou 6. rostlinou kůly asi 1,8 m dlouhé a pak podél řady vedeme provaz ve výšce 20–30 cm od země, od kůlu ke kůlu, podél rostlin. Na konci řady se vracíme druhou stranou, takže si vytváříme „paprikový plot“. Vyvazujeme pevně, aby provaz dodře rostliny držel po celé vegetační období. Podle růstu rostlin vyvazujeme ještě vrchní provaz tak, aby byl umístěn asi 15 cm pod hlavním vegetačním vrcholem. Všechny boční výhony ponecháváme. Tato metoda vyvázání je v praxi ověřena a pěstiteli používána. Její výhodou je jednoduchost, snadné provedení a především dostatečné upevnění rostlin vedoucí k podepření těžkých plodů bez lámání výhonů.
Problém vyvracení paprikových rostlinek pod tíhou plodů řeší paprikový plot. Zdroj: Ludmila Dušková
Okurky
Především okurky nakládačky, které se pěstují na venkovních záhonech, trpí nepřízní počasí. Déletrvající chladno a deště, které se často objevují i během letních měsíců, mají za následek předčasné uhynutí rostlin vlivem výskytu plísně okurkové z důvodu trvalého ovlhčení listů.
Vyplatí se zde uplatnit „vertiko systém“ pěstování
Jednoduchý způsob pěstování okurek na kolmo upevněné síti, kdy rostliny nejsou na zemi, ale prorůstají jednotlivá oka sítě vzhůru. Výhodou tohoto způsobu je nejen jednoduchost sběru, čistota plodů i po deštích, šetření místa, ale především posílení zdravotního stavu rostlin. Listy i po vydatnějších deštích nezůstávají dlouho ovlhčené, protože voda po nich rychle stéká a proudění vzduchu napomáhá rychlému oschnutí celých rostlin.
Pro okurky se osvědčil vertiko systém pěstování. Zdroj: Ludmila Dušková
Rajčata
Pěstují se především tyčkové odrůdy, které je nutné vést na jeden výhon. Dosažení takového růstu je ovšem podmíněné odstraňováním bočních výhonů, které by jinak rostlinu nadměrně zahušťovaly.
Jak správně boční výhony odstranit, poradí odborník na pěstování rajčat Jan Holan:
Boční výhony je možné odstranit několika způsoby, který je ale nejvhodnější?
„Rajčata napadá několik závažných virových chorob přenosných nejen škůdci, ale i mechanicky. Nemáte-li při odstraňování bočních výhonů vyštipováním či vystřiháváním možnost ruce (hlavně nehty) a také nůžky vydezinfikovat, je přenos virů z napadené rostliny na zdravou velmi snadný. Pokud ale vylamujete boční výhony tak, že je uchopíte kousek nad místem odlomení, nedostanou se vaše prsty ani nehty do styku s rankou která vznikne po odlomení, není přenos viróz možný. Takový způsob vylamování bočních výhonů je pro rostlinu šetrný, ranka je rovná a brzy se zacelí."
Cukety a dýně
Vybírejte si středně těžké humózní půdy s dostatečnou zásobou živin. Vyžadují slunečné polohy chráněné před silnými větry. Kromě cuket se jedná o rostliny s plazivou lodyhou, která mnohdy dosahuje délky několika metrů. Právě s tím je nutné při výběru stanoviště počítat. Pro regulaci růstu a rychlejší násady plodů se vyplácí zaštípnutí hlavního výhonu. Mladé plody se tak začnou poměrně rychle vyvíjet na postranních větvích .
K tématu
Dýně i cukety vyrostou buď z předem vypěstovaných sazenic, nebo v teplých oblastech z přímého výsevu v polovině května. Sklizeň zralých plodů probíhá od srpna až do října. Skladování tykví je možné po dobu několika měsíců, tykvičky okrasné, které mnohdy slouží jako dekorace na mísách, ale i ve vazbách, mohou vydržet až jeden rok.
Melouny
Z předpěstované sadby získáme první sklizeň plodů až o 3 týdny dříve než z přímého výsevu. Předpokládaná doba výsadby na stanoviště je v našich klimatických podmínkách od poloviny května do poloviny června. Před výsadbou je dobré sazenice otužovat. Abychom rostlinám zabezpečily co nejvíce tepla, osvědčuje se použití černé netkané folie. Její výhody spočívají ve schopnosti akumulace tepla, zabránění růstu plevelů a propustnost vody. Sazenice by měly růst v dobrém kompostu, nebo organické hmotě s vysokou zásobou živin. Stanoviště volíme na slunci, chráněné proti průvanu a větru.
Stanoviště pro melouny volíme na slunci chráněné proti průvanu a větru. Zdroj: Ludmila Dušková
Vyplatí se i vysetí takzvaných kulisových plodin jakými jsou například kukuřice nebo proso. V průběhu vegetace nezapomeneme na přihnojování, kdy se osvědčují plná hnojiva pro plodovou zeleninu nejen ke kořenům, ale i na list. Melouny vytváří mohutnější rostliny, váha plodů v našich podmínkách však nedosahuje hmotnosti plodů z dovozu, přesto však výpěstky kolem 5 kg nejsou výjimkou. Musíme tedy počítat se sponem výsadby 80 × 150–200 cm. Plody začínáme sklízet koncem srpna a během září. Spolehlivou známkou sklizňové zralosti je dutý zvuk při poklepu na plody, nepřibírá na váze a stopka zasychá. Melouny vzhledem k tuhé slupce se dají skladovat 2–3 měsíce po sklizni.
