reklama

Obě děti porodila předčasně. Markéta popsala strach a boj o život kvůli preeklampsii

Markéta s dcerou Míšou a synem Ríšou
Foto:

22. května si připomínáme Světový den preeklampsie. Závažné onemocnění, které postihuje těhotné, zaujímá ve světě přední místo v příčinách poporodních úmrtí žen a novorozenců. V Česku díky vysoké úrovni zdravotnictví většinou nejsou následky preeklampsie fatální, přesto bývá důvodem předčasného porodu a s tím spojených komplikací. Své o tom ví Markéta Řehořová (39 let), která prodělala preeklampsii dvakrát. Obě děti porodila extrémně předčasně a sama dnes prostřednictvím organizace Nedoklubko pomáhá rodinám nedonošených dětí.

reklama

Markéto, jste hrdou maminkou dvou školáků, dcery Míši (11 let) a syna Ríši (9 let). Obě děti se narodily předčasně. Objevily se u prvního těhotenství nějaké problémy, které nasvědčovaly tomu, že něco není v pořádku?
Před těhotenstvím jsem byla naprosto zdravá a v první polovině jsem se cítila fyzicky dobře, nevolnosti jsem skoro žádné neměla. Celkově jsem se v jiném stavu necítila nikdy „v pohodě“, ale byla to spíš psychika. Hodně jsem se obávala, aby všechno dobře dopadlo. Nebála jsem se ale ničeho konkrétního, asi podvědomí. Když se blížil 26. týden těhotenství, tak jsem měla asi měsíc do státnic, byla jsem celé dny doma a učila se. Cítila jsem se trochu oteklá a unavená, ale nic konkrétního mi nebylo. Na kontrole ve 26. týdnu mi sestřička naměřila trochu vyšší tlak, jinak bylo podle lékaře vše v pořádku, nad tlakem se nepozastavil.

Otevřela jsem dveře domů a začala jsem silně krvácet, nic mě ale nebolelo. Strašně jsem se lekla.

Tři dny po téhle kontrole jsem šla na nákup. Když jsem cestou zpátky vystoupala dvě patra a otevřela dveře domů, začala jsem silně krvácet, nic mě ale nebolelo. Strašně jsem se lekla. Volala jsem lékaři, ale telefon mi nezvedal. Naštěstí jsem měla mobil na jednoho porodníka, který mi dala pro všechny případy kamarádka. Díky němu jsem se rychle uklidnila a brzy se dostala k Apolináři, odkud už mě do porodu nepustili.

Kdy vám lékař řekl, že hrozí preeklampsie?
Slovo preeklampsie jsem slyšela poprvé v životě až při stanovení diagnózy a to bylo druhý den po tom, co jsem skončila u Apolináře. Z příznaků jsem měla nejdřív jen ten vysoký tlak, a to byl také důvod krvácení. Jednalo se o prasklou žilku na děložním hrdle. Po příjmu mě u Apolináře nejprve uklidnili, že ještě nerodím a miminko je v pořádku, jen menší. Říkali, že vysoký tlak může být ze stresu, že krvácím. Bohužel ale neklesal a během pár dnů se objevila i bílkovina v moči a další potíže. Nemoc u mě postupovala hodně rychle, situace se měnila každý den.

Když přišlo krvácení, bála jsem se hlavně o Míšu, že mi umře v bříšku...

Vzpomenete si na ten okamžik, kdy jste si uvědomila, že hrozí předčasný porod?
Pamatuji si přesně tu místnost i lékaře, který mi řekl diagnózu. Celkem bez servítků mi vysvětlil, že rodit budu určitě dřív a že situace není dobrá. Ani se mi u toho nedíval do očí. Přestala jsem mít naději, že půjdu ještě před porodem domů, a věděla jsem, že mě čeká něco, co jsem si vůbec nechtěla ani představit. Snažila jsem se to prostě vydržet a doufala jsem, stejně jako všichni kolem mě, že to bude dobré. Ale události se děly samy a já cítila, že je nemůžu ovlivnit.

Co si vlastně pod pojmem preeklampsie můžeme představit? Tohle slovo asi většina z nás zná, ale málokdo dokáže definovat, co to způsobuje a jaké jsou projevy?
Preeklampsii způsobuje špatná placenta. Teď už lékaři ví, že problém vzniká na úplném začátku těhotenství. Před deseti lety se o ní ještě moc nevědělo, nebyla žádná prevence ani léčba. Do 20. týdne těhotenství se preeklampsie navenek nijak neprojevuje. Její příznaky se začínají rozvíjet později, většinou až po 24. týdnu těhotenství. Když se příznaky objeví, začíná boj o čas. U prvního těhotenství se ozvaly brzy, kolem 24. týdne, ale nebylo to nic, čeho bych si sama mohla všimnout. Navíc jsem v té době netušila, že taková nemoc existuje.

