Po autonehodě utrpěl Matěj popáleniny téměř na celém těle. Přežil jen zázrakem

K osudné nehodě došlo 11. dubna 2020. „S bývalou přítelkyní a přáteli jsme vyrazili do Znojma. Rozhodli jsme se, že pojedeme do Brna na oběd a poté na výlet do Buchlovských lesů. Na odpočívadle jsem si přesedl do auta ke své tehdejší přítelkyni a její kamarádce na zadní sedadlo, což byla osudová chyba. To jsem ale tehdy nemohl vědět,“ vypráví Matěj. Druhý vůz dostal v zatáčce smyk a narazilo do pravé zadní části auta, ve kterém seděl.

„Auto začalo hořet a vjelo do protisměru, prorazilo svodidla a sjelo do stráně, kde se ještě odrazilo od stromu a o další strom se zastavilo. Všechno bylo v plamenech a já nevěděl, co dělat. Náraz poničil dveře natolik, že nešly otevřít. V tu chvíli jsem myslel jen na to, že se musím dostat co nejdřív ven,“ popisuje nehodu Matěj. Vzpomíná také, že mu v té chvíli nikdo z přátel nepomohl. Vše ostatní už má jen v mlze. „Myslím, že jsem rozbil pravým loktem zadní sklo, vyskočil jím ven a plazil, co nejdál to šlo,“ dodává.

Auto se podařilo uhasit, ale utrpěl jsem popáleniny prakticky celého těla. Panikařil jsem, byl jsem v šoku, nemohl jsem dýchat a křičel jsem, že to nezvládnu, že umřu.

Vozidlo se nakonec podařilo uhasit, ale Matěj utrpěl vážné popáleniny prakticky celého těla. „Vzpomínám si, jak jsem panikařil, byl v šoku, špatně se mi dýchalo a já křičel, že to nezvládnu, že umřu. Po příjezdu sanitky mě uvedli do umělého spánku a letecky transportovali do Fakultní nemocnice v Brně,“ pokračuje Matěj.

To, že se vůbec probudil, považují lékaři dodnes za obrovský zázrak. „Hned druhý den po nehodě rodičům řekli, že nemám prakticky žádnou šanci na přežití. Utrpěl jsem popáleniny na téměř devadesáti procentech těla, dále několik zlomenin, levá plíce byla nefunkční, měl jsem odraženou slezinu, polytrauma a mnoho dalšího,“ vysvětluje.

I přestože Matějův stav byl velice vážný, po šestnácti dnech ho lékaři probudili z umělého spánku. Následovaly operační zákroky, kterých podle svých slov absolvoval přes 70. „Přesný počet operací si nepamatuji, ale na sál jsem jezdil každý druhý den po dobu asi čtyř měsíců, které jsem strávil na oddělení JIP popálenin,“ dodává. Poté byl přesunut na standardní pokoj, kde ho čekala rehabilitace. Domů se Matěj mohl vrátit až pět měsíců od nehody.

Po propuštění z nemocnice jsem se musel učit úplně všechno od začátku.

Po propuštění z nemocnice byl úplně na začátku. I přes rehabilitace, které podstupoval v nemocnici, nezvládal vůbec nic. „Musel jsem se znovu učit chodit, držet rovnováhu, psát, čistit si zuby, prostě úplně všechno, jako kdybych se znovu narodil – což se vlastně v přeneseném slova smyslu stalo,“ popisuje Matěj první okamžiky po návratu z nemocnice. Velkou oporu měl ve své rodině. „Nejvíce se o mě starala moje mamka, které patří obrovský dík, stejně jako mému tátovi a sestře, která v té době navíc čekala miminko,“ říká.

Matěj dnes žije s rodinou v obci Hevlín na Znojemsku, kde rekonstruuje byt. Ve svých 23 letech pobírá invalidní důchod kvůli transplantaci jater, kterou musel podstoupit v roce 2019. Přestože si toho za svůj zatím krátký život prožil opravdu mnoho ošklivého, potkalo ho i velké štěstí. Po nehodě našel lásku a na začátku května letošního roku se mu narodil syn.

