Výročí seskoku Anthropoidu
Největší odbojová akce druhé světové války. I tak je vnímán atentát na Reinharda Heydricha. Českoslovenští parašutisté, kteří v květnu 1942 útok na zastupujícího říšského protektora provedli, seskočili do Protektorátu Čechy a Morava přesně před 80 lety.
Atentát na Heydricha provedli Jozef Gabčík a Jan Kubiš koncem května, přípravy trvaly půl roku. Už v neděli 28. prosince 1941 odstartoval ve 22:00 z letiště Tangmere v jihovýchodní Anglii čtyřmotorový letoun Halifax se sedmi československých parašutisty na palubě.
Přesně ve 2:15 vlétli nad protektorát. Ve 2:24 seskočila dvojice příslušníků skupiny Anthropoid – rotmistři Jan Kubiš a Jozef Gabčík – poblíž Nehvizd. Ve 2:37 následoval u vesnice Senice výsadek Silver A ve složení nadporučík Alfréd Bartoš, rotmistr Josef Valčík a četař Jiří Potůček. Ve 2:56 opustila letoun nedaleko obce Kasaličky dvojice parašutistů výsadku Silver B – rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha. Ze sedmi parašutistů, kteří tu noc seskočili na území protektorátu, válku přežili jen oba členové výsadku Silver B.
Člen Anthropoidu Jozef Gabčík. Zdroj: ČTK
Dalším členem byl Jan Kubiš. Zdroj: ČTK
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Zdroj: ČTK
Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Zdroj: ČTK
Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje, kde se parašutisté ukrývali a zemřeli. Zdroj: ČTK
Člen Anthropoidu Jozef Gabčík. Zdroj: ČTK
Dalším členem byl Jan Kubiš. Zdroj: ČTK
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Zdroj: ČTK
Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Zdroj: ČTK
Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje, kde se parašutisté ukrývali a zemřeli. Zdroj: ČTK
„Přesto, že letoun držel poměrně správný kurz, všechny tři skupiny byly vysazeny s určitým zpožděním. Důvodem mohlo být i to, že se Halifax v noci střetl s německými bombardéry,“ popsal historik Vojenského historického ústavu Zdeněk Špitálník.
Když Gabčík s Kubišem na zemi zjistili, že se nachází 100 kilometrů od plánovaného místa seskoku, museli rychle začít jednat. „Vysazení Anthropoidu neproběhlo bez komplikací. Jozef Gabčík si zranil nohu, takže bylo nutné jeho ošetření. Seskokový materiál ukryli na místě v boudě Antonína Sedláčka, v jeho místním zahradnictví,“ pokračoval Špitálník.
Kostel svatého Václava v Nehvizdech bylo v protektorátu prvním místem, kde Gabčík s Kubišem hledali pomoc. A farář jim ji nabídl. „Pod legendou parašutistů, že utíkají z pracovního nasazení v Říši. Pomohl jim, poskytl jim i nějaké peníze na vlak,“ vysvětlil Špitálník.
Německý prezident Steinmeier se poklonil památce parašutistů, Zeman gesto ocenil
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve čtvrtek u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní cesty do Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místo položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty. Jeho český protějšek Miloš Zeman jej za gesto ocenil.
V Nehvizdech stále žijí pamětníci
Letošní kulaté výročí si v Nehvizdech začali připomínat už před několika měsíci. Díky Sokolům, které Heyndrich systematicky likvidoval a kteří pomohli s přípravou atentátu. „Je to tady velice živé, protože tu máme nějaké pamětníky. Každoročně tuto akci připomínáme,“ náčelnice Sokola Nehvizdy Renáta Jarošová.
Gabčík s Kubišem si pro provedení atentátu vybrali ostrou zatáčku pod Vychovatelnou v Kobylisích. Na Heydrichovo auto přijíždějící z Panenských Břežan zaútočili 27. května společně s Valčíkem a Opálkou. Heydrich byl při výbuchu zraněn střepinou a 4. června zemřel.
Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Parašutisté zahynuli 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků.
Po atentátu, označovaném za největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války, odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou Francie a Británie, což přispělo ke znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.
