Vývoj bojů na Ukrajině (24.3.)
Česká armáda bude moci vyslat vojáky do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Misi ve čtvrtek schválila Sněmovna i hlasy opozice. Senát dal souhlas už před týdnem. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
„Mise má silný politický a praktický výraz solidarity naplňovat závazek kolektivní obrany NATO,“ řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vybudování jednotky je reakcí na „bezdůvodnou agresi“ Ruska vůči Ukrajině, pro kterou neexistuje v civilizovaném světě omluva, dodala.
Špidla: Rusko se přepočítalo, Putin přistoupil k plánu B. Může nasadit všechny zbraně
Válka na Ukrajině eskaluje a ještě dlouho eskalovat bude, varoval v pořadu K věci bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). I proto jsou podle něj obavy z použití všech zbraní, které Kreml má, namístě. Rusko se totiž přepočítalo, nepostupuje podle plánu a mění strategii, dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.
Její předchůdce a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) mimo jiné uvedl, že mise je v souladu s mezinárodním právem a má posílit schopnost odstrašení a snížit riziko eskalace válečného konfliktu.
Schválený mandát umožňuje nasazení až 650 českých vojáků, a to do poloviny příštího roku. Do alianční jednotky odjede podle Černochové kolem 400 vojáků, zbytek mandátu poslouží jako rezerva pro jejich střídání. Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Doplní jednotky NATO v Polsku a v Pobaltí.
Pro bylo 143 poslanců
Po misi hlasovalo 143 ze 151 přítomných poslanců. Zbývajících osm poslanců z ANO, ODS, KDU-ČSL a STAN se hlasování zdrželo. Podporu misi slíbil před hlasováním jménem poslaneckého klubu SPD Jiří Kobza. Vláda by ale podle něj měla vyjasnit, jaké konkrétní úkoly budou vojáci plnit a „jestli nemůže dojít k nějakému zneužití této obranné mise“.
Poslanec ODS Pavel Žáček k tomu uvedl, že za zneužití nemůže být považováno to, že by se vojáci v případě nutnosti postavili proti ruské agresi a že SPD by možná chtěla na Slovensko poslat vojáky neozbrojené. Předseda poslanců SPD Radim Fiala to odmítl, s obranou slovenského území souhlasil.
Lavrov opět pohrozil: Mírová mise NATO na Ukrajině by vedla k přímé konfrontaci s Ruskem
Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Prohlásil to ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také Spojené státy z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Pod jednotku ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku bude patřit také pět desítek vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Jejich působení na Slovensku má zatím formu „mimořádného cvičení“, které bylo slovenskou stranou schváleno, uvedla Černochová.
Černochová chce šetřit na dalších misích
Celkové náklady na slovenskou misi mají činit zhruba 540 milionů korun, které budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany, mohou se ale zvýšit s ohledem na inflaci a možné změny ve složení jednotky, řekla ministryně. Zdroje chce hledat v rámci úprav dalších armádních misí v zahraničí.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
