AfD vyhrála zemské volby v Durynsku
Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Tamní média hodnotí hlasování jako „politické zemětřesení“ nebo „tsunami hněvu“. Kancléř Olaf Scholz označil výsledek za hořký a současně vyzval k vládě bez pravicových extremistů.
Zatímco AfD slaví, pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze skončily volby debaklem. Sociální demokraté si připsali jen jednociferné zisky, zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP) se v Durynsku ani nedostali do sněmu. Čekají se náročná povolební jednání o vzniku zemských vlád, jelikož s AfD žádná ze stran spolupracovat nechce.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žena pobodala v německém autobusu šest lidí. Horšímu krveprolití zabránil pohotový řidič
Předběžné výsledky po sečtení všech hlasů zhruba odpovídají prognózám, které v neděli zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF po uzavření volebních místností. Potvrdilo se tak, že poprvé od druhé světové války zvítězila v zemských volbách strana řazená ke krajní pravici.
Pro strany celoněmecké vlády bylo hlasování podle médií katastrofou a debaklem. „Výsledek voleb musí být varováním pro všechny demokraty, jak je možné dlouhodobě rozkolísat politické poměry, když občané považují za špatné ze samé podstaty, o čem vláda rozhoduje a co dělá,“ píše v komentáři list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle něj voliči v Sasku a Durynsku strany celoněmecké vládní koalice „kolektivně potrestali“, o výsledku píše jako o „tsunami hněvu“.
Scholz v první reakci na volby, kterou poskytl agentuře Reuters, označil výsledky AfD za „znepokojivé“. „Nemůžeme a nesmíme si na to zvykat. AfD Německo ničí. Oslabuje hospodářství, rozděluje společnost a ničí pověst naší země,“ uvedl kancléř. Zdůraznil však, že komentář dává jako poslanec SPD. Výsledek vlastní strany pak označil za „hořký“. Vyzval rovněž, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez krajní pravice.
AfD je kvůli svým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami. V Durynsku i Sasku získala AfD přes 30 procent hlasů. Vzhledem k odmítavému postoji ostatních stran ale zřejmě v žádné ze zemských vlád neusedne.
Mit 33,5 % stärkste Kraft in Thüringen, 31,5 % in Sachsen: Laut erster Prognose ein riesiger Erfolg für unsere #AfD! Herzlichen Dank an alle Wähler & Wahlkämpfer! pic.twitter.com/51V5M4kaLK
— AfD (@AfD) September 1, 2024
V Durynsku podle zemského statistického úřadu zvítězila AfD s 32,8 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala a získala 23,6 procenta. V Sasku podle místního statistického úřadu zvítězila CDU dosavadního zemského premiéra Michaela Kretschmera se ziskem 31,9 procenta. AfD skončila jen těsně druhá s 30,6 procenta hlasů.
V obou takzvaných nových spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Stranou se stala přitom teprve v lednu. V Durynsku získala podle odhadu 15,8, v Sasku 11,8 procenta hlasů. BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla.
Špatný signál pro německou vládní koalici?
Debaklem skončily zemské volby v Sasku a Durynsku pro strany Scholzovy vládní koalice. Jeho sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli celoněmecké parlamentní volby, získali v Sasku 7,3 procenta hlasů a v Durynsku dokonce jen 6,1 procenta. To je nejhorší výsledek SPD v některých zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949.
Zelení se v Sasku dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta hlasů, v Durynsku pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského parlamentu ani nepřekonali. Dostali jen 3,2 procenta hlasů. Třetí člen ústřední vlády v Berlíně – Svobodná demokratická strana – nebude v příštích čtyřech letech zastoupen ani v jednom ze sněmů. Vládní politici už v neděli označovali výsledky za zklamání a vyzývali vládu k lepší práci. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září.
V Durynsku se do zemského sněmu dostala ještě postkomunistická Levice tamního současného premiéra Boda Ramelowa. Získala 13,1 procenta hlasů. V Sasku skončila Levice pod pětiprocentní hranicí, díky takzvaným přímým mandátům, kdy mohou lidé hlasovat kromě stranických kandidátek i pro konkrétní politiky, bude ale v parlamentu zastoupena. Jeden přímý mandát takto získali i Svobodní voliči (FW).
Volby provázela vysoká volební účast. V Sasku činila 74,4 procenta, před čtyřmi roky to bylo 66,5 procenta. V Durynsku přišlo k urnám 73,6 procenta voličů, v roce 2019 to bylo 64,9 procenta.
V obou spolkových zemích čekají teď politiky složitá jednání. Po zveřejnění nedělních odhadů se zdálo, že by mohla CDU v Durynsku složit koalici s SPD a BSW, podle předběžných výsledků ale většinu hlasů mít nebudou a budou muset přizvat ke spolupráci Levici, ať už přímé či nepřímé. CDU přitom s krajně levicovou stranou dlouhodobě spolupracovat odmítá, řada křesťanských demokratů má problém i s BSW, jejíž zakladatelka Wagenknechtová byla v NDR členkou komunistické Sjednocené socialistické strany (SED).
CDU ale vylučuje rovněž spolupráci s krajně pravicovou AfD. V Sasku se rovněž podle odhadů zdálo, že by Kretschmer mohl pokračovat v dosavadní koalici s SPD a zelenými, předběžné výsledky ale ukázaly, že většinu nezískali. V Drážďanech se tak zdá být nejpravděpodobnější vznik koalice CDU, SPD a BSW.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tajná jednání s Tálibánem. Němci opět deportují Afghánce, na cestu dostali štědrý obnos
