Požární hláska i pozorovatelna StB, dnes cíl turistů: Mikulášská věž v Praze

Stavba Svatomikulášské městské zvonice začala v roce 1739, stejně jako u vedlejšího kostela svatého Mikuláše. Poprvé se na ni lidská noha vydala o 15 let později, v roce 1754. I když mnozí návštěvníci spojují zvonici s vedlejším barokním kostelem, nikdy k němu nepatřila a byla vždy městským, nikoliv církevním majetkem. „Je to postavené většinou z kamene, z opuky, protože celá Praha je většinou z opuky, akorát klenby jsou z cihel. Potom se samozřejmě používá na nějaké zdobné prvky pískovec a jinak jsou tam omítky,“ vykládá o stavebním materiálu Karel Kučera, kurátor pražských věží Prague City Tourism.

Cesta za historií i výhledem vede po schodech

Vyšlápnout schody chvíli zabere. Ostatně je to skoro 300 schodů, které jsou různě klenuté, zahnuté i vysoké. Odpočívat můžete v jednotlivých patrech, kde jsou připraveny zajímavé expozice, například byt věžníka, který zůstává autentický. Návštěvníci si podle Karla Kučery mohou prohlédnout třeba kuchyni a její zařízení. „Varnou podestu, na které se provozovalo ohniště. Mohly tam být třeba dva kameny a přes to se položil hrnec a nahoru dým odcházel takzvaným dýmníkem, tehdy se tomu neříkalo komín.“

Bezpochyby největším zážitkem na Svatomikulášské městské zvonici je výhled, který nabízí. „Když sem přijde turista, má celé město jako na dlani – je tady výhled z jedné strany na Petřínskou rozhlednu, trochu na Pražský hrad, ale je tady ještě neokoukaný výhled na Karlův most a na obě mostecké věže. To je opravdu unikátní,“ vykládá v pořadu Prima Česko Barbora Scherf, mluvčí Prague City Tourism. A kurátor pražských věží ji doplňuje: „Tato věž je unikátní v jedné věci. A sice že byla postavena pro blaho města, aby ho chránila před požáry, ale vlastně v průběhu staletí, zejména v tom dvacátém, byla nejdříve zneužita totalitní mocí nacistickou, protože zde byla hláska, a potom komunistickou…“

Když návštěvníci vyjdou na úplný vrchol Svatomikulášské městské zvonice, ocitnou se rázem v dobách minulých a ne právě příliš veselých. Právě tam byla totiž pozorovatelna Státní tajné bezpečnosti. „Je zajímavé vidět, jak to tady vypadá. Byl jsem tady před čtyřmi lety a ještě tady byla cedule, kde bylo napsáno, že v zimě tu byla velká zima. Topili si přímotopy a měsíčně protopili tři až čtyři tisíce měsíčně, což v tu dobu byly třeba dva měsíční platy,“ zavzpomínal před kamerou pořadu Prima Česko jeden z návštěvníků.

Kudy tudy ke Svatomikulášské zvonici?

Teď už zbývá jen prozradit, jak se na Svatováclavskou městskou zvonici dostane i ten, kdo v Praze nikdy nebyl. Do navigace stačí zadat Točna Dlabačov, která je hned pod strahovským kopcem, a tam nasednout na historickou tramvaj, která dojede až na Malostranské náměstí. V následujících měsících bude tramvaj jezdit jen o víkendu a státních svátcích od 10 do 18 hodin ve 40minutových intervalech. „To je historická tramvaj, která jezdila v Praze. Vyrobena byla v roce 1914 a údajně to byla ze série, která měla jít někam do Indie nebo Persie. Jenže ona vypukla válka, tak vůz neodcestoval a koupily ho Elektrické podniky. A máme dodneška dva vozy z této série.“

Ve chvíli, kdy má historická tramvaj odjet, musí dát průvodčí náležitý pokyn. A jakmile zapíská, vyráží vůz na cestu.