Pouze 15 evropských zemí má nadále „povinnou“ vojenskou službu. V některých státech se na vojnu vydávají i ženy, mnohdy se však jedná o výkon na dobrovolné bázi. Obdobně se dají charakterizovat odvody v Nizozemsku nebo Švédsku, kde občané o zapojení rozhodují sami. Za výjimečnou by se dala označit vojna v Litvě, kde o nástupu do služby rozhoduje elektronické losování.
Téma odvodů do armády se v české společnosti začalo od ruské invaze na Ukrajinu opět probírat po výroku prezidenta Petra Pavla. Ten v pořadu Za pět minut dvanáct uvedl, že by podpořil jejich administrativní zavedení, aby stát získal přehled o tom, s kým může pro obranu země počítat. V České republice byla základní vojenská služba v roce 2004 definitivně zrušena, jsou však evropské země, které si ji dosud zachovaly.
ČTĚTE TAKÉ: Štefka: Nechuť k odvodům? O bojovou morálku Čechů se nebojím, bránili bychom se jako Ukrajinci
Povinně sloužit v armádě musí muži (a ve dvou státech ženy) čtrnácti evropských zemí – patnácti, pokud se započte Turecko, které zlomkem své rozlohy leží v Evropě. „Povinnost“ je však v několika případech spíše formalitou a ne vždy musí znamenat, že lidé opravdu do armády nastupují.
Švýcarsko a Rakousko
Povinnou vojenskou službu mají často neutrální země, pravděpodobně z toho důvodu, že se v případě konfliktu nemohou opřít o kolektivní obranu. Příkladem je Rakousko či Švýcarsko – tyto země však obklopují státy NATO, a tak je, v teoretické rovině, chrání společně s aliancí.
KVÍZ: Atomkaše, mazivo, Sahara. Jak znáte armádní slang? K odvodu se zase může hodit
Dříve znal tyto výrazy každý muž, s koncem povinné vojenské služby se přesunuly do bizarních dějepisných slovníků. Protože se ale v časech ruské agrese mluví o zavedení administrativních odvodů, třeba se znovu budou hodit. Jak znáte armádní slang? Domluvili byste se ve světě maskáčů a zelených uniforem? CNN Prima NEWS pro vás připravila kvíz z termínů, které patřily k vojně za Gustáva Husáka i za Václava Havla.
V Rakousku se podle zákona musí muži přihlásit k vojenské službě po dovršení 18 let a před 19. narozeninami, a to na půl roku. Jak však ukázal průzkum z roku 2021, mnozí Rakušané by byli pro zavedení povinné vojny i pro ženy. Podle účastníků by takové rozhodnutí mělo zajistit rovnoprávnost mezi pohlavími.
I ve Švýcarsku je vojenská služba pro muže povinná. Povolání k výkonu základní služby, která trvá nejméně 21 týdnů, jsou všichni muži od 19 let. Každoročně pak musí podstupovat dodatečný výcvik. Od roku 1990 navíc existuje alternativní možnost: práce v sociálních službách. Odmítnutí služby v armádě nebo v sociálních službách je trestným činem.
Ženy ve Švýcarsku mohou sloužit dobrovolně. Zbraň mohou používat jedině pro vlastní obranu během služby. V případě konfliktu by se tedy neúčastnily bojových akcí.
V obou zemích před několika lety proběhlo referendum, v němž lidé zrušení povinné vojenské služby odmítli.
Finsko
Povinnost nástupu do armády mají ve Finsku všichni muži starší 18 let. Základní vojenská služba trvá od šesti do dvanácti měsíců, může však být nahrazena jedenáct měsíců dlouhou civilní službou. Po absolvování služby jsou muži zapsáni do zálohy finských obranných sil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odvody do armády? Bouře ve sklenici vody a zbytečné strašení, míní Schmarcz
Stejně jako ve Švýcarsku je výkon služby brán jako součást národní tradice. Záložníci pak každoročně procházejí obnovovacím výcvikem, při kterém si udržují znalosti získané během prezenční služby. Je na místě podotknout, že Finové ke službě přistupují zodpovědně a to, že by se někdo snažil vojně vyhnout, neexistuje.
Švédsko
Přestože byla v roce 2010 dočasně zrušena, Švédsko v roce 2017 povinnou vojenskou službu kvůli rostoucí hrozbě pro národní bezpečnost obnovilo. Slovo „povinná“ je však spíše formalitou.
Muži – a ženy – dostávají ve věku mezi 20 a 25 lety dopis s dotazem, zda si myslí, že se pro vojenskou službu hodí. Pokud odpoví „ne“, nejsou do armády povoláni. V opačném případě je čeká základní služba, která potrvá devět až dvanáct měsíců.
Dánsko
Branná povinnost má v Dánsku dlouhou historii, sahá až do roku 1849. Základní služba je povinná pro muže a trvá od čtyř měsíců do jednoho roku. Dobrovolně se mohou přihlásit také ženy, které následně slouží ve stejných týmech jako muži.
