Považujete příběh o perníkové chaloupce za pohádku? Chyba. Najdete ji v Rábech
Nedaleko Pardubic u obce Ráby se ukrývá Království perníku s muzeem, perníkovou chaloupkou, ježibabou i její černou kočkou Lucinkou. Do království se vstupuje na speciální vízum nebo pohádkový cestovní pas, jinak se přes hranice říše nedostanete. A že ta podívaná za to stojí, vám ukážeme v následující reportáži.
Za střeženou branou v lesích pod Kunětickou horou narazíte na perníkové království jako z pohádky. Založeno bylo teprve v roce 2017 a pečený pardubický fenomén v něm najdete takřka na každém kroku. Specialitou je, že si musíte požádat o povolení ke vstupu. „Království perníku jako takřka nezávislý stát funguje na základě spolkového zákona jako spolek, kde veškerá pravidla a práva svých členů určuje spolková samospráva. A ta rozhodla, že do Království perníku můžou buď řádní členové, těm říkáme domorodci, ti mají cestovní pas, nebo cizinci,“ vysvětluje princip přístupu Luděk Šorm, ježibabolog a provozovatel Perníkové chaloupky.
Nejen Jeníček a Mařenka, i žebráci či kupci jsou vítaní
Každý cizinec dostane na výběr, jak chce do království vstoupit. Může být třeba žebrák, tovaryš, kupec, hrabě se svou družinou či Jeníček s Mařenkou. Podle toho přispěje do královské kasy a získá na oplátku stejný obnos v místní měně. Potom už se může vydat do útrob perníkové chaloupky, kde ho čekají všelijaká kouzla, divy a sladké výtvory. Chaloupka je také sídlem místní Ježibaby.
ČTĚTE TAKÉ: Děsivé pověsti o místním pánovi vyslechnete na hradu Radyně. Prý na něm stále straší
A aby se návštěvníci dostali až k ní, musí stejně jako Jeníček s Mařenkou projít lesem – ale hlavně v něm nezabloudit. Při vstupu do samotné perníkové chaloupky je pak potřeba myslet na slušné vychování. „Jak zní kouzelné slovíčko? Zakřičte – prosím!“ napovídá návštěvníkům Luděk Šerm, jak se dostat nejen do chaloupky, ale také z ní.
Čtěte také
Hodná Ježibaba, která umí péct
Světničkou Ježibaby se line náramná vůně pečení a teplo. Ve skříni má uložené své velice neposedné létající koště a u kamen se vyhřívá černá kočka Lucinka. Místní Ježibaba je milá, protože se k ní hezky chovají i návštěvníci. „Já jsem opravdu hodná. Když někdo přijde za mnou na návštěvu, poprosí, pozdraví, tak já mu dám perníček, mile ho přijmu a budu si s ním povídat. Ukážu mu dřevěnou formu, ukážu mu těsto, jak se to vtlačuje do té formy, vyklopí se to ven a potom to peču v troubě,“ říká Ježibaba.
Té je už 750 let. Je tak stará, až jí z toho narostly vousy. A kolik že toho dokáže denně napéct? „Záleží, jak se mi chce dělat. V mém věku už to tolik nefrčí, ale snažím se. Ty tři, čtyři hodinky denně něco dělám,“ říká Ježibaba, která pracuje už jen na půl úvazku.
Kdo nepoprosí, nezaklepe a nepozdraví, patří do pekla
Důležité je zmínit, že pod perníkovou chaloupkou je i peklo, kam patří hříšníci, kteří při návštěvě nezaklepali, nepozdravili, perníčky kradli a ještě u toho lhali.
Pokud tedy nechcete skončit v kotli pekelníků, zamiřte do perníkové chaloupky jen s dobrými úmysly. Jak říká sám provozovatel návštěvníkům: „Ráčejí mít takové zážitky, jaké si udělají.“
Čtěte také
