Režimu Kim Čong-una jsou připisovány mnohé brutality páchané na obyvatelstvu Severní Koreje. Sám vůdce se ale snaží působit idylicky. Příkladem je tato fotografie pořízená v roce 2019 na posvátné hoře Petku. Zdroj: AP
Na světlo světa se dostaly nové informace o poměrech v Severní Koreji. Brutální režim Kim Čong-una, který se k moci dostal přesně před 10 lety po smrti svého otce, zasévá mezi obyvateli strach i prostřednictvím veřejných poprav. Otec například musel sledovat, jak jeho syna upálili plamenometem. Svědci ale hovoří i o dalších zvěrstvech páchaných úřady. Životu nebezpečné je i pouhé sledování filmů nebo poslouchání hudby.
Celkem bylo za současného vůdce nařízeno vládou 27 takových poprav, z čehož 23 bylo veřejných. Většina odsouzených byla zastřelena popravčí četou. Dva pak byli oběšeni, informuje web Daily Mail s odkazem na výpovědi svědků pro jihokorejskou nevládní organizaci Transitional Justice Working Group. Podle ní je ale reálný počet poprav daleko vyšší. Lidé, kteří z KLDR utekli, vypověděli, že tato veřejná zabíjení slouží k zastrašení obyvatel a některé skupiny jako například studenti jsou nuceny je sledovat.
Prosinec bez smíchu a alkoholu. KLDR truchlí za vůdce, porušení zákazu se tvrdě trestá
V pátek započne v Severní Koreji jedenáctidenní období, během kterého se nebudou moci občané země smát aní pít alkohol. Vláda organizuje období smutku při příležitosti desetiletého výročí smrti Kim Čong-ila, který vládl v KLDR před Kim Čong-unem. Za porušení hrozí obyvatelům vězení.
„Dokonce, když z mozků popravených vytékala tekutina, lidé museli stát v řadě a dívat se jim do tváře,“ stojí ve zprávě jihokorejské organizace. „V roce 2012 a 2013 byla v Pchjongjangu těla popravených před davem přihlížejících spálena plamenometem. Rodina byla přinucena sedět v přední řadě a dívat se. Otec omdlel poté, co na vlastní oči viděl shořet svého syna,“ vypověděli svědci.
Při popravě ve městě Hjesan měli vojáci kalašnikovy rozstřílet dítě. „Všude stříkala krev. Pak na to tělo stoupli, zlomili ho vejpůl a hodili do pytle. Ten pak někde pohodili,“ popsal jiný svědek další údajná zvěrstva páchaná severokorejskými úřady.
Smrt byla podle svědků pro odsouzené prakticky vysvobozením. Už během věznění totiž zažívali doslova peklo. „Odsouzený k popravě byl už před ní skoro mrtvý. Zdálo se, že má navíc poškozené ušní bubínky, aby nic neslyšel nebo neřekl,“ píše se ve zprávě jihokorejských výzkumníků.
Za jihokorejský film trest smrti
Zpráva zmiňuje, že na popravišti skončili hlavně lidé obvinění z organizování prostituce, sexuální násilníci nebo pašeráci lidí, drog, ale i zábavního materiálu z Jižní Koreje. Hrozbě smrti se pak vystavují i ti, kteří se například dívají na jihokorejské filmy nebo poslouchají zakázanou muziku. Právě na úplné potírání jihokorejské kultury, kterou označil za „jedovatou rakovinu“, se Kim Čong-un po svém nástupu před 10 lety zaměřil.
Za obléknutí černého trenčkotu vězení. Vůdce KLDR zakázal ostatním nosit svůj outfit
V Severní Koreji je ilegální nosit kožený kabát. Vůdci KLDR Kim Čong-unovi se totiž nelíbilo, že řada lidí v zemi nosí trenčkot, který si obléká on. Teď v ulicích země hlídkuje „módní“ policie, která kontroluje, zda se někdo proti novému zákazu neprovinil.
Minulý rok pak Severní Korea přijala zákon, podle kterého hrozí veřejná poprava nejen těm, kdo „závadný“ materiál do země propašují, ale i těm, kteří ho následně použijí nebo sdílí. Laicky řečeno, Severokorejec, který si doma pustí například úspěšný seriál Hra na oliheň, riskuje tímto počínáním vlastní život. Důkazem může být případ studenta, který v listopadu tento seriál propašoval na flash disku z Číny. Po odhalení úřady byl odsouzen k trestu smrti. Dalších šest lidí, kteří se na seriál dívali, skončili na dlouhá léta v pracovních táborech.
Zjistit, kolik podobných případů se v KLDR reálně odehraje, je kvůli totální izolaci země prakticky nemožné. Informace o dění v totalitní diktatuře zpravidla pocházejí jen ze svědectví lidí, kterým se podařilo utéct. Severní Korea je tak neustále pod palbou kritiky ze zahraničí. Například ve středu americká velvyslankyně při OSN Linda Tomasová-Greenfieldová volala po debatě o porušování lidských práv v KLDR.
„Režim odporně porušuje lidská práva. Stejně jako jeho nelegální zbraně hromadného ničení a balistické rakety, které destabilizují mír ve světě, to musí být priorita k řešení. V moderním světě není místo pro takovou brutalitu a je na čase, aby se tím Rada zabývala,“ řekla Greenfieldová, která zastupuje skupinu několika vlád včetně Velké Británie nebo Japonska.
Před 10 lety zemřel Kim Čong-il
Severní Korea si v těchto dnech připomíná úmrtí vůdce Kim Čong-ila, který nečekaně zemřel 17. prosince 2011. V čele země stál přes 17 let. Po smrti „drahého vůdce“ se moci v KLDR chopil jeho ani ne třicetiletý syn Kim Čong-un. S jeho nástupnictvím se přitom zpočátku nepočítalo. Analytici odhadovali, že churavějící vůdce předá vládu jednomu ze starších synů. Šance benjamínka se ale zvýšily poté, co nejstarší Kim Čong-nam byl v roce 2001 s falešnými doklady vyhoštěn z Japonska, kde hodlal navštívit Disneyland (v roce 2017 zemřel v Malajsii na otravu nervovým plynem VX, kterou podle všeho zosnovaly severokorejské tajné služby), a prostřední Kim Čong-čul byl shledán nezpůsobilý k vládnutí, protože je prý příliš změkčilý.
S souvislosti s truchlením za Kim Čong-ila vydaly severokorejské úřady zákaz smíchu, pití alkoholu i sportovních aktivit po dobu 11 dnů. Porušení těchto pravidel se rovněž přísně trestá. Provinilec sice neskončí na popravišti, ale čeká ho dlouhý pobyt ve vězení nebo pracovním táboře.