KOMENTÁŘ: Politický galimatyáš vysvětlen. Administrativní odvody do armády jsou prostě odvody
U prezidenta Petra Pavla jsme si v době volební kampaně uvykli, že ještě coby kandidát se předvolebním časem promlčel. Po zvolení následovala nešťastná vyjádření a vystoupení. Na pokladnici světových autorů rezignoval při předávání vyznamenání a přišel s Batmanem, pak začal řešit euro, které většina občanů nechce. Novotou teď je notování na tzv. administrativní odvody do armády.
Norsko
Norsko je první členskou zemí NATO, která zavedla všeobecnou brannou povinnost i pro ženy. Stalo se tak v rámci zrovnoprávnění v roce 2015. Stejně jako muži mohou být od 19 let odvedeny na povinnou, zpravidla roční, vojenskou službu.
Norsko se může také pyšnit první vojenskou jednotkou na světě, kterou tvoří výhradně ženy –Jegertroppen. Jednotka původně začala jako pouhý experiment, dnes ji Norové považují za velký úspěch. O práci v ní se ucházejí stovky zájemkyň, na konci jich ale zůstanou jen desítky.
Nizozemsko
Oficiálně je povinná vojenská služba také v Nizozemsku, pravidlo se však nedodržuje. Občané – muži i ženy – po dovršení 17 let obdrží dopis od ministerstva obrany, k odvodu se však nemusí dostavit. Je pouze na nich, zda se rozhodnou do služby nastoupit, či nikoliv.
Litva
Povinná vojenská služba byla v Litvě znovu zavedena v roce 2015. Do služby mohou být povoláni muži ve věku od 18 do 23 let. Vojna se však netýká všech: brance vybírá elektronický los v národní loterii. Po náhodném výběru počítačem jsou uchazeči kontaktováni ohledně jejich nadcházející služby. Ta trvá devět měsíců.
Řecko
V Řecku platí dvanáctiměsíční povinná vojenská služba pro muže ve věku od 19 do 45 let. Na vojnu musí podle zákona nastoupit všechny osoby, které řecké úřady považují za Řeky, bez ohledu na to, zda se za Řeky považují, mají jiné státní příslušnost a pas nebo se narodili či žijí mimo Řecko.
Putinovi se daří, míč je na straně Západu. Exšéf ze CIA řekl, co ruskému vládci hraje do karet
Dění posledních týdnů bylo podle bývalého šéfa oddělení CIA pro ruské záležitosti Stevea Halla velmi příznivé pro Vladimira Putina. Odborník v rozhovoru pro CNN uvedl, že šéfovi Kremlu opadnutí zájmu o Ukrajinu ze strany USA potvrdilo, že vleklá válka může přinést ruské straně plusové body. Pro Putina se rovněž příznivě vyvíjí i vnitrostátní politika, ve které prý schází autentický opoziční hlas.
Lotyšsko
Znovu povinnou vojenskou službu obnovilo Lotyšsko. „Zavedli jsme ji, abychom odstrašili Rusko od invaze do Evropy. Musíme být připraveni, aby ruští generálové a politické elity jasně viděli, že nemohou vpadnout do Evropy jen tak,“ vysvětlil lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš pro The Telegraph.
Do roční služby ve vojsku musí nastoupit všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let.
Bělorusko
Většina vojáků běloruské armády jsou odvedenci, kteří si musí odsloužit 18měsíční vojenskou službu. Povinnost se týká mužů ve věku od 18 do 27 let. V posledních letech však přibývá odkladů a pokusů vyhnout se v Bělorusku odvodu. V reakci na to vláda zavedla pravidlo, že pro získání magisterského titulu nebo dalšího vzdělání vyššího než bakalářského musí muž sloužit alespoň 18 měsíců v armádě nebo letectvu.
Estonsko
Povinná vojenská služba je uvedena také v ústavě Estonska, na vojnu musí jít všichni „fyzicky a duševně zdraví“ muži. Délka služby je mezi osmi a jedenácti měsíci, záleží na vzdělání a postavení, které branci poskytly obranné síly. Po základní službě jsou záložníci každých pět let povoláváni na školení do zálohy.
ČTĚTE TAKÉ: Školy rozdávají kredity za vojenský výcvik. Spolupráce je v obraně státu klíčová, říká armáda
Turecko
Vojenská služba je v Turecku povinná pro muže ve věku od 20 do 41 let a trvá šest až dvanáct měsíců. Odvedenci absolvují měsíc vojenského výcviku, následně jsou nasazeni do služby a dalšího výcviku, přičemž po celou dobu svého působení pobírají příspěvek.
Rusko a Ukrajina
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Povinná služba v armádě byla na Ukrajině pro muže ve věku od 20 do 27 let zrušena na podzim 2013, už o rok později byla obnovena kvůli bojům na východě země. V Rusku se na konci roku 2023 zvedla věková hranice pro odvod mužů k povinné vojenské službě. Rukovat tak musí muži ve věku od 18 do 30 let, předtím byla hranice stanovena na 27 let – stejně jako na Ukrajině.