Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla senátní úpravu odmítnout.
Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.
Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům podle počtu obyvatel výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní nesplnitelný, neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.
Sněmovnou schválená novela počítá s tím, že kompenzační bonus budou zřejmě moci čerpat i podnikatelé v úpadku. Změna se týká jen fyzických osob. Rozšíření okruhu příjemců umožnil souhlas Evropské komise, která to předtím odmítala.
Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že chce, aby podnikatelé v úpadku mohli čerpat všechny programy pomoci proti dopadům pandemie. O příspěvek budou moci žádat zpětně, a to do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.
Kompenzace i pro taxikáře
Poslanci rozšířili okruh důvodů, pro které je možné žádat o příspěvek. Půjde třeba o případy, kdy kadeřnice nemůže poskytovat své služby v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče, protože v nich kvůli pandemii platí zákaz vstupu. Nárok na příspěvek mají mít i pěstouni, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Kompenzační bonus se bude vztahovat i na řidiče taxi.
Aktuálně je čerpání kompenzačního bonusu jednou z forem veřejné podpory, která se musí řídit obecnými pravidly v EU. Evropská komise v březnu 2020 přijala tzv. dočasný rámec, v němž nastavila podmínky pro poskytování veřejné podpory během pandemie, a jednou z nich je právě fakt, že příjemce podpory nesmí být v úpadku. Během ledna se ale podle Schillerové podařilo nalézt řešení, kdy se pomoc osobám v úpadku bude poskytovat mimo rámec dočasné podpory.
Nárok na kompenzační bonus 500 korun denně nyní náleží podnikatelům s činností podnikání v přímo omezených, případně zcela uzavřených oblastech ekonomiky, a to za každý den omezení. Tato činnost musí být současně za rozhodné období měsíců června až září 2020 pro daného žadatele dominantním zdrojem obživy. Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o bonus požádat i ti, kteří jsou na zavřené obory nejméně z 80 procent navázáni, a to buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem, anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou.
Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Všechny veřejné rozpočty tak podle Schillerové přijdou o zhruba 100 milionů korun. Protože jde o sdílenou daň, o niž se dělí s kraji a obcemi, bude mít dopad i na ně, a to podle ministryně v rozsahu desítek milionů korun. Na kompenzačním bonusu vyplatil stát od loňského jara zhruba 25 miliard korun. Obecní rozpočty tak na sdílených daních přišly asi o osm miliard korun. Loni však na bonusu pro obce obdržely podle ministryně 13,4 miliardy korun.