Je hrdým Sázavanem, a proto je informace o tom, kde žije, uvedena na klopách většiny jeho knih. Michal Viewegh v malém středočeském městě vyrůstal, a dokonce v něm napsal knihu, která jej proslavila – Báječná léta pod psa. Není proto divu, že si před skoro dvaceti lety začal na jednom pěkném místním pozemku stavět vlastní vilu, které dominuje dřevo a sklo. „Mám opravdu štěstí na sousedy. Často se spolu scházíme,“ pochvaluje si autor místo svého domova.
Z vily na Sázavě vidí na střechu domku, v němž před více než 30 lety sepsal slavný román Báječná léta pod psa. „Bylo léto a já to tam během dvouměsíčních učitelských prázdnin napsal,“ zavzpomínal Michal Viewegh během rozhovoru pro CNN Prima NEWS ve stínu přístřešku u jeho domu. „Prožil jsem tu celé dětství. Stěhoval jsem se až v sedmadvaceti na Zbraslav, kde jsem začínal učit,“ připomněl.
ČTĚTE TAKÉ: Lásku s ukrajinskou uprchlicí mi předpověděla stařenka v hospici, prozradil Viewegh. Bylo to mystické
V minulosti pobýval střídavě i v hlavním městě, vše ale změnil rozvod. „Dlouhá léta jsem žil v Praze v Nuslích na náměstí Generála Kutlvašra, dříve tedy Bratří Synků, v krásném secesním domě, který si kdysi postavil můj prapradědeček, a koukal jsem přímo do toho parku,“ připomněl spisovatel. „Nechal jsem ten byt zrekonstruovat, bylo to nádherné bydlení, ale bohužel jsem po rozvodu o byt přišel, protože rozvodové výdaje přesáhly mé možnosti. Je mi to líto, protože jsem to tam fakt miloval a měl jsem krásný dvojí život. Když jsem chtěl být Pražák, byl jsem Pražák a chodil jsem do kaváren. A když jsem chtěl být Sázavák, byl jsem tady.“
Terminologií fotbalu hrál Kundera Ligu mistrů, ocenil Viewegh. Připomněl i podivné setkání
Přes třicet let se jeho knihy pohybují na nejvyšších příčkách prodejních žebříčků. Když ale mluví o Milanu Kunderovi, považuje se proti němu za neznámého autora. Michal Viewegh měl možnost slavného literáta potkat přímo ve Francii. A to hned dvakrát. Jednou jej viděl prchat před delegací českých spisovatelů, podruhé ho zažil v úplně jiné náladě. „Šlo o velice příjemné setkání u kávy a dortu,“ vzpomíná Viewegh.
Nicméně život jde dál. „Nemůžeme mít všechno. Především ale mé barové období už dávno skončilo, takže to tady mám rád. Nějakou hospůdku tu už máme a taky dobrou cukrárnu a kavárnu Myš Café dole naproti mostu. Tam mají fakt dobré dorty,“ doporučil Viewegh svůj oblíbený podnik.
Dobří lidé vůkol
A co si populární spisovatel nemůže vynachválit, jsou lidé v okolí. „Mám opravdu štěstí na sousedy. Často se spolu scházíme. A když tady koukám na ten venkovní krb, vzpomenu si hned na to, jak před osmi, deseti lety na Štědrý den u nás vládla hysterie, jak má být vše naklizeno. A já si říkal: ,Je Štědrý den a já jsem na**anej. Proč to je?! Je tak nutné vytírat a všechno tohle?“ zavzpomínal Viewegh. „No a napsal jsem SMS všem kamarádům z okolí, a ta zněla: ,Koho se*ou Vánoce, ať přijde na panáka.‘ Za půl hodiny bylo tady kolem stolu osm chlapů, všichni zdrhli z domova. Samozřejmě, že ve tři hodiny odpoledne si už pro ně přišly manželky. Takže jsme nalili i jim. A stala se z toho taková tradice, a teď se tu vždy schází šestnáct až dvacet lidí. Máme tady opravdu hezké vztahy.“
Třídním playboyem jsem nikdy nebyl. Maminka mi doporučovala, ať jdu malovat, přiznal Viewegh
Autor řady bestsellerů Michal Viewegh v pořadu Povídej zavzpomínal na své kariérní začátky. Přiznal, že se v mládí u žen velké oblibě netěšil a prozradil také, o čem byla jeho první povídka.