Nehoda Matěje poznamenala nejen fyzicky, jeho obličej je dnes prakticky k nepoznání od toho, jak vypadal před nehodou, ale také po psychické stránce. Přiznává, že ani po dvou letech se necítí psychicky úplně v pořádku. „Musím si zvykat na to, že lidé, kteří mě neznají, na mě koukají a myslí si různé věci. Bohužel se setkávám s tím, jak dokážou být zlí, nejen v reálu, ale i na sociálních sítích.“

Matěj se z většiny zranění dostal, ale s následky bude bojovat celý život. Kromě nespočtu plastických operací, které absolvoval, a které ho ještě čekají, museli lékaři provést také rekonstrukci levé ruky. Ta ale nefunguje na 100 procent. Jeho tělo je plné jizev včetně obličeje. „Mám dost velké jizvy kolem rtů, přišel jsem trvale o obočí, na některých místech mi už nedorůstají vlasy a chybí mi polovina uší,“ popisuje svůj současný vzhled.

Kromě toho trpí velkým strachem z jízdy v autě jako spolujezdec. „Když řídím já, tak se nebojím, ale jet s někým jiným je pro mě trauma. Jediný, ke komu mám důvěru za volantem, je moje přítelkyně a rodina. Sám jsem za volant ale zasedl brzy po návratu z nemocnice, protože mě řízení moc baví. Navíc neřídím jen auto, ale miluju i jízdu na motorce a jsem rád, že jsem se ke svému koníčku mohl vrátit,“ říká Matěj.

Dobře se necítí ani po zdravotní stránce. Velice rychle se unaví, trpí bolestmi svalů a zad. Nad vodou ho drží přítelkyně a syn. „Osobně jsem nevěřil tomu, že ještě potkám někoho, kdo mě bude milovat. Jsem za to nesmírně vděčný. Mám krásnou přítelkyni a zdravého syna, co víc si přát,“ uzavírá.

Pomoc nabízí pacientská organizace Popálky

Pacientům s popáleninami pomáhá pacientská organizace Popálky, která vznikla v roce 2013 ze Sdružení na pomoc popáleným dětem. Na rozdíl od tohoto sdružení se pacientská organizace zaměřuje nejen na děti, ale také na dospělé a rodinné příslušníky.

Popálky nabízí primárně pomoc lidem po úraze popálením. Začíná to už v nemocnici, kde organizace poskytuje pacientům a jejich rodině konzultace o následné péči, psychických, sociálních a finančních následcích popálení. Dále provází pacienty i po propuštění do domácího ošetření a pořádá různá setkání, pobyty a worshopy pro lidi, kteří utrpěli úraz popálením. Pacienti se na Popálky mohou obrátit kdykoliv telefonicky, e-mailem nebo osobně.

Spoluzakladatelka a ředitelka pacientské organizace Popálky Jana Lacinová zmiňuje, že díky období covidu se podařilo organizaci dostat lépe k pacientům po celé republice. „Všichni jsme se naučili využívat on-line setkání. Nyní je pro nás již běžné konzultovat na dálku, což se v minulosti nedařilo. Také jsme rozjeli pravidelné webináře pro popálené, kterých se mohou účastnit lidé z celé ČR,“ shrnuje aktuální dění Lacinová s tím, že dříve se mnoho lidí nemohlo zúčastnit seminářů z důvodu vzdálenosti. Nyní se každý může jednoduše připojit z kterékoliv části republiky.

Podařilo se nám zlepšit spolupráci s firmami, které nabízí krémy pro popálené. Ti si je nejprve mohou vyzkoušet a až poté zakoupit.

