Pražské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o Antivirus. Maláčová jim posílá pomoc

Čísla pochází ze statistiky ministerstva práce a sociálních věcí a jsou aktuální k neděli 10. května. Vyplývá z nich, že nejvíce žádostí obdržely právě pražské úřady. K nedělnímu datu jich podnikatelé a firmy poslali 14 717. Výrazně méně žádostí to bylo v případě ostatních měst, v Brně to bylo 5 946 a v Olomouci 2 720 žádostí.

Praha je oproti ostatním krajským městům výrazně opožděná, co se vyplácení podpor týče. Úřady práce v hlavním městě od podnikatelů obdržely 11 890 žádostí o vyúčtování, z toho je ale vyplacených žádostí pouze 4 998, tedy 42 procent. V případě ostatních měst je tento podíl vždy vyšší než 88 procent. Olomouc vyplatila 93 procent žádostí, Karlovy Vary a Zlín jsou na 97 procentech.

Kanál CNN Prima NEWS se na horší čísla Prahy zeptal ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Ta uvedla, že její resort přesunul na pražskou pobočku další pracovníky, aby se zpracování žádostí urychlilo.

„Praha je specifická, je zde nejvíce zaměstnavatelů a nejvíce žádostí z celé ČR. Přesto se nám daří každým dnem ty počty nevyřízených žádostí významně snižovat,“ uvedla Maláčová. Ještě ve statistice platné k datu 6. května byl podíl počtu vyplacených vyúčtování k počtu žádostí na 24 procentech.

ANALÝZA: Vládní pomoc podnikatelům. Jaké jsou sliby versus realita

Byznys

Když do Česka dorazil koronavirus, vláda přijala rychlá a razantní opatření proti jeho šíření. Karanténa se ale dotkla značné části tuzemské ekonomiky a podnikatelé bez pomoci jen těžko přežijí. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba za ANO) přišli s velkolepými sliby ještě velkolepějších částek, které na záchranu českého byznysu vyčlení. Jenže realita je zatím diametrálně odlišná.

Maláčová ale uznala, že z počátku Praha nestíhala. „Přijali jsme ovšem taková personální opatření, aby se zpracování žádostí co nejvíce urychlilo. Kromě pracovníků z jiných agend na úřadech práce jsme na pražskou pobočku přesunuli i lidi z Generálního ředitelství Úřadu práce, z ministerstva, ze Státního úřadu inspekce práce a se zpracováním pomáhají také pracovníci kontaktních pracovišť v podstatě ve všech krajích,“ dodala pro CNN Prima NEWS.

Daňový poradce: Ve Strakonicích problém s délkou vyřizování není, v Praze ano

Podle vedoucího sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáše Hajduška je hlavním problémem příliš velké množství žádostí, které Praha eviduje. „Proto to pražské pobočky úřadu práce nestíhají vyřizovat tak rychle jako v jiných krajích,“ uvedl Hajdušek na dotaz CNN Prima.

„U mých pražských klientů došlo k podání vyúčtování 20. dubna. Od té doby nemáme z úřadu práce žádnou reakci a peníze klienti ještě nedostali. Přitom veškeré mzdy i odvody za březen samozřejmě uhradili a nyní budou muset vyplácet dubnové mzdy a odvody,“ dodal Hajdušek s tím, že například u svých strakonických klientů takové problémy s délkou vyřizování nemá.

Program Antivirus běží od 6. dubna, pokračovat bude i v květnu. Dotuje prostřednictvím Úřadu práce ČR mzdy zaměstnanců s cílem, aby firmy nepropouštěly. „Úřad práce ČR k pondělnímu dni vyplatil přes 35 tisíc žádostí o náhradu mzdy. Podpořil tak bezmála 321 tisíc zaměstnanců celkovou částkou přesahující dvě miliardy korun,“ uvedla pro CNN Prima NEWS mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Antivirus se proplácí až zpětně, odbory by si představovaly spíš zálohu

Antivirus se vyplácí za podmínky, že stát mzdy podnikatelům refunduje. To znamená, že firma nejdříve musí mzdy svým zaměstnancům vyplatit a státu za ně odvést odvody, až poté je může žádat po státu. Problém je, že v řadě případů to pro firmy má nulový efekt, protože nemají z čeho mzdy uhradit.

Tuto praxi by chtěly změnit odbory. „Přimlouvám se, aby to bylo změněno tak, aby firmy nemusely nejprve všechno zaplatit a pak peníze žádat zpětně, ale aby dostaly zálohu,“ řekl pro CNN Prima NEWS už dříve Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).