protektorát

Třetí československý prezident Emil Hácha prožil první den ve funkci 1. prosince 1938. Právě před 85 lety poděkoval za své zvolení v pražské katedrále sv. Víta, kde nechal sloužit slavnostní Te Deum. Jeho předchůdci Masaryk a Beneš za své zvolení Bohu neděkovali, Hácha se ale na rozdíl od nich hlásil ke katolické víře. Zvolen byl za nešťastné mezinárodní situace a musel počítat i s tím, že se jednou pokoří před Hitlerem. „Hácha se prezidentem stát nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti,“ říká pro CNN Prima NEWS českobudějovická historička Marie Ryantová.

Kalendář se zrovna překlopil na neděli 28. září 1941. A v Praze i v celém protektorátu začala nová etapa nacistického teroru. „Dnes dopoledne se ujal svého úřadu SS-Obergruppenführer generál Heydrich, zastupující říšského protektora a pověřený výkonem jeho funkce,“ uvedla na sv. Václava tisková agentura ČTK. „Během pouhých 24 hodin Heydrich eliminoval tři generály odboje, Josefa Bílého a Huga Vojtu nechal popravit ještě 28. září,“ říká historik Jan B. Uhlíř.

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich podlehl zraněním ve čtvrtek 4. června 1942. Atentát z 27. května tak dospěl ke zdárné tečce, pohled do protektorátních novin ale ukazuje Čechy i v nelichotivém světle bezmezných kolaborantů. „Každý upřímně želí smrti zastupujícího protektora,“ napsal tehdy v úvodníku Lidových novin jejich šéfredaktor Leopold Zeman. „Češi ve skutečnosti nebyli většími kolaboranty než obyvatelé dalších nacisty okupovaných zemí,“ upozorňuje ale historik Jan B. Uhlíř.

V berlínské věznici Plötzensee nacisté popravili 612 odbojářů z Čech a Moravy. Soudní spisy umučených ale po válce střežily sovětské a československé tajné služby, osudy obětí tak ožívají až nyní. Zasloužil se o to Památník německého odboje a český historik Jan B. Uhlíř. „Od konce války trvalo neuvěřitelných 77 let, než se podařilo zveřejnit většinu příběhů popravených,“ říká badatel nad novou expozicí v Plötzensee. Za paradoxní považuje, že mezitím Rusko rozpoutalo další evropskou válku, kterou doprovázejí nové zločiny proti lidskosti.

Největší odbojová akce druhé světové války. I tak je vnímán atentát na Reinharda Heydricha. Českoslovenští parašutisté, kteří v květnu 1942 útok na zastupujícího říšského protektora provedli, seskočili do Protektorátu Čechy a Morava přesně před 80 lety.

Na svátku svatého Václava pořád leží temný stín z éry nacistické okupace. Režim Třetí říše totiž národního světce šikovně zneužíval při snaze o kolaboraci českých elit, což se mu dařilo například zavedením svatováclavského vyznamenání. „Nevíme o nikom z nominovaných Čechů, kdo by vyznamenání odmítl. Pravděpodobnost umístění do koncentračního tábora by v takovém případě byla vysoká,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přední český historik pro období protektorátu Jan B. Uhlíř. Ten nově spočítal, že řád převzalo asi 2500 Čechů.

Před 75 lety skončil na šibenici protektorátní ministr Karl Hermann Frank. Muže, který byl zastáncem teroru, obhajoval Čech Kamill Resler. Z donucení, přesto profesionálně. Jak připomíná týdeník 5plus2, on i jeho rodina za to čelili útokům.

Před 80 lety nacisté rozprášili velmi aktivní odbojovou skupinu, kterou oni sami pojmenovali Tři králové. Jedním z nich byl Josef Mašín. Přestože při zatýkání střílel a několik členů gestapa zranil, zadržení, následnému mučení a smrti se neubránil. Na starost měl rodák z Lošan u Kolína zejména sabotážní činnost a zásobování odboje zbraněmi. Ve čtvrtek 13. května uplynulo 80 let od jeho zatčení, o rok později, v červnu 1942, ho Němci popravili.

Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?

Přestože lidé v březnu 1939 neměli klást nacistickým okupantům odpor, objevilo se podle historika Jiřího Plachého několik případů, kdy přesto bojovali. Podle spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta se ale pocit, že jsme se nebránili, nese s národem dosud. Možná nám to dokonce zlomilo národní páteř, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.

Německá okupace začala brzy zrána 15. března 1939. A večer už Adolf Hitler pojídal šunku na Pražském hradě, tamtéž pak 16. března vyhlásil protektorát a 17. března vyrazil do Brna. Dramatické okamžiky rozhodující o dalším osudu českého národa se ale prolínaly i s bizarnostmi. „Na Pražském hradě připravili pro Hitlera večeři. Důstojníci říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli,“ zjistil přední český znalec protektorátu Jan B. Uhlíř.

Lidé nejdřív na americká letadla nadšeně mávali, z nebes ale zničehonic začaly pršet bomby. Je to 76 let, co při spojeneckém náletu na Brno zahynulo 578 lidí. Toho 20. listopadu 1944 se umíralo i v Hodoníně nebo ve Zlíně, obyvatelé protektorátu se cítili zrazeni – zhouba najednou nehrozila jen od německých okupantů, ale i od vojáků, které národ považoval za osvoboditele. Jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS připomíná historik Michal Plavec, bombardování českých měst pak dopadlo tragicky ještě několikrát.