Ilustarční foto Zdroj: Profimedia.cz
Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. V Česku bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což bylo o 71 méně než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 7 284 bankrotů podnikatelů, o 538 méně než v roce 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1 257 na 7 412.
Nekompetentnost, našim podnětům nikdo nenaslouchá, tvrdí zástupce skiareálů
Ani po pondělním jednání vlády nedostaly skiareály zelenou, aby mohly znovu přivítat lyžaře. Jasno by podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka mohlo být ve čtvrtek. Co na celou situaci říká prezident Asociace lanové dopravy a viceprezident České unie cestovního ruchu Jakub Juračka?
„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, tzv. lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Přispěla i nečinnost úřadů
Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemiologické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.
Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).
„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.
Nejohroženější je obchod a stavebnictví
Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).
Digitalizace stavebnictví zažívá díky koronakrizi raketový růst
Stavebnictví, tradičně off-line řemeslné odvětví, zažívá vlnu digitalizace. I to je jeden z dopadů koronakrize. Vývoj, který odhadovali na zhruba tři roky, tak museli tvůrci aplikace Vím o všem zvládnout za tři měsíce. Na další rozvoj produktu, který zjednodušuje práci stavebním firmám, navíc získal český startup investici v hodnotě 15,5 milionu korun od tuzemského venture capital fondu Nation 1.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).
Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10 tisíc firem.
Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10 tisíc podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent).
