360°, Václav Dolejší, Martin Schmarcz, Oto Klempíř, Petr Dimun - 8.8. v 21:30
Pokud to tak dopadne, že soudce Robert Fremr bude jmenován ústavním soudcem, upřímně mu jeho situaci závidět nebudu, řekl redaktor České justice Petr Dimun v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj by se tak stal pouhou „chromou kachnou“ a jeho pozice by byla po deset let znevažována. V debatě Dimun rovněž zkritizoval postup prezidentské kanceláře, která podle něj při výběru selhala. U soudce Roberta Fremra se řeší nové informace o jeho působení v justici před rokem 1989 a především angažovanost v kauze Olšany.
„Pokud pan Robert Fremr bude jmenován panem prezidentem, tak mu upřímně řečeno nezávidím, protože to bude do jisté míry po celých těch budoucích deset let chromá kachna,“ uvedl v rozhovoru redaktor České justice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Senátoři napsali dopis prezidentovi. Fremrovo zvolení je nevhodné, tvrdí Hilšer a Kordová
„Každý stěžovatel ho bude napadat, budou vytahovat jeho pochybnou minulost, možná bude i lehčeji vydíratelný,“ nastínil všechna možná úskalí jmenování Roberta Fremra do funkce ústavního soudce a doporučil mu, aby ten čas, který mu dal prezident, využil k zamyšlení a možná i přehodnocení celé této situace.
Spravedlivá odplata za nenávist k socialismu, velebil tisk rozhodnutí soudce Fremra
Ačkoliv Robert Fremr v červencovém otevřeném dopise senátorům tvrdil, že soudní proces Olšanské hřbitovy z počátku léta 1988 probíhal „standardně a neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, ani neprobíhalo filmování procesu“, dobové sdělovací prostředky dosvědčují opak. Mediální kampaň dokonce připomínala padesátá léta, podílela se na ní televize, rozhlas i všechny tehdejší deníky, včetně liberálnějšího Svobodného slova, Mladé fronty nebo Večerníku Praha.
Obecně v záležitosti jmenování spatřuje Dimun několik rovin, kde došlo k chybě. „První problém je proces nominace a schvalování. Tam podle všeho selhala prezidentská kancelář, která podle mě jako úřad nese primárně odpovědnost za nějakou rešerši základních kandidátů,“ uvedl.
Zároveň z pohledu odborníka selhal i konzultační panel, kde se měla řešit minulost všech kandidátů. V této otázce navíc zdůraznil, že případ Olšany, ve kterém Fremr figuroval, je veřejně známý.
Ohledně toho navíc podotkl, že si nemyslí, že Fremr mluví ve všem pravdu a odsoudil jeho postoj: „Jak se k tomu vůbec dnes staví? Člověk může udělat chybu, i soudce dělá chyby, ale měl na to nějakých osmatřicet let, aby se k té věci postavil a řekl ano, udělal jsem chybu, omlouvám se.“
Komunistická minulost soudce Fremra byla v pořadu 360° velkým tématem. Zatímco například političtí komentátoři Martin Schmarz a Otto Klempíř poukázali na dvojí metr nahlížení na spolupráci s tehdejším režimem, jejich kolega Václav Dolejší oponoval, že v tomto konkrétním případě jde především o to, že svými rozhodnutími někomu ublížil.
Prezident Petr Pavel ohledně jmenování bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra zatím vyčkává a čeká na vyjasnění nových informací o Fremrově působení v komunistické trestní justici.
Společností rezonuje Fremrova účast v takzvané kauze Olšanské hřbitovy. Případ projednával v létě 1988 jeho pětičlenný soudní senát. Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech byli souzeni za shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Že došlo ke zmanipulování ze strany komunistické tajné policie (StB), připustil i samotný Fremr. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za minulého režimu prorežimním soudcem.
Podívejte se na kauzu Roberta Fremra:
