Liknavý postoj některých spojenců Ukrajiny kritizoval v sobotu v Praze estonský ministr obrany Hanno Pevkur na bezpečnostní konferenci Globsec. Omezení určitých typů západních zbraní pro ukrajinskou armádu v boji proti ruským okupantům přirovnal k boxování s Mikem Tysonem pouze jednou rukou. Zároveň vyzval k jasné definici, jak by měl konflikt podle Západu skončit.
Podle Pevkura Západ obecně Ukrajině nepomáhá, jak by bylo zapotřebí. „Chceme, aby Ukrajina válčila, anebo aby válku vyhrála?“ položil řečnickou otázku. Připomněl, že Estonsko se rozhodlo Ukrajinu podporovat již v roce 2014 poté, co Rusko obsadilo Krym.
ČTĚTE DÁLE: Freudenstein: Rusko míří do megakrize. Elity mohou Putina zradit, nikdo za něj nechce zemřít
Zpochybnil také význam omezení v používání některých západních zbraní ukrajinskou armádou. „S Mikem Tysonem také nemůžete boxovat pouze jednou rukou,“ poukázal na nepoměr sil ve prospěch ruského agresora. Následně sklidil potlesk od zaplněného sálu. Například Spojené státy a Německo různá omezení v používání dodaných zbraní uvolňují postupně.
Pavel: Válka na Ukrajině? Výsledek není jistý. Rusko je ale dnes slabší než v roce 2022
Moskva musí pochopit, že pokračování v pomýlené válce na Ukrajině není v jejím zájmu. Na úvod mezinárodní bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Jasnou podporu Kyjevu vyjádřila i Ursula von der Leyenová, která vystoupila po Pavlovi. Na 19. ročník zmíněné třídenní akce, která se do české metropole přesunula z Bratislavy, dorazilo velké množství premiérů, prezidentů i ministrů, a to nejen z Evropy, ale také z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.
Pevkur se rovněž pozastavil nad strachem z ruských hrozeb. „Strach z další eskalace nechápu. Jediný, kdo tady eskaluje konflikt, je Rusko,“ přiblížil svůj postoj. Zároveň připomněl, že ruské tajné služby podle zjištění estonských vyšetřovatelů vedou proti malé pobaltské republice dlouhodobou hybridní kampaň v podobě kyberútoků a štvaní ruskojazyčné menšiny proti estonské vládě.
„Rusové Západ testují. Zkouší, jak daleko mohou zajít,“ uvedl Pevkur. „Musíme pokaždé v takových případech spolehlivě poukázat na to, že za různými útoky stojí právě ruské tajné služby,“ zdůraznil Pevkur.
Pobaltská země podle něj hrozbu nepodceňuje. „Estonsko má v plánu dávat na obranu 3,7 procenta HDP,“ uvedl ministr. Již v současné době Estonsko investuje do obrany výrazně přes doporučená dvě procenta. Estonci se také rozhodli investovat každoročně zhruba čtvrt procenta svého ročního HDP na podporu válčící Ukrajině, připomněl již v dubnu finský deník Helsingin Sanomat. K podobnému kroku následně vyzvali i ostatní členy tzv. Ramsteinské skupiny (volné uskupení zemí podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem). Ročně by se tak mohl souhrnný příspěvek pohybovat kolem 120 miliard eur (přibližně tři biliony korun).
Pevkur zdůraznil, že ačkoliv Rusko mohutně zbrojí, Estonci, ani ostatní země východního křídla NATO se svého nevyzpytatelného souseda nebojí. „Rusové moc dobře vědí, že máme i útočné schopnosti,“ uzavřel politik.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o mír. Co jste udělal pro to, aby vás Putin poslechl? ptal se Vondra Macha
