Podle údajů České národní banky se v posledním srpnovém týdnu zvýšil objem podnikatelských úvěrů, u nichž došlo ke schválení odložení splátek, na bezmála 139 miliard korun. Největší podíl tvoří půjčky poskytnuté podnikatelům v sektoru ubytování, stravování a pohostinství. Zde se objem půjček v dluhovém moratoriu od konce července zvýšil o více než půl miliardy korun.
Právě ubytovací a stravovací služby patří mezi nejvíce postižená odvětví koronavirovou krizí. Podle odhadu ING Bank se podíl půjček v dluhovém moratoriu, které byly poskytnuty s nějakou formou státní podpory, v tomto sektoru pohybuje kolem 75 procent. A na této skutečnosti se hned tak něco nejspíše nezmění. „Tento vysoký podíl a jeho další růst souvisí s tím, že segment ubytování, stravování a pohostinství zůstává koronakrizí citelně zasažen. Tržby zde i koncem července zůstaly v meziročním propadu o padesát procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Banky.
Šéfka asociace podnikatelek: Banky ženám nechtějí půjčovat, nevěří jim
Počet podnikatelek neustále roste. Během koronavirové krize ovšem doplatily na to, že vlastní převážně malé a střední firmy, které často nedosáhly na pomoc od státu. Ženy v byznysu se navíc potýkají s genderovou nerovností. „Podnikatelky mají horší přístup k úvěrům, banky jim méně věří,“ tvrdí Kateřina Haring, prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.
Nárůst objemu úvěrů s odsouhlaseným odkladem splátek se v tomto odvětví za poslední měsíc zvýšil o více než 600 milionů korun s tím, že 578 milionů připadá jen na poslední srpnový týden. O něco menší růst objemu půjček v dluhovém moratoriu zaznamenal také zpracovatelský průmysl (+113 milionů) nebo velkoobchod a maloobchod (+88 milionů). Naopak ve stavebnictví dochází již třetí měsíc v řadě u tohoto ukazatele k mírnému poklesu.
Moratorium na hypotéky jen do konce října
Podle statistik České národní banky se v dluhovém moratoriu ke konci srpna nacházelo asi 16 procent úvěrů podnikům, 13 procent hypotečních úvěrů a více než čtvrtina úvěrů spotřebitelských. „To je oproti současnému podílu skutečně nesplácených úvěrů vysoké číslo, jelikož podíl nesplácených na konci července dosahoval 3,1 procenta u podniků, 1,1 procenta u hypoték a 4,2 procenta u spotřebitelských úvěrů,“ dodal Jakub Seidler s tím, že právě díky moratoriu se podíl nesplácených úvěrů v posledních měsících téměř nezvýšil. Odpovídá tak stavu před příchodem koronavirové krize.
Objemy úvěrů v dluhovém moratoriu představují půjčky, u nichž došlo k odkladu splátek. Jde o úvěry s určitou mírou rizika, protože jakmile dluhové moratorium vyprší, část z nich se pravděpodobně přesune do kategorie skutečně nesplácených. Mezi odbornou veřejností panují obavy, do jaké míry se obnoví splácení zejména hypotečních úvěrů, u nichž státem vyjednané moratorium skončí k 31. říjnu letošního roku. V průběhu podzimních měsíců se totiž očekává výraznější nárůst nezaměstnanosti a s ním i zvyšující se počet domácností, které budou mít napjatý rodinný rozpočet. Zmíněných 13 procent hypoték, jež se momentálně nacházejí v režimu odložených splátek, představuje téměř 63 miliard korun.