V úterý zemřel nejznámější slovenský sériový vrah a nekrofil Ondrej Rigo, bylo mu 66 let. Odpykával si doživotní trest za vraždu osmi žen a nezletilého chlapce. Jeho spoluvězni již delší dobu spekulovali, jestli je vůbec naživu. V rozhovoru z minulého roku uvedl, že mu už na ničem nezáleží. Stále ale věřil, že se dostane na svobodu.
Kvůli zdravotním problémům trávil Rigo údajně více času v nemocnici než v cele. Mezi vězni se dokonce spekulovalo, jestli je vůbec ještě naživu. „Stále má ve skladu své věci, takže asi ještě žije. Není tu už ale déle než měsíc. Když jsme se ptali, kde je, řekli nám, že ve špitálu,“ popsal jeden ze spoluvězňů webu pluska.sk. Rigo měl mít problémy se srdcem a prý jen ležel.
Odsouzený vrah údajně dostával léky na psychické problémy. Podle ostatních vězňů měl i za mřížemi své „chvilky“, ale zvrácené choutky prý neprojevoval. Rigo zavraždil devět lidí a další ženu zranil. Ta jako jediná jeho útok přežila. „Každý člověk přece cítí lítost, alespoň po čase,“ uvedl minulý rok v rozhovoru pro slovenský web. Jestli lituje i on, ale neupřesnil.
Zrychlenej děj a hotovo. Pětinásobný vrah Biederman popsal zabíjení v devadesátkách
Doživotně odsouzený pětinásobný vrah Oto Biederman se svou žádostí o propuštění neuspěl. V pátek ji zamítl Okresní soud v Jablonci nad Nisou. Hlavní řezník takzvaného Kolínského gangu a jeden ze symbolů divokých devadesátek poskytl před pěti lety rozhovor časopisu Týden. V něm popisuje, jak vraždil pestrou škálou zbraní – bodal, střílel, mlátil. To všechno pro peníze. Mluví i o tom, jak seděl ve vězení s „orlickým vrahem“ Ludvíkem Černým, jak pozoroval zrcátkem útěk Jiřího Kajínka anebo jak nechal policistovi, který ho dopadl, v rádiu zahrát píseň „Včera mě někdo trefil“ od Daniela Landy.
Z rozhovoru vyplývá, že byl jeden z nejhorších slovenských sériových vrahů fixovaný na své rodiče. Oba měl prý rád. Přiznal, že plakal jedinkrát v života – když jeho matka zemřela. „Když v roce 2000 mámu srazilo auto a zemřela, tekly mi slzy,“ popsal.
Během dospívání se přitom dostal do polepšovny a dětského domova. „Když jsme byli malí, byli jsme horší děti. Ve čtrnácti mě vzali do polepšovny a pak i se sourozenci do domova. Byli jsme tam rok, mámě nás vzala sociálka, když otce zavřeli,“ vyprávěl Rigo a dodal, že rodiče na něj byli hodní.
Poslední návštěvu měl Rigo prý v roce 2005. „Naposledy za mnou byla dcera. Už mi ani nenapíše, asi kvůli bratrovi, je na mě naštvaný, že měl kvůli mně v Německu problémy,“ popsal Rigo, který vraždy spáchal v letech 1990 až 1992 a zaměřoval se převážně na starší a osamělé ženy v Bratislavě, Mnichově a Amsterdamu.
Za své činy dostal doživotní trest. „Mně už na ničem nezáleží. Stále ale vidím naději, že se možná ještě jednou dostanu na svobodu,“ řekl loni s tím, že si je vědom, že ho mají lidé za vraždící bestii. „Vše jsem četl, vím, že mě nenávidí,“ uvědomoval si. V rozhovoru ale trval na své nevině. „Já jsem tam nebyl, já jsem to neudělal,“ řekl by prý Janě B., která jako jediná jeho útok přežila.
