PŘEHLEDNĚ: Před čím a v jakém období se očkovat? Seznam pro děti i dospělé

Pro někoho nepředstavitelné utrpení, pro druhé nutné zlo. Očkování u lékaře nepatří mezi aktivity, které by lidé rádi podstupovali – ať už kvůli strachu z jehel, nepříjemným vedlejším účinkům nebo z dalších důvodů. V případě mnohých vakcín se však jedná o povinnost.

Jednotlivé druhy očkování stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví.

• pravidelné (povinné) očkování
• zvláštní očkování (proti virové hepatitidě A a B, proti vzteklině)
• mimořádné očkování (očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích – jako například covid)
• očkování při úrazech, poranění, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony (proti tetanu a vzteklině)
• očkování provedená na žádost fyzické osoby

Úhrada očkování

Ze zákona jsou některá očkování hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění – tedy pojišťovnami. Očkovací látky jsou zcela zdarma i v případě přeočkování stejnou vakcínou.

U nepovinných hrazených očkování je u vyjmenovaných druhů očkování stanovena vždy jedna vakcína jako plně hrazená, v případě více dostupných očkovacích látek je možnost si dražší očkovací látku doplatit.

Některá očkování jsou plně hrazena zdravotní pojišťovnou, na některá lze získat příspěvek například z takzvaného fondu prevence zdravotní pojišťovny a zbylá platí osoba, která chce být očkována.

Vakcinace u dětí

Od narození se to, zda a proti čemu se necháme očkovat, řídí takzvaným očkovacím kalendářem. Ten se liší v dětství a v dospělosti. Uvádí jednoduchý a stručný přehled povinného i nepovinného hrazeného očkování osob v Česku.

Od 4. dne do 6. týdne věku

• Očkování proti tuberkulóze (povinné u dětí s vyšším rizikem infekce, hrazené)

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje očkování proti tuberkulóze (TBC) co nejdříve po narození, nejpozději do 1 roku věku a pouze jednou dávkou vakcíny. Vzhledem k příznivé epidemiologické situaci však bylo v České republice plošné očkování u dětí zrušeno. Očkovány jsou pouze ty ve vyšším riziku infekce TBC.

Od 9. týdne věku

• Očkování HEXA vakcínou (povinné, hrazené)

Od devátého týdne po narození by dítě mělo podstoupit první ze tří očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, virové hepatitidě (žloutence) typu B a hemofilové nákaze B. K očkování se využívá takzvaná hexavakcína, která umožňuje podat vakcínu s očkovacími látkami proti šesti infekčním nemocem najednou.

Od 2. do 3. měsíce věku

• Očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené)

K nákaze nejčastěji dochází vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo bezpříznakovým nosičem. Nejzávažnější jsou invazivní infekce – sepse, meningitidy či jejich kombinace, které mohou postihnout jedince často za plného zdraví a mají velmi rychlý a fatální průběh. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0–11 měsíců, dále pak v kategorii ve věku 1–4 roky a u adolescentů ve věku 15–19 let.

• Očkování proti invazivnímu pneumokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené)

Onemocnění se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím respiračních kapének při mluvení, kašlání a kýchání. Mezi hlavní projevy invazivních pneumokokových onemocnění patří zejména zánět mozkových blan, zánět středního ucha, septikémie, bakteriémie a zánět plic. Onemocnění patří mezi hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti na infekční onemocnění v Evropě i ve světě, přičemž nejvyšší výskyt je zaznamenán u malých dětí a starších lidí.

Ve 4. měsíci věku

• Očkování HEXA vakcínou (povinné, hrazené); druhá dávka

Ve 4. až 6. měsíci věku

• Očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené); druhá dávka

• Očkování proti invazivnímu pneumokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené); druhá dávka

V 11. až 13. měsíci věku

• Očkování HEXA vakcínou (povinné, hrazené); třetí dávka

Ve 12. až 15. měsíci věku

• Očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění typu A, C, W, Y (nepovinné hrazené)

Vakcinace je hrazená proti invazivním meningokokovým infekcím skupiny A, C, W, Y, je-li provedena jednou dávkou v době od dovršení prvního do dosažení druhého roku věku.

• Očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené); třetí dávka

• Očkování proti invazivnímu pneumokokovému onemocnění B (nepovinné, hrazené); třetí dávka

Ve 13. až 18. měsíci věku

• Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (povinné hrazené); první dávka

Očkování dětí se v současnosti provádí kombinovanou živou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR). První dávka se podává nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce. Druhá dávka očkovací látky se aplikuje v období od dovršení pátého roku do naplnění šestého.

V pátém roce věku

• Přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli (povinné, hrazené)
• Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (povinné, hrazené); druhá dávka

V deseti letech

• Přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně (povinné, hrazené)

V jedenáctém až patnáctém roce

• Očkování proti HPV – lidskému papilomaviru (nepovinné, hrazené)

Jedná se o nejčastější pohlavně přenosnou infekci. HPV mohou způsobit genitální bradavice ale i zhoubné nádory – nejčastěji rakovinu děložního čípku, ale také rakovinu zevních rodidel (vulvy), pochvy (vaginy), penisu, análního otvoru a nádory v oblasti hlavy a krku. V ideálním případě by očkování proti HPV mělo být dokončeno před zahájením pohlavního života.

Očkování je služba hrazená zdravotními pojišťovnami u dívek i chlapců, pokud u nich proběhne mezi 11 až 15 rokem života (2 dávky – 0, druhá za 6 až 12 měsíců).

*Veškerá výše uvedená očkování probíhají u praktického lékaře pro děti a dorost podle očkovacího kalendáře v termínech stanovených vyhláškou. Není-li možné provést pravidelné očkování ve stanovených termínech z důvodu zdravotního stavu dítěte, který vylučuje podání očkovací látky, provede se očkování i v pozdějším věku dítěte.

Očkování u dospělých

V dospělosti nejsou očkovací schémata časově natolik striktní jako u dětí. U řady nemocí se jedná o nutnost přeočkování, další je potřeba podstoupit ve chvíli, kdy dotyčný spadá do rizikové skupiny. Níže je uveden přehled základních nemocí, proti nimž se v dospělosti lidé mají nebo mohou očkovat:

• Tetanus

Od 18 do 60 let by měl člověk vždy jednou za deset až patnáct let dojít na přeočkování proti tetanu. K vakcinaci může dojít i v případě zranění. Od 60 let se na přeočkování chodí vždy po 10 letech. Přeočkování je hrazené ze zdravotního pojištění. Pro přeočkování proti tetanu lze doporučit také kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu, ta však není hrazená ze zdravotního pojištění.

• Černý kašel

Hrazené očkování je u dospělých doporučeno zejména v rámci prevence přenosu onemocnění na nejmenší děti. Výhodné je spojit termín očkování proti černému kašli s pravidelným očkováním proti tetanu kombinovanou vakcínou se sníženým množstvím antigenů, tedy současně i proti tetanu a záškrtu (viz výše). Každých 10 až 15 let by pak měli lidé až do 65. narozenin chodit na přeočkování. Jak uvádí Státní zdravotnický ústav (SZÚ), každý člověk by v dospělosti za svůj život měl dostat alespoň jednu dávku vakcíny proti černému kašli.

• Plané neštovice

Očkování se doporučuje pro vnímavé – tedy lidi, kteří v minulosti plané neštovice neprodělali nebo jsou séro-negativní, rizikové skupiny a pro ty ohrožené, kteří by ve svém povolání mohli být touto nemocí nakaženi. Kdykoliv během dospělosti by měli podstoupit dvoudávkovou vakcinaci bez nutnosti přeočkování.

