Potěšení smyslů na druhou: V restauraci La Terasa máte Mníšek pod Brdy jako na dlani. Zastíní ho jen místní menu
Výběr redakce
Neznalý člověk by jím mohl projet bez povšimnutí. Pokud si ovšem o Mníšku pod Brdy zjistíte něco víc, dojde vám, že tady se vyplatí zastavit a strávit přinejmenším trochu volného času. K vidění je toho víc než dost a zrak nebude zdaleka jediným smyslem, který se vám tady podaří potěšit. A dost možná se rozhodnete zůstat i déle, než jste předpokládali.
Jaro probouzí přírodu i chuť člověka vyrazit z domu a objevovat nepoznané. Obojí se pak potkává zhruba 25 kilometrů západně od Prahy, v malebném Mníšku pod Brdy. Kdo sem zamíří, nemůže minout zdejší zámek, ke kterému se přichází po mostě s výhledem na zahradu. Ta je nejen díky kvetoucí magnolii jako stvořená k procházce. K návštěvě pak vybízí i Kostel svatého Václava, který je na dohled a který ukrývá nejednu vzácnost. Vidět je lze v pořadu Prima Česko.
video z PČ
Jak chutná splnění snu?
Na své si tady ovšem přijdou i fanoušci skutečných příběhů o splněných přáních. Toho se dočkali tři přátelé: Tomáš Melich, Tomáš Císařovský a Antonín Vartlík, kteří se loni rozhodli podpořit nejen místní turistický ruch otevřením vlastní restaurace. „Majitel hotelu Esmarin mi loni zavolal a zeptal se mě, jestli bych nevěděl o někom, kdo by chtěl provozovat restauraci, protože mu končí dosavadní provozovatel. Řekl jsem, že popřemýšlím a že mu dám brzy vědět. A protože už jsme dlouho s kamarádem Tomášem Císařovským přemýšleli o tom, že bychom měli restauraci, nezbývalo mi nic, než mu zavolat a zeptat se ho, jestli by do toho se mnou šel. On kývl a potom jsem s vědomím, že to bude velmi náročný a dlouhý proces, zavolal ještě jednomu kamarádovi Toníku Vartlíkovi. A spolu jsme vytvořili partu a otevřeli jsme restauraci La Terasa,“ vypráví spolumajitel podniku Tomáš Melich.
Restaurace La Terasa v Mníšku pod Brdy je vysoce hodnocena prestižním gastronomickým průvodcem Gault&Millau, který podobně jako třeba Michelin využívá hodnocení anonymních inspektorů. Má už 2 čepice!
Mníšek pod Brdy je podle něj i jeho přátel jako stvořený pro restauraci, která má ambici těšit turisty i místní. „Sice bydlím v nedaleké Řitce, ale Mníšek je nejbližší možné městečko s veškerou občanskou vybaveností. A právě tady trávím veškerý čas. Děti tu chodí do školy, na kroužky, já tu podnikám, a všem je nám tu dobře,“ říká Antonín Vartlík.
A Tomáš Melich ho doplňuje: „Je tu skvělá komunita lidí, spousta přírody, cyklostezek, lze si tu zahrát beach volejbal, tenis, užít si wellnes... A samozřejmě naši gastronomii, kterou děláme, jak nejlépe umíme.“
Jaro na talíři
Kuchyně vychází z lokálních surovin, které se navíc vybírají podle aktuální sezóny. V současné době se tak na talířích objevují nejčastěji medvědí česnek, chřest nebo špenát. Výběr je nicméně podstatně širší. Takhle v restauraci La Terasa vypadají třeba večeře: „Máme stálé à la carte menu, které měníme každé tři měsíce. Máme v něm telecí tatarák, millefeuille s krevetami, dále máme tapas — ať jsou to guacamole nebo klasický koláč tarte flambée. A z hlavních jídel můžu zmínit candáta, telecí steak s chřestem a růžovou omáčkou, také steaky jako argentinskou hovězí svíčkovou, máme křepelčí supreme, vepřovou plumu... Je toho na výběr spousta,“ říká místní šéfkuchař, Tomáš Císařovský.
A nezapomíná ani na dezerty, jež hrají barvami i chutěmi. „Ty nejnovější máme v nabídce teprve pár dní. Nejvýraznějším na pohled je naše čokoládové vajíčko. Je to pěna z bílé čokolády, uvnitř je marakuja, která právě připomíná žloutek, a svrchu je postříkané červeným velvetem. Druhým dezertem je Kir Royal Sabayone, což je francouzský recept, který jsme si upravili. Základem je vyšlehané sabayone, tedy žloutky, cukr a sladké nebo polosuché víno, v něm zmrzlina z černého rybízu a navrchu sněhové pusinky.“
Velmi oblíbené je pak pistáciové tiramisu. „To nám vždy zmizí jako první,“ směje se Tomáš Melich s tím, že dezerty restauraci dodává manželka Antonína Vartlíka, který se pro změnu specializuje na limonády. „Tonyho domácí limonády jsou moje vlastní receptura, dělám řadu druhů, aktuálně můžu jmenovat takové letní — anansovou, mangovou či jahodovou, která je nejoblíbenější u dětí,“ říká s tím, že nové příchutě vždy testuje s rodinou i s kolegy z kuchyně.
Kdo raději něco vytříbenějšího, může sáhnout po některém z bohaté nabídky vín. „Sami si ho vozíme a naším sloganem je, že nenabízíme nic, co bychom sami nepili,“ říká Tomáš Melich.
A mimochodem, proč právě název La Terasa? „Na Mníšku se mi nejvíc líbí ta panoramata, která lze vidět právě z naší terasy, na kterou jsme patřičně hrdí. Nabízí nejen skvělý výhled na přilehlá sportoviště, ale i na nedaleký skate park nebo zámek. Jídlo si tu lze vychutnat kdykoli během dne a pro příležitost klidného kafíčka nabízíme i útulná křesílka. Rodiče pak jistě ocení, že z terasy vidí na prostory určené dětem — jak na venkovní hřiště, tak na vnitřní koutek,“ vysvětluje Tomáš Melich s tím, že ale vůbec nejlepší způsob, jak pochopit místní kouzlo, je přijet a zažít ho na vlastní kůži.
