Pouze 15 evropských zemí má nadále „povinnou“ vojenskou službu. V některých státech se na vojnu vydávají i ženy, mnohdy se však jedná o výkon na dobrovolné bázi. Obdobně se dají charakterizovat odvody v Nizozemsku nebo Švédsku, kde občané o zapojení rozhodují sami. Za výjimečnou by se dala označit vojna v Litvě, kde o nástupu do služby rozhoduje elektronické losování.
Téma odvodů do armády se v české společnosti začalo od ruské invaze na Ukrajinu opět probírat po výroku prezidenta Petra Pavla. Ten v pořadu Za pět minut dvanáct uvedl, že by podpořil jejich administrativní zavedení, aby stát získal přehled o tom, s kým může pro obranu země počítat. V České republice byla základní vojenská služba v roce 2004 definitivně zrušena, jsou však evropské země, které si ji dosud zachovaly.
ČTĚTE TAKÉ: Štefka: Nechuť k odvodům? O bojovou morálku Čechů se nebojím, bránili bychom se jako Ukrajinci
Povinně sloužit v armádě musí muži (a ve dvou státech ženy) čtrnácti evropských zemí – patnácti, pokud se započte Turecko, které zlomkem své rozlohy leží v Evropě. „Povinnost“ je však v několika případech spíše formalitou a ne vždy musí znamenat, že lidé opravdu do armády nastupují.
Švýcarsko a Rakousko
Povinnou vojenskou službu mají často neutrální země, pravděpodobně z toho důvodu, že se v případě konfliktu nemohou opřít o kolektivní obranu. Příkladem je Rakousko či Švýcarsko – tyto země však obklopují státy NATO, a tak je, v teoretické rovině, chrání společně s aliancí.
V Rakousku se podle zákona musí muži přihlásit k vojenské službě po dovršení 18 let a před 19. narozeninami, a to na půl roku. Jak však ukázal průzkum z roku 2021, mnozí Rakušané by byli pro zavedení povinné vojny i pro ženy. Podle účastníků by takové rozhodnutí mělo zajistit rovnoprávnost mezi pohlavími.
I ve Švýcarsku je vojenská služba pro muže povinná. Povolání k výkonu základní služby, která trvá nejméně 21 týdnů, jsou všichni muži od 19 let. Každoročně pak musí podstupovat dodatečný výcvik. Od roku 1990 navíc existuje alternativní možnost: práce v sociálních službách. Odmítnutí služby v armádě nebo v sociálních službách je trestným činem.
Ženy ve Švýcarsku mohou sloužit dobrovolně. Zbraň mohou používat jedině pro vlastní obranu během služby. V případě konfliktu by se tedy neúčastnily bojových akcí.
V obou zemích před několika lety proběhlo referendum, v němž lidé zrušení povinné vojenské služby odmítli.
Finsko
Povinnost nástupu do armády mají ve Finsku všichni muži starší 18 let. Základní vojenská služba trvá od šesti do dvanácti měsíců, může však být nahrazena jedenáct měsíců dlouhou civilní službou. Po absolvování služby jsou muži zapsáni do zálohy finských obranných sil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odvody do armády? Bouře ve sklenici vody a zbytečné strašení, míní Schmarcz
Stejně jako ve Švýcarsku je výkon služby brán jako součást národní tradice. Záložníci pak každoročně procházejí obnovovacím výcvikem, při kterém si udržují znalosti získané během prezenční služby. Je na místě podotknout, že Finové ke službě přistupují zodpovědně a to, že by se někdo snažil vojně vyhnout, neexistuje.
Švédsko
Přestože byla v roce 2010 dočasně zrušena, Švédsko v roce 2017 povinnou vojenskou službu kvůli rostoucí hrozbě pro národní bezpečnost obnovilo. Slovo „povinná“ je však spíše formalitou.
Muži – a ženy – dostávají ve věku mezi 20 a 25 lety dopis s dotazem, zda si myslí, že se pro vojenskou službu hodí. Pokud odpoví „ne“, nejsou do armády povoláni. V opačném případě je čeká základní služba, která potrvá devět až dvanáct měsíců.