Nové knihy sepisuje ve své pracovně s malebným výhledem do okolí. Dříve však tvořil v odděleném pokoji pro hosty, ten ale poskytl z kraje války na Ukrajině uprchlici Oleně se synem. S Ukrajinkou už nyní tvoří Viewegh šťastný pár. „V pokoji pro hosty si teď hraje Saša, takže tam už nepíšu.“
Pro psaní má ve svém domě opravdu skvělé podmínky. Zejména parádní klid. „Je dobrý, že je tu slepá ulice, takže sem skoro nejezdí auta,“ pochválil si.
Když si chce odpočinout, většinou vyjde z domu do venkovního přístřešku, kde má krb, posezení a rustikální lavici, která je však také připomínkou rozvodu s manželkou Veronikou. „Lavice je náhradní za ještě hezčí, která tady byla, ale sebrala mi ji při rozvodu manželka. Můj bratr mi pak nechal udělat tuhle, a mně se líbí, protože si na nic nehraje, je to takové drsné dřevo.“
Viewegh o vztahu s Ukrajinkou: Život mi uštědřil tvrdou ránu, teď prožívám zasloužené štěstí
Osud uštědřil Michalu Vieweghovi tvrdou ránu. Po prasknutí aorty přišel slavný spisovatel a autor řady bestsellerů o krátkodobou paměť, rozpadla se mu rodina a navíc bojoval s depresemi. Po více než deseti letech se mu podařilo dát život zase dokupy. Velkou oporou mu jsou nejen jeho blízcí, ale také Ukrajinka Olena, která u něj bydlí od chvíle, co utekla před válkou ve své vlasti.
Pocta nedaleké sklárně
A jak si Viewegh vybíral podobu svého domu? Racionálně. „Věděl jsem, že si chci postavit barák, a tak jsem si kupoval takové ty katalogy Dům a zahrada, v nichž bylo třeba sto firem a fotky jejich staveb,“ vysvětlil 61letý spisovatel. „Měl jsem v hledáčku například firmu, od níž má srub i Tomáš Töpfer. Ale nakonec jsem si řekl, že je tam dřeva už moc a že tady do Sázavy se sklo i symbolicky hodí, když je tady sklárna. Můj otec ve sklárně pracoval, takže mi to nadšeně chválil.“
Vnitřku domu dominuje moderně tvarovaná velká bílá pec. „Když se v ní zatopí, je během tří hodin teplo v celém baráku,“ zmínil spisovatel. Během návštěvy CNN Prima NEWS nechal Viewegh fotografa nahlédnout i do ložnice, kde má na zdi vystaveny své knihy. „Takže když vstávám s depresí, podívám se na ně,“ uvedl s pousmáním.
Michal Viewegh má v ložnici kompletní sbírku svých nově vydaných knih Zdroj: Viet Tran
Michal Viewegh má v ložnici kompletní sbírku svých nově vydaných knih Zdroj: Viet Tran
Dům obklopuje prostorná zahrada lemovaná vzrostlými stromy. „Navrhovala to tu profesionální zahradní architekta z Průhonic, ale jinak se o zahradu moc nestarám. Kromě sekání trávníku tu nedělám vlastně skoro nic,“ uvedl Viewegh a při pohledu na zarostlou tůňku s pousmáním poznamenal: „To je jezírko, řekl bych okrasné, ale je v takovém stavu, že se slovo okrasné nedá použít. Ale bývaly tam svého času i lekníny.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jiřina Bohdalová skončila kvůli vedrům v nemocnici. Čerpám sílu, vzkazuje fanouškům