Z příznaků jsem před hospitalizací měla jen trochu zvýšený tlak a otoky, které ale nebyly nijak výrazné ani velké. Když přišlo krvácení, bála jsem se hlavně o Míšu, že mi umře v bříšku. Nic mě ale nebolelo, neměla jsem kontrakce nebo projevy blížícího se porodu. Jen mi bylo špatně.

Nepoznala jsem nic, ani jsem nemohla, protože mi o preeklampsii dřív nikdo neřekl. A můj lékař to nepoznal.

Jakou formu preeklampsie jste měla u prvního porodu?
Měla jsem rychlou a závažnou formu. Moje tělo reagovalo na léky na tlak buď příliš, nebo naopak pomalu. Míša za poslední měsíc nepřibrala téměř nic a nebylo jí už v bříšku dobře. U mě byla nejhorší bílkovina v moči, zhoršovala se každým dnem. Moc jsem se bála, že to moje tělo nevydrží, bylo mi hodně zle. Od diagnózy do porodu to trvalo 14 dní. Nemoc u mě ale postupovala nejspíš už celý měsíc. Nepoznala jsem nic, ani jsem nemohla, protože mi o preeklampsii dřív nikdo neřekl. A můj lékař to nepoznal.

Takže lékaři museli přistoupit k předčasnému porodu, je to tak?
Placenta nefungovala správně, Míša měla málo výživy a tím se mi zvyšoval tlak a poškozoval mi postupně orgány. Lékaři hlídali hlavně ledviny kvůli bílkovině a dávali mi léky na tlak. Poslední týden mě i přes všechny léky trápily hlavně velké bolesti hlavy. Pamatuji si, že jsem v podstatě pořád slzela bolestí. Jednoho dne pak přišel pan doktor a řekl mi, že už moje ledviny víc nevydrží, že už nemůžou čekat, protože by mi mohly brzy selhat a já bych skončila na doživotní dialýze. Den nato se narodila Míša.

Jak jste to vy i dcera zvládly? Jednalo se o předčasný porod, což muselo být velice těžké.
Míša se narodila plánovaným císařským řezem 12. 6. 2008 ve 29. týdnu těhotenství a vážila 860 gramů. Bála jsem se toho, že bude hrozně malinká, ale na sále mi pak připadala velká. To ale bylo těmi opiáty. Obě jsme to i přes závažnost situace zvládly dobře.

Lékařka nám bohužel představila scénář až do operace, vývodu a úmrtí.

Jak se následně vyvíjel stav malé? 
Míša byla opravdu moc šikovná. Po 28. týdnu už se nejedná o extrémní nezralost, ale „jen“ těžkou. Lékaři mi před porodem podali kortikoidy na dozrání jejích plic. První týden po porodu ještě trochu ubyla na váze, ale to je u nedonošených dětí běžné. Váha se brzy obrátila a za další týden jsme slavili první kilo. Asi po 10 dnech ji postihla infekce, byl to problém s trávením. Lékařka nám bohužel představila scénář až do operace, vývodu a úmrtí, takže jsem byla hodně vyděšená.

Problémy s trávením asi bývají u nedonošených dětí časté?
U dětí, které měly špatnou výživu v bříšku, se to stává, trávení bývá jejich achilovkou. Míše ale zabraly antibiotika, během pár dnů byla bez infekce a lékaři znovu zkoušeli, jak zvládne trávit mlíčko. Když byla Míša v termínu 34. týdne, tak mi její paní doktorka jednoho dne sdělila, že mě přijmou zpátky do nemocnice, abychom si na sebe zvykly, než půjdeme domů. Druhý den jsem tedy nastoupila za Míšou do nemocnice a tak moc mě to rozhodilo štěstím, že jsem z toho dostala horečku. Těch 14 dní, co jsem s Míšou strávila v nemocnici před odchodem domů, se zdálo taky nekonečných. Domů jsme šly ve 36. týdnu, tedy měsíc před termínem, kdy se měla Míša narodit. Vážila necelá dvě kila.