Dánsko
Branná povinnost má v Dánsku dlouhou historii, sahá až do roku 1849. Základní služba je povinná pro muže a trvá od čtyř měsíců do jednoho roku. Dobrovolně se mohou přihlásit také ženy, které následně slouží ve stejných týmech jako muži.
Norsko
Norsko je první členskou zemí NATO, která zavedla všeobecnou brannou povinnost i pro ženy. Stalo se tak v rámci zrovnoprávnění v roce 2015. Stejně jako muži mohou být od 19 let odvedeny na povinnou, zpravidla roční, vojenskou službu.
Norsko se může také pyšnit první vojenskou jednotkou na světě, kterou tvoří výhradně ženy –Jegertroppen. Jednotka původně začala jako pouhý experiment, dnes ji Norové považují za velký úspěch. O práci v ní se ucházejí stovky zájemkyň, na konci jich ale zůstanou jen desítky.
Nizozemsko
Oficiálně je povinná vojenská služba také v Nizozemsku, pravidlo se však nedodržuje. Občané – muži i ženy – po dovršení 17 let obdrží dopis od ministerstva obrany, k odvodu se však nemusí dostavit. Je pouze na nich, zda se rozhodnou do služby nastoupit, či nikoliv.
Litva
Povinná vojenská služba byla v Litvě znovu zavedena v roce 2015. Do služby mohou být povoláni muži ve věku od 18 do 23 let. Vojna se však netýká všech: brance vybírá elektronický los v národní loterii. Po náhodném výběru počítačem jsou uchazeči kontaktováni ohledně jejich nadcházející služby. Ta trvá devět měsíců.
Řecko
V Řecku platí dvanáctiměsíční povinná vojenská služba pro muže ve věku od 19 do 45 let. Na vojnu musí podle zákona nastoupit všechny osoby, které řecké úřady považují za Řeky, bez ohledu na to, zda se za Řeky považují, mají jiné státní příslušnost a pas nebo se narodili či žijí mimo Řecko.
Lotyšsko
Znovu povinnou vojenskou službu obnovilo Lotyšsko. „Zavedli jsme ji, abychom odstrašili Rusko od invaze do Evropy. Musíme být připraveni, aby ruští generálové a politické elity jasně viděli, že nemohou vpadnout do Evropy jen tak,“ vysvětlil lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš pro The Telegraph.
Do roční služby ve vojsku musí nastoupit všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let.
Bělorusko
Většina vojáků běloruské armády jsou odvedenci, kteří si musí odsloužit 18měsíční vojenskou službu. Povinnost se týká mužů ve věku od 18 do 27 let. V posledních letech však přibývá odkladů a pokusů vyhnout se v Bělorusku odvodu. V reakci na to vláda zavedla pravidlo, že pro získání magisterského titulu nebo dalšího vzdělání vyššího než bakalářského musí muž sloužit alespoň 18 měsíců v armádě nebo letectvu.
Estonsko
Povinná vojenská služba je uvedena také v ústavě Estonska, na vojnu musí jít všichni „fyzicky a duševně zdraví“ muži. Délka služby je mezi osmi a jedenácti měsíci, záleží na vzdělání a postavení, které branci poskytly obranné síly. Po základní službě jsou záložníci každých pět let povoláváni na školení do zálohy.
ČTĚTE TAKÉ: Školy rozdávají kredity za vojenský výcvik. Spolupráce je v obraně státu klíčová, říká armáda
Turecko
Vojenská služba je v Turecku povinná pro muže ve věku od 20 do 41 let a trvá šest až dvanáct měsíců. Odvedenci absolvují měsíc vojenského výcviku, následně jsou nasazeni do služby a dalšího výcviku, přičemž po celou dobu svého působení pobírají příspěvek.
Rusko a Ukrajina
Povinná služba v armádě byla na Ukrajině pro muže ve věku od 20 do 27 let zrušena na podzim 2013, už o rok později byla obnovena kvůli bojům na východě země. V Rusku se na konci roku 2023 zvedla věková hranice pro odvod mužů k povinné vojenské službě. Rukovat tak musí muži ve věku od 18 do 30 let, předtím byla hranice stanovena na 27 let – stejně jako na Ukrajině.
