Před rokem dostal Babiš první dávku. Proč vakcína rozdělila společnost a co bude dál?

V České republice již rok žijeme s vakcínou proti nemoci COVID-19, která značně změnila postup celé pandemie. K vývoji však také došlo ve společenské náladě. Zatímco počátkem roku bylo vládě vyčítáno, že nedokáže rychle získat potřebné dodávky vakcíny, rostl v druhé polovině roku značný odpor k očkování mezi určitou částí veřejnosti. Hlavním důvodem bylo zřejmě zavedení covidpasů, kdy očkovaní lidé získali oproti neočkované části populace značné výhody v běžném životě. Pojďme si tedy připomenout, jak šel čas s očkováním v Česku.

Začátky plné očekvání

Už to bude rok. S očkováním proti nemoci COVID-19 se v Česku začalo 27. prosince 2020. První dávky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) dostali premiér Andrej Babiš (ANO) a válečná veteránka Emilie Řepíková. Za první dva dny byly očkovány asi 3 000 lidí.

O očkování byl z počátku obrovský zájem, chyběly akorát vakcíny. 15. ledna byl spuštěn registrační systém na očkování proti koronaviru pro lidi nad 80 let, vše provázel velký zájem i technické problémy. O pár dnů později vláda schválila vybudování velkokapacitního očkovacího centra v kongresovém centru O2 universum v pražské Libni –⁠ otevřelo se 3. května a fungovalo do 10. září. Zvláštní očkovací centra budovala většina krajů. Od ledna se očkovalo rovněž vakcínou společnosti Moderna.

Během února do Česka přišly první vakcíny od společnosti AstraZeneca. Registrovat se mohli začít nejen zdravotníci, ale i zaměstnanci škol –⁠ učitelé i nepedagogičtí pracovníci. Ještě před tím začal registr k očkování fungovat také pro zdravotníky.

V březnu se registrace otevřela také pro sedmdesátníky a později i pro pacienty s vážnými chronickými nemocemi, kteří získali doporučení od ambulantních specialistů. Do konce měsíce Česko hlásilo milion lidí, kteří získali alespoň jednu dávku.

Hamáčkova ruská mise

Během dubna se mohli k očkování postupně hlásit také šedesátníci a do Česka dorazily první vakcíny společnosti Johnson & Johnson. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že odletí do Moskvy jednat o dodávkách vakcíny Sputnik V, cestu později zrušil. Označil ji za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací, že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli agenti ruských tajných služeb.

Během května se postupně registrace k očkování otevřela všem lidem nad 30 let, v červnu následně také všem nad 16 let. V té době byla také očkovací kampaň v Česku na vrcholu. Jeden den se očkovalo až 120 tisíc lidí. V červenci počet vydaných dávek překročil deset milionů.

Rozdělená společnost

Přes léto postupně zájem o očkování opadl. Plná proočkovanost obyvatel se dlouhodobě ustálila na hodnotách lehce přes 50 %. V září se spustilo očkování třetími dávkami. Dostat ji mohli původně lidé osm měsíců po ukončení očkování, od 18. října se lhůta zkrátila na šest měsíců.

Během podzimu musela vláda také reagovat na zhoršující se epidemickou situaci, kdy došlo postupně v podstatě k lockdownu pro neočkované. Od konce listopadu dochází k neuznávání negativních tesů a lidé se dostanou například do restaurace pouze s očkováním či po prodělání nemoci, což u neočkované části populace vyvovalo značnou nevoli. Od 13. prosince se spustila registrace dětí ve věku pět až 11 let k očkování.

Co nás čeká v roce 2022

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že platnost očkovacích certifikátů se od ledna 2022 zkrátí na devět měsíců. Pro prodloužení platnosti je nutné, aby se lidé nechali očkovat posilující dávkou. Pokud si jí nenechají dát, certifikát jim po devíti měsících přestane platit.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž oznámilo, že bude od 1. března 2022 navrhovat povinné očkování proti covidu pro vybrané profese a lidi nad 60 let. Nová vláda má však odlišný názor. Ukáže tedy čas a epidemická situace, zda skutečně k povinném očkování dojde.