Ponurá nálada na české střídačce Zdroj: Profimedia.cz
Čeští hokejisté se na mistrovství světa místo slavného finále dočkali semifinálové facky od Kanady, prohráli drsným rozdílem 1:6. Redakce CNN Prima NEWS vybrala z duelu, který poslal českou reprezentaci do bitvy o bronz, pět klíčových postřehů.
Nedisciplinovanost hvězd
Jeho umění a drajv rozhodly na mistrovství světa několik utkání českého týmu, v semifinále ale David Pastrňák svým spoluhráčům spíše citelně uškodil. Jen co se ve druhé třetině tak tak stačil vyhnout nevybíravému nájezdu Pierra-Luca Duboise, rozhodl se Kanaďanovi pomstít.
Špatný nápad. Stará hokejová pravda zní, že oplácení je vždycky vidět víc; potvrdilo se to i v Pastrňákově případě. Rozhodčí českou osmaosmdesátku nemilosrdně potrestali a Kanaďané v přesilové hře takřka okamžitě dali na 2:1.
Zápas se zlomil úplně jinam, než se prve zdálo.
Nebylo to přitom všechno. V klíčové pasáži utkání zanedlouho spáchal naprosto zbytečný faul i kanonýrův zkušenější parťák David Krejčí. Z frustrace, v útočném pásmu, když byl už puk jinde. I tuhle početní výhodu soupeř využil, třetina plná hrůzy a české nedisciplinovanosti jej nasměrovala k finále.
Je jedno, že Pastrňák i Krejčí měli důvod k tomu být naštvaní. Že sudí mohli za předchozí zákrok potrestat i soupeře. Česká esa se jednoduše měla ovládnout. Byť z gauče se to radí…
Není plán B
Stokrát se to omílalo, stokrát to znělo jako pádné varování: „Pozor na to. Až potkáme silnějšího soupeře, s jedinou údernou lajnou to budeme mít zatraceně těžké. Pokud si ji protivník pohlídá, podle vývoje šampionátu nemáme další ofenzivní alternativu.“
Sobotní odpoledne to bohužel pouze potvrdilo.
MS hokej 2024
Český tým dal v semifinále jedinou branku, padla po osvědčené spolupráci na trase Roman Červenka, David Krejčí. Jelikož další trefu elitní komando kouče Kariho Jalonena nepřidalo, dopadlo to zle; podle očekávání totiž neměl první lajnu kdo zastoupit.
Faktor Vrána
Většinu šampionátu se zdálo, jako kdyby se tým dohodnul na kolektivním hájení svého očekávaného střelce Jakuba Vrány. Góly se mu vyhýbaly celý turnaj, kupil řadu chyb. Kouč Jalonen však dokola ujišťoval, že je s útočníkem klubu Detroit Red Wings spokojen, protože odvede spoustu černé práce. Že je svým spoluhráčům platný jinak.
Ne. Po semifinále je na místě konstatovat, že Vrána navzdory všemu svému talentu a úspěchům v NHL v klíčové chvíli selhal.
Vždyť Jalonen jej určitě nebral kvůli černé práci. Spíš kvůli okamžikům, jako byla sobotní 36. minuta. Někdy během ní za stavu 1:4 nastala vteřina, která mohla zcela překlopit dosavadní Vránův přínos na mistrovství. Vteřina vykoupení. Vteřina, o níž by se třeba ještě dlouho mluvilo, protože mohla přinést Čechům naději přiblížit se k vyrovnání.
Jenže hojně kritizovaný útočník při nájezdu na brankáře Chrise Driedgera pověst kanonýra nepotvrdil. A nemá cenu si dál něco nalhávat: Pro tyhle góly do Finska jel. Pro góly, které však bohužel nepadly.
Gólová střela Davida Krejčího Zdroj: Profimedia.cz
Nedůraznost před brankou
Bavíme se o disciplíně, která patří k tradičnímu rodinnému stříbru kanadského hokeje. A mužstvo zpoza oceánu ji opět osvědčilo, vydolovalo z ní přinejmenším dva góly Adama Lowryho a Kenta Johnsona; důraz kolem branky vlastně vedl i k vyrovnání na 1:1.
Jalonenova parta poskytla protivníkovi v blízkosti brankáře Karla Vejmelky až příliš mnoho prostoru, to se jí vymstilo. Češi byli oproti tomu před Driedgerem bráněni velmi důsledně, z bezprostřední blízkosti brankoviště neměli nárok udeřit.
V první třetině se takto neprosadil Filip Hronek, ve druhé třeba Pastrňák. Proklestit se přes džungli kanadských hokejek prostě nebylo možné. Škoda, že na druhé straně to nezřídka vypadalo spíš na osiřelý palouk, který návštěvníky zve na bezproblémovou procházku.
Kari Jalonen udílí pokyny Tomáši Hertlovi. Zdroj: Profimedia.cz
Potvrzení trendu
Semifinálový výsledek je až příliš krutý, za určitých (ne zcela bláznivých) okolností to mohlo v sobotu klidně skončit vítězstvím. Neberme ho ale jako náhodu.
Češi už deset let čekají na medaili ze světového šampionátu, je to hodně bolavá křeč. Letos přijeli do Finska s mužstvem, jemuž věřili a které si po čtvrtfinálovém přemožení Německa myslelo na velké věci.
Jenže jakmile se mu to proti Kanadě začalo sypat, nenašlo vnitřní sílu odrazit se ze dna. Zatímco Kanaďané nemají se sebevědomím zásluhou svého sportovního DNA i neustálých turnajových úspěchů problém, do českých myslí se ve věku výsledkového úhoru začalo vkrádat: Takže to nevyjde ani tentokrát? A výběr z vlasti Jaromíra Jágra se místo houževnatého odporu zlomil.
Po bolavé víkendové facce je na místě čelit realitě. Třem konkrétním výsledkům.
Česko–Švédsko 3:5.
Česko–Finsko 0:3.
Česko–Kanada 1:6.
Pokud pomineme hubené vymodlené přemožení USA, s tradičními obry Pastrňák a spol. zklamali. Tečka. Prohra v semifinále nebyla žádná rána osudu, spíš potvrzení trendu.
