Požáry jsou pro přírodu prospěšné, tvrdí experti. Les v Českém Švýcarsku bude kvalitnější

Hasiči s ohněm v Českém Švýcarsku zápasí od neděle.

Pro přírodu může být požár dobrou zprávou

Les se po požáru obnoví velmi rychle – za rok se už zazelení, shodli se ve Zprávách Plus Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti z Mendelovy univerzity v Brně a Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR. Požáry jsou podle nich navíc pro přírodu prospěšné. V suchém prostředí může prosperovat například hmyz, který se vyskytuje spíše ojediněle.

„Národní park České Švýcarsko je výjimečný tím, že jde o lokalitu, která je neopakovatelná. Přináší celou řadu hodnot, které jinde neuvidíme,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti z Mendelovy univerzity v Brně.

Podle entomologa Čížka jsou ale pro taková místa požáry normou. „Park je specifický tím, že tu často hoří. Je to poslední místo ve střední Evropě, kde přežilo dost živočichů vázaných na požáry,“ podotkl Čížek.

Měsíční krajina, popsal reportér park po požáru. Hasiči drží obranné pozice

Až 400 hasičů nadále bojuje s požárem v Národním parku České Švýcarsko, zasahují na 1000 hektarů. S hašením pomohou Česku italské speciální letouny, ale také vrtulníky ze Slovenska a Polska. Od čtvrtka bude pro veřejnost uzavřeno jezero Jezero Milada u Ústí nad Labem. Hasiči v Českém Švýcarsku intenzivně zasahují u dvou ohnisek u Vysoké Lípy a Malé Pravčické brány.

Připouští však, že požár na 1 000 hektarech je značnou komplikací pro místní. „Soucítím s lidmi, kteří se v tom octnou. Je to ale území, kde jsme nechali konat přírodu. Je to přírodní proces, který je běžný,“ dodal k národnímu parku.

Požár je nákladný

Připomněl, že v posledních tisíci letech na takových místech hořelo pravidelně. „Často se nám podařilo požáry tlumit, takže na to nejsme zvyklí. Z hlediska škod je to neštěstí, ale z hlediska přírody to není velký problém,“ uklidnil.

Podobný názor má i Martin Adámek z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Odhaduje tak i na základě předešlého požáru na stejném místě v roce 2006. „Hned první rok byly na místě pionýrské dřeviny a v podrostu se tam začaly uchycovat buky, listnaté stromy,“ nastínil.

Na místě pak experti zaznamenali i nečekaný výskyt hmyzu, který byl považován za vymřelý, nebo unikátní houby. „Pro biologii to byl až přínos, ale byl to menší požár,“ dodal v pořadu 360°. Tehdy se plameny rozléhaly „jen“ na 18 hektarech.

Také podle Čermáka se po požáru České Švýcarsko logicky promění. Nemuselo by jít však o razantní změnu. „Bude to pravděpodobně jiný, ale i kvalitnější les,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.

Proměna tak bude nahrávat novému životu. „Nenajdeme zde vyloženě nové druhy hmyzu, ale přibude těch živočichů, kteří potřebují světlé lesy. Tato podpora diverzity nám zmizela z většiny území,“ uvedl.

Brzy se zazelení

Les se navíc podle obou expertů obnoví poměrně rychle. „Není to výjimečná záležitost. Pohled na spoušť bude smutný, ale už příští rok se zazelení,“ uvedl Čížek. „Obnova nastane neprodleně, samozřejmě ale bude trvat, než bude les dospělý,“ přitakával Čermák.

Podle Čížka podobných požárů bude přibývat. „Je to lokalita, kde jsou prudké svahy a písek, ohně tam budou. Je lepší to přijmout a připravit se, protože to přírodě nevadí. Musíme ale zapracovat na tom, aby to zvládali lidé,“ popsal.

Za četnějšími požáry ale podle něj stojí klimatická změna. Čermák by proto zvážil možnosti minimalizace škod – inspiraci lze hledat třeba ze Středomoří. „Protipožární pruhy zabraňují nebo zpomalují plameny. Je to citlivá věc pro národní parky, které mají být bez zásahu, ale dalších možností moc není,“ uvedl.

Čermák by také apeloval na zodpovědnost. „Návštěvníci by se měli chovat tak, jak mají, a dodržovat platné zákazy – v národních parcích se nesmí rozdělávat ohně nebo kouřit,“ dodal.

Tagy:
příroda požár živočichové hmyz Česko Mendelova univerzita v Brně Akademie věd České republiky Národní park České Švýcarsko Petr Čermák Ústav ochrany lesů a myslivosti