• Žloutenka typu A (virová hepatitida A)

K vakcinaci by mělo dojít kdykoliv v dospělosti, kdy jsou lidé – kteří nebyli v dětství proti této nemoci očkováni – vystaveni riziku. A to v rámci svého povolání či během cest do oblastí s vysokým výskytem této infekce. Riziko se týká i osob s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, homosexuálům, osobám promiskuitním a narkomanům – ti všichni by měli podstoupit dvoudávkové očkování bez nutnosti přeočkování. Lékaři mohou aplikovat kombinovanou vakcínu na žloutenku typu A i B.

Stát hradí mimořádná očkování a zvláštní očkování proti žloutence typu A. Jde o zaměstnance a příslušníky základních složek IZS. Pro ostatní nepatří očkování proti virové hepatitidě A mezi vakcinace hrazená státem. Patří mezi očkování na vyžádání, tedy placené žadatelem.

• Žloutenka typu B (virová hepatitida B)

Ohroženi jsou především dospělí, kteří nebyli v dětství proti této nemoci očkováni a jsou vystaveni riziku. Ti by kdykoliv měli podstoupit třídávkovou vakcinaci bez nutnosti přeočkování.

Bezplatně se očkují vybrané rizikové skupiny (například zdravotníci, hemodialyzovaní pacienti, osoby v úzkém kontaktu s infikovaným virem hepatitidy B a jiní) a vybrané skupiny ze zvláštního očkování. Pro ostatní nepatří vakcinace proti virové hepatitidě B mezi ty hrazené státem. Patří mezi očkování na vyžádání, placené žadatelem. Vakcinace proti hepatitidě A i B se doporučuje osobám neočkovaným při cestách do zahraničí.

• Infekce lidskými papilomaviry (HPV)

Očkování je hrazené pouze do patnáctého roku dítěte. Podstoupit je možné i v dospělosti, a to až do dosažení 25 let života, kdy dotyčný dostane třídávkovou vakcínu.

• Pásový opar

Vakcíny pro prevenci herpes zoster jsou určeny pro osoby ve věku 50 let a starší, nejsou hrazené. Zdravotní pojišťovny na ně však mnohdy poskytnou příspěvek.

• Klíšťová encefalitida

Očkování není povinné, ale je doporučeno všem nákazou ohroženým lidem. Očkovat se kdykoliv mohou dospělí i děti. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za tři roky, další přeočkování po pěti letech. S platností od 1. 1. 2022 je nepovinné očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno lidem nad 50 let věku, včetně přeočkování. Ostatním mohou zdravotní pojišťovny obvykle poskytnout příspěvek na očkování.

• Pneumokokové nákazy

Očkování se v dospělosti doporučuje osobám, které jsou umístěny v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Od 65 let je očkování hrazené pojišťovnou. Dále pro osoby se zdravotním postižením, jedincům po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a lidem se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity. I tyto skupiny mají očkování zdarma.

• Meningokokové nákazy

Nehrazené očkování se v dospělosti doporučuje ohroženým skupinám, tedy lidem, kteří jsou v práci vystaveni riziku, cestovatelům, lidem se zdravotní indikací a těm, kteří jsou v ohnisku nemoci. K přeočkování dochází pouze u osob, u nichž hrozí přetrvávající hrozba infekce.

• Chřipka

Očkování se týká všech zdravých jedinců, osob s rizikovými faktory i těch, kteří se mohou nakazit v práci. Hrazená je vakcinace pro seniory od 65 let, chronicky nemocné a další vybrané skupiny. Ostatním mohou zdravotní pojišťovny obvykle poskytnout příspěvek na očkování. Přeočkování jednou dávkou vakcíny by měli lidé podstoupit každý rok.

• Covid

Jedná se o nepovinné očkování, které je hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

*Veškerá výše uvedená očkování probíhají u praktického lékaře s výjimkou očkování proti koronaviru. V tomto případě k očkování dochází na specializovaných pracovištích, na něž může pacienta odkázat praktický lékař.