Pojďme rušit daňové výjimky, vyzývá Schillerová. Daně prý zvyšovat nechce

Český daňový mix je zastaralý a odpovídá situaci v 90. letech. Namísto zvyšování daní je třeba začít rušit daňové výjimky a šetřit na provozních výdajích státu. To je strategie, kterou by se Česká republika měla při nápravě nerovnováhy veřejných financí vydat. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výjimky v českém daňovém systému podle Schillerové představují až 330 miliard korun, o které příjmová strana státního rozpočtu každý rok přichází. „Pojďme se opřít společně do jejich rušení. Já jsem už zrušila výjimky asi za 12 miliard korun. To je ta nejlepší cesta. Nebavme se o zvyšování daní, ale o rušení výjimek, aby určitá skupina neměla výhodu na úkor všech ostatních,“ uvedla šéfka státní kasy v pondělním vydání pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Alena Schillerová tak nastínila hlavní strategii, kterou by se podle ní měla Česká republika vydat v příštích letech, aby postupně konsolidovala veřejné finance zasažené následky koronavirové pandemie. Ministryně financí také zmínila návrh Spojených států na zavedení globální digitální daně. „Nebavme se pouze o digitálním sektoru, ale o všech globálních firmách. Na tom můžeme vydělat 10 až 20 miliard korun ročně, což nejsou malé peníze,“ dodala vicepremiérka.

Změňme daňový mix

Schillerová se rovněž staví za další zvyšování spotřebních daní, a to prý hlavně u komodit, které ohrožují zdraví. Zřejmě tím myslela alkohol a tabákové výrobky. „Ale otevřeme znovu i zdanění hazardu,“ vyzvala ministryně financí. Je však podle ní nutné začít debatovat o přenastavení daňového mixu, který Schillerová považuje za zastaralý s vysokým zatížením práce. „Je to mix, který odpovídá situaci v 90. letech,“ vysvětlila. Česká republika totiž má jedno z nejvyšších daňových zatížení práce v rámci zemí OECD. Mohou za to především odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za své zaměstnance.

Na výdajové straně státního rozpočtu Alena Schillerová vidí úspory zejména na provozu státu. „To dělám každý rok a hodlám v tom pokračovat,“ ujistila. Schillerová hodlá představit další návrhy na úsporu alespoň deseti procent provozní výdajů. Nechce prý sahat na platy učitelů nebo ozbrojených složek, na paškál si vezme platy úředníků. Podle ní se dají rušit neobsazená místa ve státní správě. „Zrušením 4 300 úřednických míst jsme už ušetřili 3,5 miliardy. Pokračujme v tom a dosáhněme toho, že se zmrazí celkový balík vyplácených platů,“ vyzvala Schillerová. Vysvětlila také, proč nešlo legislativně zajistit, aby takzvané zrušení superhrubé mzdy platilo jen dva roky. „Andrej Babiš dal politický závazek, že se k tomu po dvou letech vrátíme, ale do zákona nejde napsat, že zrušení superhrubé mzdy platí jen na dva roky,“ dodala.

Česko-ruská krize ekonomiku neohrozí

Ministryně financí chce, aby Česko snižovalo takzvanou strukturální část schodku státního rozpočtu o půl procentního bodu ve vztahu k HDP ročně. Neměli bychom podle ní čekat, až Česká republika narazí na hranici veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP. Využít bychom k tomu prý měli i evropské peníze.

Alena Schillerová se rovněž vyjádřila k aktuální česko-ruské krizi vyvolané novými informacemi kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na podzim 2014. Ministryně financí věří, že roztržka nebude mít velký vliv na ekonomické vztahy mezi Českem a Ruskem a že se vše udrží v politické rovině. „Náš obchod s Ruskem představuje jen asi dvě procenta celkového českého zahraničního obchodu,“ dodala Schillerová.