Z ošklivého zranění se zotavuje 17letá jezdkyně na koni Lucie Melmerová. Před třemi měsíci při parkurovém závodu vypadla ze sedla a kůň jí šlápl na hlavu. Dívka měla roztříštěnou lebku, ale po intenzivních rehabilitacích ji lékaři v neděli propustili do domácí léčby. Poté stráví měsíc v pražském Motole, kde bude pokračovat v rehabilitacích. Už nyní se těší, až se na koňský hřbet vrátí. Po neštěstí přitom nemohla pořádně jíst a mluvit.
Mladou závodnici museli po pádu resuscitovat, zdravotníkům se záchranou pomáhala i Lucčina matka. „Spadla jsem pod mého koně, který zakopl. Při zvedání mi ale šlápl na hlavu. Pamatuji si jen, jak padám, a pak okamžik, kdy mi máma dávala první pomoc. Resuscitovala mě ona a ošetřovatelé,“ vzpomínala v rozhovoru pro web Jezdci.cz Melmerová.
Poté se probudila v motolské nemocnici na oddělení ARO a nemohla mluvit, pouze mrkat: „Jedno mrknutí znamenalo ano, dvě ne,“ uvedla. Po nehodě měla roztříštěnou lebku, jiná zranění ale neutrpěla. Po propuštění z nemocnice putovala do rehabilitačního centra v Berouně, kde vždy od ranních hodin cvičila.
Trenér vítězného koně: Taxis už není takový strašák, v dostihu jsou horší překážky
Vítězem nedělní Velké Pardubické se stal hnědák Hegnus, který vylepšil svůj stříbrný výsledek z roku 2018. Na startu nejtěžšího dostihu patřil mezi úzkou skupinu favoritů přesto, že za sebou měl letos jen jeden dostih. Věkem dvanácti let se stal nejstarším koněm na startu, a navíc ho úplně poprvé sedlal žokej Lukáš Matuský. Trenér vítězného koně Radek Holčák v pořadu Nový den zmínil, že koně se na Velkou pardubickou chystají třeba tři roky a Hegnus by to už příští rok nemusel dokázat.
Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, ale stále ji trápí některé komplikace. „Dosud mě nejvíce limituje pravá noha a ruka. Celkově mám potíže s koordinací těla. Největším pokrokem pro mě bylo vyndání tracheostomické kanyly a sondy, díky čemuž nyní můžu sama jíst a mluvit,“ uvedla v rozhovoru mladá závodnice. Pozitivní je, že bolest hlavy už Melmerovou netrápí.
Na koně se hned neposadí, možná na poníka
Při rekonvalescenci mladou jezdkyni podporují jak přátelé, tak rodina. I přes trvající zdravotní problémy by se ale Melmerová co nejdříve chtěla zase posadit na koně. „Rodiče mi to ale nechtějí dovolit. Prý možná na poníka,“ svěřila se Melmerová.
Na samotnou jízdu se ještě necítí, ráda by se však s koněm prošla alespoň v kroku či se na něj pouze posadila. „Rodiče mi v tomto směru fandí. Pouze nechtějí nic uspěchat, přece jen je na jízdu na koni ještě moc brzy,“ souhlasila jezdkyně. O reálném návratu do sedla prý ale s doktory pro jistotu nemluví.
Česká jezdecká federace má navíc v plánu pro mladou závodnici vypsat veřejnou sbírku. „Hrozně moc si toho vážím. Chci všem moc poděkovat, že při mně stojí,“ dodala Melmerová.