Africký mor prasat přenášejí divočáci. Nejnověji byla nákaza identifikována u saského města Görlitz jen pár desítek kilometrů od českých hranic. Zdroj: ČTK
Zatímco ještě na konci října byly případy afrického moru prasat zachyceny pouze v Braniborsku, počátkem listopadu se nákaza vyskytla také v Sasku. Spolkové zemi, která na severozápadě sousedí s Českou republikou. Nejnověji se prasečí mor vyskytl u divočáků blízko města Görlitz, tedy necelých čtyřicet kilometrů od českých hranic.
Podle Spolkového ministerstva zemědělství byly až do konce října případy afrického moru prasat potvrzeny pouze na území spolkové země Braniborsko, a to ve dvou ohniscích. Od té doby se ale nákaza rozšířila i do sousedního Saska, které má zároveň společnou hranici s Českou republikou na severu a západě. Se Saskem sousedí hned tři české kraje: Liberecký, Ústecký a Karlovarský.
Nákaza se momentálně nachází nejblíže právě k hranicím Libereckého kraje. Sasko potvrdilo případy prasečího moru u odlovených divočáků v blízkosti města Görlitz (Zhořelec), který leží jen necelých 40 kilometrů od Bulovky, nejbližší obce na české straně. Zhořelec je zároveň nejvýchodnější německé město a je rozdělen německo-polskou hranicí podobně jako Český a Polský Těšín.
České a polské chovy v ohrožení
Pokud se africký mor prasat dostane až na naše území, může přijít skutečná katastrofa. V tom nejčernějším scénáři by mohlo dojít až k vybíjení celých chovů prasat, což by vedlo k výraznému omezení nabídky vepřového masa na pultech domácích obchodů, a tedy růstu jeho ceny. Prakticky ke stejnému vývoji by došlo, kdyby se prasečí mor v masivním měřítku rozšířil také do Polska, odkud Česká republika v nezanedbatelném množství vepřové maso dováží.
„K vybíjení chovů dochází od propuknutí epidemie na řadě míst světa, zejména pak v Číně. Ta, stejně jako některé jiné asijské země, nyní zakazuje dovoz z míst, kam se od nich mezitím epidemie rozšířila. Například právě z Německa,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Evropa se tak do jisté míry vepřovým masem vynuceně předzásobila, což tlumí jeho zdražování, k němuž docházelo v předchozích letech.
„Přesto jsou vyšší ceny vepřového stále patrné i v Česku. Různé druhy vepřového masa jsou stále meziročně až o pět procent dražší. Dramatické cenové nárůsty má však vepřové v ČR prozatím za sebou,“ dodal Kovanda. To se ale podle něho může změnit, pokud by došlo k nejhoršímu možnému vývoji. „V krajním případě by pak vepřové zdražilo až o desítky procent. Cenový nárůst by sice tlumila slabší poptávka Čechů, daná jejich obavou z konzumace nakaženého masa, a také zmíněný vyšší stav zásob vepřového na evropském trhu,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank.
Toman nespí a reaguje
Dobrou zprávou je, že české ministerstvo zemědělství nespí a na situaci reaguje. Šéf rezortu Miroslav Toman svolal Ústřední nákazovou komisi, která jednala ve čtvrtek. Její členové se shodli na vytyčení oblasti s intenzivním odlovem divokých prasat, který má za cíl riziko opětovného zavlečení prasečího moru do Česka snížit. Motivací pro lovce je příspěvek 2 000 korun za ulovený kus a nálezné 3 000 korun za odklizení uhynulého kusu divokého prasete.
Za nejrizikovější jsou považovány části Libereckého a Ústeckého kraje v takzvaném Frýdlantském a Šluknovském výběžku. Zóna je shora ohraničena státní hranicí s Německem a Polskem, zdola pak silnicemi mezi Harrachovem a Hřenskem, které vedou přes Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Jablonné v Podještědí, Nový Bor a Děčín. Celková rozloha s intenzivním lovem dosahuje bezmála 1 500 kilometrů čtverečních.
