INTERVIEW, Vladimír Koblížek - 22.10. v 12:30
„Jsem rád za lockdown, protože jinak by to byla exploze, kterou bychom nevydrželi,“ uvedl přednosta Pneumologické kliniky FN Hradec Králové Vladimír Koblížek. Většině pacientů s COVID-19 u nich na klinice je okolo 70, 80 i přes 90 let a většina zemřelých byla i jinak hodně nemocná, popsal. Covid však byl poslední kapkou. Část lidí podle něj po prodělání nemoci trpí dýchacími potížemi, má porušenou funkci plic a dokonce strukturální změny jejich tkáni.
Jsem rád za to zbrzdění, ten lockdown, protože jinak by to byla exploze, kterou bychom nevydrželi
„U nás to vypadá vážně, ale nevypadá to kriticky. Myslím si, že u nás v tuto chvíli žádný kolaps zdravotnictví není, ale je pravda, že protože je profesor Prymula můj učitel, tak já mu věřím. Myslím si, že ví, co říká a jsem rád, že ten lockdown přišel,“ uvedl Koblížek v pořadu Interview na dotaz, jaký je jeho pohled na slova ministra zdravotnictví, že v případě nepřitvrzení opatření by někdy mezi 7. a 11. listopadem hrozil kolaps zdravotnictví. „Jsem rád za to zbrzdění, ten lockdown, protože jinak by to byla exploze, kterou bychom nevydrželi.“
Kdy očekává na základě nejrůznějších prognóz vrchol v počtu pacientů v nemocnici? „Otázka 14 dnů, tří týdnů, asi možná přijde těch pacientů nejvíc a doufám, že potom jich bude postupně ubývat a že se většinu podaří zachránit,“ odhadl s tím, že ale sám není prognostik.
V poslední době se nám hromadí data, že pacienti, kteří mají poruchy čichu, tak de facto to je známka, že nemoc je v mírnější fázi. A ti, co nemají poruchy čichu, tak že je třeba vyšší riziko závažných pneumonií. Ale neplatí to absolutně
Co říká na zpochybnění účinnosti léku eemdesivir ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO)? „To je asi jako, kdyby se řeklo, že když bude muž brát antikoncepční pilulky, tak že by pak neměl přivést nějakou paní do jiného stavu. Prostě WHO vzalo data, která byla sebraná od pacientů různých typů, a smíchalo to dohromady. Pak to nevyšlo… Ale když se vezme skupina pacientů v časné fázi s těžkým postižením, s oboustranným zápalem plic a s přítomností nízkého kyslíku v krvi, tak u těch to funguje dobře. A dokonce to snižuje riziko úmrtí a zkracuje to pobyt v nemocnici. Je to skutečně benefitní lék pro určitou skupinu pacientů.“
Většina pacientů okolo 70, 80 i přes 90 let
„Většina pacientů u nás jsou okolo 70, 80 i přes 90 let. Někteří jsou mladší třeba padesátníci, šedesátníci, výjimečně jsou mladší než 50 let,“ reagoval na věkové spektrum pacientů.
„Na počátku všeho člověk bojuje s tou virovou infekcí a potom část lidí bojuje sama se sebou. S tou přemrštěnou autoimunitní reakcí, kdy vlastní imunita může člověka poškozovat,“ vysvětlil průběh boje pacienta s COVID-19. „V poslední době se nám hromadí data, že třeba ti pacienti, kteří mají poruchy čichu, tak de facto to je známka toho, že ta nemoc je v mírnější fázi. A ti, co nemají poruchy čichu, tak že je třeba vyšší riziko závažných pneumonií. Ale neplatí to absolutně. Zdá se, že ta nemoc má mnoho různých forem a každý člověk reaguje trošku jinak na virus.“
„Je fakt, že velká část těch lidí, kteří zemřou, tak jsou i jinak hodně nemocní, nicméně samotný covid byl rozhodně tou poslední kapkou,“ uvedl k úmrtím s COVID-19 a virus přirovnal ke zvláštní obludě. „Těm malým dětem v podstatě nic neudělá. Těm předškolákům a dětem na prvním stupni. Těm lidem starším okolo 15–20 let, ty používá jako přenašeče do rodiny a nás dejme tomu padesátníky otravuje a trápí, a lidi věku našich rodičů zabíjí.“
Respirační příznaky či porušená funkce plic
„Část těch pacientů, kteří jsou pro covid v nemocnici i část pacientů, co pro covid nebyli v nemocnici, trpí respiračními příznaky, mají porušenou funkci plic a dokonce mají strukturální změny na CT,“ uvedl dále přednosta Koblížek, ale zdůraznil, že to není pravidlo. „Většina pacientů třeba po ambulantní formě covidu nic nemá.“
„Jakoby byly ochromeny, z části ucpány, drobné kapiláry v oblasti plicních sklípků. My tomu říkáme mikrotromblyzace nebo mikro tromby, které jsou přítomny uvnitř těch kapilár, které znemožňují transport kyslíku. Když se člověk nadechne, tak plíce funguje jakoby dobře, ale špatným způsobem proniká kyslík do těla člověka. To může být zodpovědné právě za tu slabost a únavu a zadýchání.“
Podle přednost kliniky se nedá říct, zda následky budou trvalé, nebo nikoliv. Nejsou na to podle něj zatím studie. Odhaduje, že by měly do jednoho roku u velké části lidí odeznět podobně jako u pacientů se SARS či MERS.
Rozhovor Martiny Kuzdasové s Vladimírem Koblížkem si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
