Po odčerpání vody z lomu zůstaly na suchu stovky raků, ryb i čolků, většina uhynula

„Na několika místech narychlo vypuštěného zbytku jezera se nacházely jakési bahenní ‚ostrůvky‘, ve kterých na první pohled po stovkách umírali živočichové. Nepoznám raky invazivní od neinvazivních, ale byli tam čolci i ryby. Bylo to hodně smutné,“ popisuje situaci na místě starosta MČ Praha Řeporyje Pavel Novotný. Jen díky místním obyvatelům, kteří celou věc ohlásili, se podařilo některé živočichy zachránit.

Sám Novotný na místo zavolal zástupce odboru životního prostředí pražského magistrátu. „Na místě zjistil, že při odčerpávání vody z lomu došlo k tomu, že část ryb a raků se nestačila přesunout do hlubší vody a zůstala v lagunách s nedostatkem vody. Větší část ryb a raků sebrali příslušníci Hasičského záchranného sboru do kádě s vodou,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Na místo byla proto přivolána i Záchranná stanice hl. m. Prahy.

Stovky uhynulých živočichů

Když záchranáři přijeli, na místě už zasahovali hasiči, kteří přeživší živočichy uvízlé v bahně přendávali do kádí s vodou. „Nepřežily stovky živočichů. Uhynuly stovky raků a velké množství ryb, došlo i k úhynům jiných druhů chráněných živočichů, např. čolků,“ popsal vedoucí stanice Václav Nejman s tím, že záchranáři za spolupráce hasičů přestěhovali na náhradní lokalitu třicítku raků bahenních. Další asi čtyři desítky raků byly přeneseny do hlubší vody v kamenolomu, poté, co bylo zastaveno odčerpávání vody. Případné porušení zákonů úřední prošetřují.

Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) dochází k odčerpávání důlní vody zhruba pět měsíců v roce. „Na základě podnětu jsme provedli 21. 4. 2020 místní šetření v areálu Lomu Požár 2, kde dosud dochází k aktivní těžbě. Důlní vody z lomu jsou odčerpávány hadicí do Dalejského potoka. Neshledali jsme žádné pochybení, které by bylo v rozporu s platnou legislativou o ochraně vod,“ uvedla mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.

Jednoznačné utrpení

„Kamenolom odčerpává vodu dlouhé měsíce na základě jednorázového povolení z loňska. Nejde o to ‚že‘, ale jak. Máme za to, že to, co se tam odehrálo v neděli, bylo zbytečné, bylo to bezcitné, bylo to nepochopitelné už pro náklady na alespoň předstíranou snahu živočichy pokud možno v co největším počtu zachránit,“ komentuje celou událost starosta Řeporyjí Pavel Novotný. „Nelíbilo se mi to, bylo mi líto místních lidí, co tam zkoušeli zachránit, co se dá, nasazení několika složek, jednoznačné utrpení vodních živočichů chcípajících pod nánosem bahna.“

Společnost, která kamenolom vlastní, se však brání. „Až do události z minulého týdne nebyl důvod předpokládat, že by se v důlní vodě v zahloubení kamenolomu Řeporyje mohli vyskytnout chránění živočichové svým způsobem života vázáni na tekoucí vodu. Rovněž tak do této důlní vody nikdo nevysazoval ryby,“ uvedla mluvčí společnosti KAMENOLOMY ČR Edita Novotná. Kvůli nastalým okolnostem přerušili pracovníci společnosti odčerpávání vody. „Zároveň jsme zajistili prohlídku lomu odborníkem na organizmy vázané na vodní prostředí, který by měl posoudit skutečný stav, včetně případných nestandardních zásahů třetích osob,“ dodává Novotná.

Podle hajného Marka Šimona, který v okolí kamenolomu žije, však společnost minimálně o výskytu ryb věděla. „Když začali vloni odčerpávat, tak jsem několikrát upozornil hlídače, že takhle rychle nemůžou postupovat. Protože až hladina vody dosáhne určitého bodu, rybám dojde kyslík. Navíc, agentura, která lom hlídá, byla najatá ze dvou důvodů - aby se tam lidi nekoupali a aby tam nerybařili,“ říká v rozhovoru Šimon, který na společnost podal trestní oznámení. Ta se však k jeho tvrzení o dřívějších upozornění na výskyt živočichů nevyjádřila.

Dramatický dopad

Zatopené lomy jsou podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR velmi cenné, protože v zemědělské produkční krajině je to jedno z mála míst, kde je voda a kde je nějaký prostor pro přírodu. „Panují v nich odlišné podmínky než v okolní krajině. To láká druhy, které jsou na tyto podmínky přivyklé, a bez kterých se často neobejdou. Mohou to být teplomilné stepní druhy rostlin nebo různé druhy plazů i obojživelníků a bezobratlých živočichů,“ vysvětluje Šůlová a upozorňuje, že náhle vypuštění na ně může mít negativní vliv.

To ostatně potvrdilo i rychlé odčerpávání vody z lomu v Řeporyjích. „Odčerpávání vody z biotopu s výskytem živočichů způsobil úhyn v řádech stovek. Většina živočichů byla již při příjezdu záchranářů mrtvých. Raci bahenní se nacházeli v reprodukčním období, samičky na sobě měly vajíčka, a tak je dopad na živočichy na dané lokalitě dramatický,“ doplňuje Václav Nejman ze záchranné stanice.

„Městská část samozřejmě podává trestní oznámení a podniká i další kroky nezávisle na této události, kterou bohužel nepovažujeme za první ‚nedorozumění‘. Plně respektujeme legitimní právo vlastníka s lomem nakládat a těžit a zavážet, ale jsou tu nějaká pravidla a navíc jsme na hranici chráněného územím druhého stupně. Lidi jsou naštvaní, my jsme naštvaní,“ uzavírá Pavel Novotný.

Jak popisuje víkendové události hajný Marek Šimon, který byl na místě první? A co jim předcházelo? Přečtěte si v rozhovoru ZDE.