Obrovské nadšení českých fotbalistů po druhém gólu do sítě Nizozemska Zdroj: Getty Images
Dánsko se do čtvrtfinále fotbalového Eura dostalo naposledy před 17 lety. Teď si Seveřané účast v pokročilé fázi evropského šampionátu zopakují. Pokud by dopadli stejně jako v roce 2004, čeští fanoušci by se nezlobili. Tehdejší parta vedená trenérem Karlem Brücknerem vyhrála jednoznačně 3:0, k čemuž na hřišti dopomohl i Karel Poborský.
Bývalý záložník Slavie, Sparty nebo i Manchesteru United stejně jako velká část republiky sledoval to, co česká reprezentace předvedla v neděli v budapešťské Puskás Areně. Zaskočila velkého favorita z Nizozemska, který se s turnajem loučil předčasně. Po osmifinále a porážce 0:2.
„Užil jsem si to moc. Byl to postup po opravdu dobré hře. Důležité bylo, že jsme přežili silnější úvod Nizozemců, pak také obrovskou šanci ve druhém poločase. A samozřejmě pomohla červená karta. Dost Holanďany rozhodila. Bylo to o skutečně týmovém výkonu,“ ohlíží se pro CNN Prima NEWS Poborský.
MS ve fotbale 2022
Byl u jiného památnému triumfu nad Nizozemci. Na Euru 2004 v Portugalsku se ve skupině podílel na obratu z 0:2 na 3:2. A hlavně díky této výhře pak šli Češi do čtvrtfinále na Dány. O 17 let později přichází stejný soupeř v identické fázi.
„Musím říct, že jsem si hned vzpomněl. S Dánskem to kluci nebudou mít vůbec lehké. Papírově to možná vypadá trochu snadněji,“ říká Poborský, „ale je před námi skutečně těžký soupeř. Neskutečně soubojový, s výborným přechodem do útočný fáze, mnoho šikovných technických hráčů. Paradoxně to bude těžší zápas než s Nizozemskem.“
V čem 49letá ikona reprezentace, která na začátku června neúspěšně kandidovala na post šéfa FAČR, spatřuje největší kouzlo současného týmu?
„Vidím, že funguje týmovost, tedy něco, čím se národní tým mohl vždycky pochlubit. Jeden se podřídí druhému. Díky tomuto sepětí hned vzniká daleko větší šance na úspěch,“ podotýká Poborský.
Holeš má před sebou velkou budoucnost
Týmovost je jedním z klíčových faktorů, ale nelze si nevšimnou některých individuálních výkonů. Skvadra trenéra Jaroslava Šilhavého se může opřít o góly Patrika Schicka. Vzhledem k tomu, že Portugalsko – a s ním i kapitán Cristiano Ronaldo – v nedělním osmifinále s Belgií vypadlo, českému útočníkovi se otevřela cesta na trůn krále střelců Eura. Ronaldo má pět zásahů, Schick je na druhém místě se čtyřmi brankami.
„Přál bych mu to, byla by paráda, kdyby se měl stát nejlepším střelcem turnaje. Vidíme, že koncovku má opravdu výbornou. Nemá to jednoduché, na hrotu je sám a musí absolvovat spoustu soubojů. Nedostává se proto do tolika šancí, přesto se prosazuje – ukazuje, že je to obrovský hráč,“ říká Poborský o 25letému forvardovi Bayeru Leverkusen.
A v posledním duelu s Nizozemci vyloženě exceloval Tomáš Holeš, který si teprve v září loňského roku odbyl reprezentační premiéru. Teď poslal Česko do čtvrtfinále Eura gólem a asistencí. „Prožívá fantastický rok. Klobouk dolů. Hlavně proto, že dokáže v hlavě ustát, co se kolem něj děje. Pořád je normální, stojí nohama na zemi. Proti Nizozemsku opět ukázal, že nemá problém se popasovat s absolutní světovou špičkou. Byl to on, kdo osmifinále rozhodl. Má před sebou velkou budoucnost a myslím si, že pro Slavii bude ohromně těžké ho udržet. Nabídky přijdou, je otázka, jak se k tomu slávisté postaví,“ uvádí Poborský.
Podle něj se úspěšné tažení evropským šampionátem neskrývá pouze za skvěle nastavenými hráči.
„Musím ocenit práci realizačního týmu a také celého managmentu. Nebylo vůbec jednoduché, když jim padlo to, co připravovali rok. Mluvím o base campu, který měl být ve skotském Edinburghu. Museli to celé na poslední chvíli kvůli epidemiologické situaci ve Skotsku překopat a zařizovali základnu v Praze. I to, co stojí za samotným hráčským kádrem, je třeba vidět a hodnotit pozitivně.“
Neregulérní turnaj
Kvůli pozměněné základně se český tým v dosavadním průběhu šampionátu už pořádně nacestoval. Euro je rozdrobené po celém kontinentu a de facto až za jeho hranicemi. Aviatické ME pokračuje pro „nároďák“ výletem do ázerbájdžánského Baku, kde dojde na střetnutí s Dánskem.
„Pro některé týmy je to neregulérní turnaj. Když vidím, že pár reprezentací hrálo všechny skupinové zápasy doma, jiné různě cestují, a to v covidové době plné restrikcí… Je to složité. A konkrétně Baku – nevím, proč takhle důležitý zápas cpou na konec světa. To jsem nepochopil vůbec,“ kritizuje Poborský.
„Teď zase tým do čtvrtfinále čeká týden bublina, což je nesmírně náročné. Z hotelu můžou jen na trénink, což je šílené. Klobouk dolů, že to kluci zatím takto dávají,“ uzavírá někdejší hráč, který v národním dresu posbíral 118 startů.
Karel Poborský nemá příliš pochopení pro to, proč se Euro hraje až ve vzdáleném Baku. Zdroj: Profimedia.cz
