Hrad Radyně je dominantou viditelnou ze širokého okolí, ale i z mnohých míst přímo v západočeské metropoli. Přestože zřícenina není největší v kraji, patří hrad a jeho okolí k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším místům na Plzeňsku.
„Hrad Radyni založil český král a římský císař Karel IV. v polovině 14. století jako strážní hrad, který hlídal obchodní cesty z Prahy přes Hřezno do Norimberka,“ začíná výklad při vstupu do Radyně Eva Vlachová, vedoucí Kulturního centra Starý Plzenec. A rovnou dodává: „Nesl původně název Karlova koruna, ale po vládě Karla IV. se tento název neujal a začalo se mu říkat Radyně podle názvu kopce.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Původně si místní klepali na čelo, dnes lanovka patří k pýchám Ústí nad Labem
Hrad byl postavený na 567 metrů vysokém buližníkovém vrchu.
V první polovině 16. století – necelých 200 let od svého založení – hrad vyhořel, zřejmě po zásahu bleskem. „Z původního hradu se zachovaly obvodové zdi s hranolovou věží a také zachovalý středověký prévet neboli toaleta,“ vykládá dále Eva Vlachová.
Pověst o děsivém Radoušovi
Stejně jako mnoho českých hradů má i Radyně svoji pověst. Vypráví o hradním pánu Radoušovi, který byl nesmírně bohatý, jak ale říká Eva Vlachová, vzhledem se člověku moc nepodobal. „Měl kančí zuby, oslí uši a kozlí bradku, a protože byl znetvořený, lidi se mu posmívali a neměli ho rádi, a on se stal zlým a mstivým.“
A jak vedoucí Kulturního centra ve Starém Plzenci vypráví dále, Radoušovým snem bylo mít dítě, které by vypadalo jako člověk. „Nechával si k sobě postupně přivádět dívky z místního okolí. Každou ženu, která mu povila děťátko, jež bylo stejně znetvořené jako on, nechal i s dítětem popravit.“
Dodnes se prý Radouš na hradě zjevuje jako přízrak, který veze kolečko s kolomazí.
Novodobé dějiny Radyně
Po vládě Karla IV. vlastnily hrad Radyni tyto šlechtické rody: páni ze Šternberka, Černínové z Chudenic, Kokořovci z Kokořova a Valdštejnové. A od nich v roce 1920 odkoupilo hrad město Starý Plzenec, které o památku pečuje. „Obnáší to řadu činností a v poslední době nás nejvíc vytěžují havarijní stavy obvodových zdí, opravy, získávání dotací i finančních prostředků,“ říká v pořadu Prima Česko Jan Eret, starosta Starého Plzence.
Na příštích 7 let je naplánovaná oprava obvodových zdí a okenních otvorů. Hradu by podle starosty pomohlo i zastřešení.
Výhled z hradní věže
Když vyjdete 114 schodů, dostanete se na rozhlednu hradní věže, odkud je krásný výhled do okolí, na severu je vidět Starý Plzenec, a když je dobrá viditelnost, můžete dohlédnout až na hrad Kašperk.
V roce 1885 vystoupal na ochoz věže rakousko-uherský císař František Josef I. a sledoval manévry svých vojsk, které probíhaly v okolí hradu.
Z věže si také nelze nevšimnout vyčnívajícího skalního útvaru mezi stromy. Jedná se o součást Skalní naučné stezky pod Radyní, kde je pravděpodobně místo s nejlepším výhledem na hrad samotný.
