Pokud Putin vypne plyn, následky budou drastické. Ministerstvo vypočítalo dopady

Plynovod

Zastavení dodávek ruského plynu na přelomu srpna a září

Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na Twitteru to ve středu uvedlo ministerstvo financí (MF). Domácnosti ani průmysl v ČR však minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.

„Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku,“ konstatovalo MF.

Ředitel odboru hospodářské politiky MF David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulém týdnu uvedli, že pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. „Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl minulý týden Prušvic.

Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý týden ve středu uvedl, že Česká republika má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách nebo získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před týdnem uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.

Ruská společnost Gazprom nedávno oznámila, že na přelomu srpna a září kvůli údržbě opět zastaví dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa. Po dokončení prací má být přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně.

Ruský podnik dále sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Cena plynu v Evropě po zprávě o přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 uzavřela na dalším rekordu. Ekonom Lukáš Kovanda konstatoval, že se trh obává, že Rusové chtějí EU ještě více „zmáčknout“. „Kreml povzbuzují sílící hlasy z Německa volající po spuštění Nord Streamu 2,“ dodal.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Tagy: