Povinná četba je mezi mnoha studenty neoblíbená. Mladiství obecně nemají rádi to, co jim dospělí nařizují. Četba přitom podporuje nejen představivost, ale také obohacuje mozek. Měla by tedy ve školách zůstat? Nejen o tom mluvili hosté čtvrtečního Silného hlasu Markéty Fialové – jaderná fyzička Dana Drábová a politik a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Do debaty se zapojil i spisovatel a publicista Ondřej Neff.
„Už jsem zapomněla, co povinná četba vlastně obnášela. Měla jsem čtenářský deník a také si vzpomínám, že jsem si většinu věcí, které bylo třeba zpracovat, sháněla, aniž bych knížku úplně přečetla,“ vzpomínala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábová na léta v lavici. To politik Krása si hned vzpomněl na ruský román Příběh opravdového člověka. „Popisuje příběh letce, který havaroval, plazil se bez nohou, a pak znovu létal. Viděl jsem to dokonce v kině, když mi bylo deset let a brečel jsem u toho,“ povídal Krása. Spisovatel Neff sdělil, že nikdy nerozlišoval mezi povinnou a nepovinnou četbou. „Od pěti let jsem četl všechno, co mi přišlo pod ruku,“ uvedl Neff.
Na některé knihy musí čtenář dozrát
Mezi povinnou četbu se už několik desítek let řadí Babička Boženy Němcové. Od jejího vydání uplyne v tomto roce 165 let. Drábová ale míní, že se dětem dává do rukou příliš brzy. „Asi jsem ji přečetla. Zpětně mám ale za to, že se Babičce křivdí tím, že je do povinné četby zařazována příliš brzy. Pro mě začala být Babička zajímavá až ve chvíli, kdy jsem se dostala k historickému kontextu, ke Kněžně Zaháňské. To na základní nebo na střední škole téměř nejde,“ vysvětlila Drábová. Krása zase prozradil, že knihu nikdy nedočetl. „Ten pohled mi přece jen připadá příliš idealistický. Doba taková nebyla, takže mi to přijde nevěrohodné. Rád se podívám na film, ale knihu bych nečetl ani dnes,“ řekl Krása. Naopak Neff Babičku přečetl celou. „Pravda, od té doby jsem ji ale nevzal do ruky,“ dodal.
Krása doplnil, že odmala četl hodně. Nejraději měl knihy o historii zpracované do románu. „Můžete si přečíst dějiny čehokoliv, znát všechny reálie, ale když je tam zasazený nějaký příběh, dokreslí to. Na literatuře je krásné, že si krále nějak představujete a musíte si sami vymodelovat všechny postavy,“ povídal politik. S tím souhlasí i Drábová. Podle ní lidský mozek příběh dokonce vyžaduje. „Je to odpočinek,“ řekla Drábová.
Povinná literatura by ve školách měla zůstat
Podle Drábové povinná četba na jednu stranu brání novým způsobům vzdělání. „Mnoho rodičů je konzervativních a říká: Když jsme si tím prošli my, tak to synkovi nebo dcerce také neuškodí,“ poznamenala fyzička. Drábová by povinnou literaturu ale zároveň ve školách zachovala. „Budování vztahu k psanému slovu by na školách zůstat mělo. Otázkou je, jakou formou. Nevím, jestli tomu nadále říkat povinná četba, ale rozhodně bych byla pro to, aby žák či student měli za úkol jednou za měsíc přijít a říct, jakou knihu přečetli, ať už je to jakákoliv,“ míní Drábová.
Politik Václav Krása si zase myslí, že učitelé by měli žákům a studentům při výběru knih pomáhat a doporučovat jim tituly, kterým budou děti rozumět. „Přece jen by asi měli studenti občas vypracovat nějaký obsah. Je také důležité, aby uměli psát. Obávám se, že znalost psaní je v současnosti velmi problematická. Píšeme na počítači, který nám opravuje chyby, takže je neuděláme,“ vysvětlil Krása. Také spisovatel Ondřej Neff souhlasí, že povinná četba je pro školáky smysluplná. „Mrzí mě, že chození do školy se bere jako to, co je užitečné a co neužitečné. Myslím, že nejužitečnější na škole je, že se děti učí pracovat. Přečíst si knížku, o které nejsem přesvědčený, že mě pobaví, je svým způsobem povinnost, práce. To je pro děti potřebné,“ objasnil Neff.
Čtení je dobré i pro duši
Pro Danu Drábovou je čtení velmi důležité. „Je to jedna z věcí, na kterou si i kvůli zachování duševního zdraví snažím najít čas,“ sdělila Drábová. Krása naopak bojoval s tím, že měl na čtení málo času. Ať už kvůli studiu nebo později kvůli profesi. „Mám hodně práce, takže čtení zanedbávám. Měl jsem dokonce období deseti let, kdy jsem vůbec nečetl, protože jsem byl natolik angažovaný v politice. A ta bere opravdu čas, někdy i zbytečně,“ sdělil Krása. Dodal ale, že se ke čtení opět vrací. „Pořád vycházejí nádherné knihy a já je kupuji, ale nečtu. Pořád to odkládám do důchodu, ale v něm už nějaký rok jsem… Snažím se každý večer číst, byla by škoda se o ty nádherné romány neobohatit,“ vysvětlil Krása.
Češi a literatura
Podle průzkumu internetového knihkupectví více než třetina Čechů nikdy nečetla knihy, které měli ve škole v povinné literatuře. Zhruba stejné procento lidí povinná četba odradila a vybudovala v nich nevlídný vztah ke knihám obecně. Nejčastěji Češi nedočtou tyto knihy: Babička, Stařec a moře a Osudy dobrého vojáka Švejka. Přesto si více než devadesát procent dotazovaných dospělých myslí, že povinná četba by ve školách měla zůstat.