A jaké další novinky se za poslední dva roky v pacientské organizaci udály? „Podařilo se nám více navázat spolupráci s firmami, které dodávají krémy pro popálené. Popálení si mohou nejdříve vyzkoušet, který krém jim vyhovuje a až poté jej koupit. Ušetří jim to finanční prostředky, protože často se stávalo, že si pořídili drahý krém na jizvy, který jim neseděl,“ vysvětluje Lacinová. Díky veřejné sbírce a spolupráci s nadací Život dětem mohou Popálky lidi s popáleninami podpořit i přímým nákupem těchto krémů, zdravotní pojišťovny je totiž nehradí.

„Našim dlouhodobým cílem je, aby se podařilo schválit některé krémy, silikonové pláty na jizvy apod. v rámci úhrad zdravotní pojišťovnu. Budeme na tom spolupracovat společně i s odbornou lékařskou společností popáleninové medicíny,“ uzavírá Lacinová.

Činnost organizace Popálky a pomoc popáleným můžete podpořit zasláním DMS ve tvaru DMS POPALKY 60 na číslo 87 777.

Roste počet popálených dětí. Tolik výjezdů nepamatujeme, varují středočeští záchranáři

Zdraví

Středočeští záchranáři vyjížděli v tomto týdnu k šesti vážně popáleným nebo opařeným dětem. Už si ani nepamatují, že by za jeden týden pomáhali u tolika případů. Zvýšený počet těchto úrazů je zřejmě způsoben faktem, že kvůli virózám jsou malé děti v posledních týdnech místo v mateřských školách často doma a rodiče ztrácejí ostražitost.

Jaké jsou nejčastější příčiny popálenin?

Příčiny popálenin se mění podle věku. U malých dětí do tří let se nejčastěji jedná o opaření horkou vodou – kávou, čajem, polévkou, vodou z rychlovarné konvice. Vařící voda představuje 60 až 70 procent popálenin u dětí. Další hrozbou jsou elektrické zásuvky a u větších dětí pak hry se zápalkami, hořlavinami a pyrotechnikou. Dále je třeba zmínit úrazy způsobené proudem vysokého napětí – například při přelézání železničních vagónů.

První pomoc při popálení

• Důležité je přerušit kontakt se zdrojem popálení. Co nejrychleji uhaste hořící oděv.

• Ze zasažených částí těla sundejte oblečení. Pozor ale, přiškvařenou látku nikdy nestrhávejte.

• Postižené místo začněte chladit – nejlépe tekoucí vodou z kohoutku, ponořením do vody nebo pomocí obkladů. K chlazení nepoužívejte přímý kontakt s mraženými potravinami, ledem či sněhem – popálenina by se tak mohla ještě zhoršit.

• Chlaďte co nejdelší dobu – desítky minut, případně do příjezdu záchranné služby. Zabráníte tím prohlubování popálenin a ulevíte od bolesti.

• Popálené plochy chlaďte pouze do celkového rozsahu pěti procent tělesného povrchu (odpovídá velikosti pěti dlaní popáleného). V případě ochlazování větší plochy hrozí podchlazení organismu.

• Sundejte prstýnky, řetízky a náramky, které mohou po rozvoji otoku působit jako škrtidlo.

• Na popálenou plochu nedávejte žádné zásypy, masti ani krémy. Puchýře nepropichujte ani neodstraňujte.

• Volejte záchrannou službu (linku 155, 112).

• Nesnažte se čerstvě popáleného člověka dopravit do nemocnice sami. Kvůli prožitému šoku a strachu o blízkého můžete za volantem zbytečně riskovat.

• Nezávažné povrchové popáleniny, které nevyžadují lékařský zásah, chlaďte co nejdéle – alespoň dvacet minut. Následně použijte speciální náplast na popáleniny, kterou můžete koupit v lékárnách. Zamezíte tak infekci a rána se zvlhčí. Čerstvě popálenou tkáň nemažte. S promazáváním začněte až po zahojení rány.