Pavel je pro povinné odvody
V české společnosti se vášnivě probírá víkendový výrok prezidenta Petra Pavla o podpoře možnosti zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu země. Co vlastně takzvané odvody znamenají v praxi? A jak v Česku funguje mobilizační plán či branný zákon? CNN Prima NEWS nabízí přehledné vysvětlení všech klíčových pojmů.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct, který v neděli odvysílala televize Nova. Odvody podle prezidenta a někdejšího náčelníka armádního generálního štábu ovšem nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby.
Pavel svým prohlášením reagoval na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ dodal.
Co znamená odvod?
Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se provádí odvodní řízení občanů, kteří mají brannou povinnost. Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo neschopnosti konkrétního občana vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Odvodní řízení si lze představit jako všeobecnou kontrolu člověka, aby stát věděl, kolik má lidí schopných pro vojenskou službu.
Při odvodním řízení člověk vyplňuje podrobné informace o sobě i o svém zdravotním stavu, zároveň podstoupí lékařskou prohlídku. O jeho schopnosti vykonávat vojenskou službu rozhoduje odvodní komise.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel podpořil zavedení administrativních odvodů do armády. Politici se neshodnou
Kdo se podrobí odvodnímu řízení, určuje vláda, a to podle věku nebo odborné kvalifikace lidí, kteří jsou zrovna potřeba. Kabinet rovněž stanovuje termín zahájení odvodního řízení. Občany pak povolává krajské vojenské velitelství.
Branná povinnost
Brannou povinnost mají v Česku všichni muži i ženy ve věku 18 až 60 let, a to na základě branného zákona. Tito lidé mohou být mobilizováni, musí tak plnit úkoly ozbrojených sil. Jedná se zejména o povinnost podrobit se odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Když se tak stane, tito „obyčejní lidé“ jsou nazýváni jako „vojáci v záloze“. Ještě předtím je ale čeká výcvik.
Branná povinnost zaniká, pokud je člověk neschopný vykonávat vojenskou činnou službu nebo když má soudem omezenou svéprávnost. Logicky také dnem, kdy dosáhne věku 60 let.
Mimořádná služba
Podmínkou výkonu mimořádné vojenské služby je především aktuální zdravotní stav a odpovídající kvalifikace.
Mimořádná služba končí nejpozději do tří měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby se voják musí podrobit lékařské prohlídce vojenským lékařem.
Může člověk odmítnout vykonávat mimořádnou službu?
Ano, každý občan může odmítnout vykonávat mimořádnou vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, a to do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takovém případě mu branná povinnost zanikne a bude ze zákona podléhat pracovní povinnosti. Také se bere ohled na jeho zdravotní stav.
Kdo nemusí vykonávat mimořádnou službu?
K výkonu mimořádné služby se nepovolávají poslanci a senátoři, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami či imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.
VIDEO: Téma odvodů probírali také politici v nedělní Partii
Výjimku mají také příslušníci bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru i zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v bezpečnostním sboru.
K odvodnímu řízení a do mimořádné služby se nepovolává ani těhotná žena. Ta je z výkonu mimořádné služby propuštěna do pěti pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství.
Lidé pečující o dítě do tří let smí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem, do mimořádné služby ale nenastupují. Stejně tak žena nebo muž pečující o dítě do osmi let. Ti jsou ale povoláni k odvodnímu řízení. Stejná pravidla platí i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.
Mobilizace
Mobilizace může být v Česku zahájena za stavu ohrožení státu nebo při válečném stavu. Tyto stavy může vyhlásit pouze Parlament – v případě souhlasu nadpoloviční většiny zákonodárců z obou komor. Potřeba je tak alespoň 101 poslanců a 41 senátorů.
Nařízení mobilizace je svěřeno do působnosti prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, a to na návrh vlády. Vyhlášení a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou.
Když je vyhlášen stav ohrožení státu, mobilizace může být částečná. Platila by tak jen pro část vojáků v záloze nebo na část českých občanů. Tento stav je vyhlášen, pokud je ohrožena svrchovanost státu, popřípadě jeho územní celistvost nebo demokratické základy.
Pokud je vyhlášen válečný stav, mobilizace se vztahuje na všechny vojáky v záloze. Válečný stav by byl vyhlášen, pokud by byla Česká republika napadena nebo plnila své závazky o společné obraně.
Demobilizace
Moment, kdy jsou vojáci propuštěni z výkonu mimořádné služby, se nazývá demobilizací. I tu nařizuje prezident na návrh vlády. Demobilizace se vyhlašuje po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením.
Cestování do zahraničí
Během stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít lidé, kteří mají brannou povinnost, k cestování do zahraničí souhlas. Když člověk ještě nevykonává mimořádnou službu, souhlas mu může dát příslušné krajské vojenské velitelství. Vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo obrany.
Kdo a kdy by šel do boje, kdyby se Česko ocitlo ve válce?
Kdyby se Česko ocitlo ve stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu, nejdřív by do boje byli povoláni vojáci z povolání. Potom by přišla řada na vojáky v aktivní záloze, což jsou například vysloužilí vojáci nebo ti, kteří pravidelně procházejí dobrovolným vojenským cvičením. Až na třetím místě figurují „obyčejní lidé“, kteří jsou ve věku 18 až 60 let.
Česká republika disponuje konkrétním mobilizačním plánem, v němž je aktivace vojáků přesně popsána. Tyto informace ale nejsou veřejné.
Kolik máme vojáků, kteří by mohli jít rovnou do boje?
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě necelých 28 tisíc profesionálních vojáků a pouze zhruba 4 300 vojáků aktivní zálohy. Podle Petra Pavla by přitom aktivní zálohy měly početně převyšovat množství členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ konstatoval.
Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá asi 40 tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. V minulosti hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel, což znamená takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Žadatel musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Mohou se lidé k branné povinnosti přihlásit dobrovolně?
Ano. Mohou tak učinit i mimo uvedené krizové stavy, tedy v době míru. K tomu slouží zmíněná aktivní záloha. Kromě toho se mohou Češi přihlásit na dobrovolná vojenská cvičení. Ta trvají šest týdnů a jsou zaměřena na základní vojenský výcvik.