Zemědělci prohrávají boj s hrabošem
Zemědělci prohrávají boj s hrabošem. Nejhorší situace je v Ústeckém kraji, kde v některých případech přišli až o polovinu úrody. To je pro mnohé z nich téměř likvidační. Někteří proto zvažují, že se vrátí zpátky k chovu zvířat.
Jiří Kejř působí v zemědělství už 30 let. Hraboši mu teď žerou úrodu doslova před očima. Rozdíl mezi poli, které hraboš nenapadl a na kterých úřadoval, je vidět na první pohled. „Normálně by mělo být třeba 20–25 rostlin řepky na metru a tady není žádná,“ řekl Kejř.
Existuje sice přípravek, který hraboše hubí, ten ale zemědělci nesmí použít bez povolení úřadů. A ty prý reagují pomalu. „Ten proces trvá zhruba 14 dní, potom musíte požádat ještě krajský úřad, tam to trvá dalších 14 dní, takže během toho procesu v podstatě dojde k tomu, že ten zásah je už pozdní a ten hraboš dokáže zlikvidovat během několika dní celou úrodu,“ sdělil předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brož.
Příslušné úřady ale tvrdí, že nic nezdržují. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zkracuje veškeré procesy spojené s řešením kalamitních výskytů hraboše i v případě povolení výjimky aplikací ve zvýšené dávce do nor, kdy ze strany zemědělce stačí aplikaci oznámit,“ okomentovala situaci tisková mluvčí Ústavu Ivana Kršková.
Zemědělci vymýšlí alternativy
Pokud ale chtějí zemědělci přípravek rozmetávat pomocí strojů, což je efektivnější a rychlejší, musí požádat o výjimku. Mnoho z nich se tak dostává na pokraj bankrotu. „Ten výnos byl až o polovinu nižší. Takže ta ztráta se tam pohybovala ve velkých finančních číslech,“ řekl agronom Martin Vízek. „Ztráta kvůli hrabošům a suchu je v letošním roce asi 15 milionů korun,“ dodal Kejř.
Aby se alespoň pokusil zachránit svůj podnik, rozhodl se Jiří Kejř k neobvyklému kroku. Rozšířit chov zvířat. „Aby nám ty tržby z živočišné výroby vykompenzovaly ty ztráty, pořizujeme mléčné krávy a budeme dojit mléko,“ řekl. Jde ale o investici v řádech desítek milionů, a ne každý zemědělec na ni má peníze.
