Hrad mohl skartovat důkaz o Vrběticích
Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly Český rozhlas Radiožurnál a web Respekt.cz. Prezidentská kancelář v sobotu reagovala s tím, že se při skartaci dokumentů držela předpisů a zničila jen spisy určené k vyřazení.
Údajnou skartací zprávy by se měl zabývat sněmovní bezpečnostní výbor, jeho předseda Pavel Žáček (ODS) chce bod přidat na čtvrteční zasedání.
Na skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích přišli detektivové, kteří chtěli z dokumentu odebrat otisky prstů nebo stopy DNA, uvádějí Radiožurnál a Respekt. Podle jejich zdrojů pracovníci odboru analytiky Kanceláře prezidenta republiky (KPR) kriminalistům řekli, že zpráva byla zničena na konci loňského listopadu. „Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí.
Rakušan se během prosince dvakrát setkal s Mynářem. Prozradil, co s kancléřem probíral
Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan se koncem minulého roku setkal dvakrát s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, informoval Deník N. Schůzky, o kterých ani jedna ze stran neinformovala veřejnost, se podle Rakušana uskutečnily z Mynářovy iniciativy. Řešit prý spolu měli jmenování nové vlády a jeden konkrétní návrh prezidenta Miloše Zemana.
Vedoucí KPR Vratislav Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil, uvádějí Radiožurnál a Respekt. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup. „Máte zajímavé informace. Jelikož já tento druh adrenalinového sportu v podobě nezákonných úniků bezpečnostních informací nepěstuji, neboť ctím zákony České republiky, na Vaše dotazy ani náznakem odpovídat nebudu,“ napsal Radiožurnálu kancléř.
„Koncem loňska byly skartovány spisy, které byly v souladu s předpisy vyřazeny a určeny ke zničení,“ komentoval kauzu Hrad k údajné skartaci zprávy k Vrběticím.
K policejnímu prověřování se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který médiím sdělil, že nemá žádné informace, které by podezřelou skartaci potvrzovaly. Do vyšetřování on sám zasahovat nechce.
Porušil Hrad zákon?
V pátek KPR uvedla, že 21. ledna na Hrad přišla trojice příslušníků NCOZ. „Při této příležitosti se seznámili s konkrétními daty, o nichž KPR dosud veřejně neinformovala,“ uvedla kancelář. V pátek se podle ní na Hrad obrátila redaktorka Českého rozhlasu s žádostí o potvrzení některých z těchto informací. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,“ napsal v pátek Hrad.
Vedoucí bezpečnostniho odboru KPR Jan Novák pouze obecně uvedl, že likvidaci starých spisů provádějí vždy pověření lidé a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. „Skartovány jsou písemnosti z předchozích let v řádu stovek čísel jednacích,“ dodal. Jestli zlikvidováním dokumentu Pražský hrad neporušil zákon, bude zřejmě řešit policie, uvedly Radiožurnál a Respekt.
Skartace zprávy o Vrběticích? Hrad to mohl udělat záměrně, myslí si bezpečnostní expert
Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora je na příslušném oddělení Hradu nepořádek a zpráva mohla být skartována úmyslně.
Prezidentova kancelář v sobotu uvedla, že byly mezi 29. listopadem a 1. prosincem loňského roku skartovány utajované písemnosti z předchozích let, přes 500 čísel jednacích. „Všechny skartované spisy byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci,“ sdělil Hrad. Ve všech případech šlo podle KPR o spisy, jejichž původcem nebyla hradní kancelář, obsah je uchován v archivech jiných státních institucí.
Dále kancelář uvedla, že do styku s utajovanými dokumenty přicházejí výhradně lidé s odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech. Likvidaci starých spisů podle Hradu vždy provádějí lidé s prověrkou na stupeň přísně tajné, o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Dohlíží na ni také standardně skartační komise.
Událostí se bude zabývat bezpečnostní výbor Sněmovny
Lidovecký poslanec Šimon Heller v sobotu na Twitteru uvedl, že požádal Žáčka o svolání mimořádné schůze sněmovního bezpečnostního výboru za účasti zástupců Bezpečnostní informační služby a policie. „Předpokládám, že nebude problém doplnit jeden nový bod na řádné jednání našeho výboru pro bezpečnost, které proběhne ve čtvrtek. A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal později na Twitteru Žáček.
Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší hradní mluvčí a bývalý velvyslanec Michael Žantovský na Twitteru poznamenal, že utajované dokumenty na Hradě spravuje tajná spisovna a jejich skartace podléhá přísnému skartačnímu řádu. „Omylem dokument skartovat nejde. Někdo tu překročil zákon,“ uvedl.
Tajnou zprávu o údajném podílu Ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostala prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Web Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil prezident Miloš Zeman.
Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.