Druhé dítě, syna, jste porodila také předčasně. Nebála jste se jít do druhého těhotenství?To víte, že bála, a jak! Ale také jsem si moc přála druhé dítě. Celý život bych si vyčítala, kdybych do toho nešla. Manžel měl ještě větší strach než já, ale nakonec souhlasil a já jsem mu za to moc vděčná. U syna jsem se snažila od začátku udělat všechno pro to, aby se to neopakovalo. Změnila jsem také lékaře, ke kterému chodím dodnes. Ale nebylo možné tomu zabránit. Bohužel o preeklampsii se toho tehdy vědělo hodně málo.

Tehdy ještě nikdo nevěděl, že na oddálení preeklampsie pomáhá obyčejný Aspirin.

V čem to tedy podruhé bylo jiné? 
V prvním těhotenství jsem měla extrémní bolesti hlavy kvůli otoku mozku a ledviny to málem nezvládly. V tom druhém mě hlava skoro nebolela, ledviny se držely dobře, ale málem mi praskla játra a tlak jsem měla v extrémních hodnotách. Bohužel ani teď ještě není možné zjistit, jestli ženu v dalším těhotenství preeklampsie postihne, ale je aspoň možné se nechat včas na preeklampsii vyšetřit, když už je žena těhotná, a lékaři mohou hned nasadit preventivní léčbu. To byl v roce 2010 můj sen, dala bych za to tenkrát všechno na světě, jenže to ještě nikdo nevěděl, že na oddálení preeklampsie pomáhá obyčejný Aspirin.

Jak probíhal druhý předčasný porod a bylo to pro vás do jisté míry „snazší“, když to dcera předtím zvládla?
Bylo to určitě těžší. V druhém těhotenství jsem byla sledovaná lékařem, kterému důvěřuji a chodím k němu dodnes. Nemohl udělat nic. Ve 25. týdnu se zjistilo, že Ríša vůbec neroste a navíc mu už nefunguje jedna céva v pupečníku. V pupečníku jsou cévy tři, a pokud by se ucpala i druhá céva, Ríša by během chvíle umřel. Byla to zpráva, na kterou jsem nebyla ani v téhle situaci připravená. Upínala jsem se na to, že když Ríša přeroste v bříšku Míši váhu, tak to zvládneme, a ta naděje mi tímhle během vteřiny zmizela.

Moje tělo už nápor nemoci nevydrželo a nereagovalo na léčbu.

Odhad jeho váhy byl 630 gramů. Od té chvíle už jsem jela v podobném režimu jako poprvé. Zase jsem se snažila to vydržet a doufala, že to bude dobré. Tu naději jsem pořád ještě měla, tak jsem se jí držela. Ale věci se zase děly samy a já je nemohla ovlivnit. Ríša se narodil ještě před půlnocí 5. 12. a měl 660 gramů. Během porodu jsem prodělala záchvat eklampsie. Moje tělo už nápor nemoci nevydrželo a nereagovalo na léčbu. Ríšu prý vyndali rychle, narkóza mu neprospěla, takže ho musel neonatolog po porodu rozdýchávat. Naštěstí ani Ríša neměl žádné závažné potíže.

Mají děti nějaké následky? 
Nemají a je to zázrak! Oba jsou úplně zdraví, ani s jedním jsem doma neřešila už nic zásadního. Obě děti sledovala po propuštění v rizikové poradně na Karlově paní doktorka Marková a také díky její péči jsou oba v pořádku.

Už skoro rok je mou hlavní náplní práce pro Nedoklubko. Jsem moc vděčná osudu, že mě k ní přivedl, protože má obrovský smysl.

Jak moc vám pomohlo Nedoklubko a kdy jste se stala jeho součástí?
Na Nedoklubko jsem se obrátila až po narození Ríši, tedy v roce 2010. Chtěla jsem se asi i podělit o svůj příběh, ale taky jsem cítila, že už toho hodně vím a že bych mohla pomoct dalším maminkám, které jsou v téhle situaci nové. A tak jsem tu pomoc nabídla.

K tématu

Postupně se ale činnost Nedoklubka hodně rozšířila a já se zapojovala, v čem to šlo. Naše ředitelka Lucie Žáčková má ohromnou sílu měnit svět a já jsem šťastná, že můžu být u toho. Nedoklubko mi pomáhá hlavně tím, že můžu pomáhat tam, kde cítím, že můžu být opravu platná, protože jsem si tou zkušeností prošla.

Co byste vzkázala maminkám, kterým se právě narodilo nedonošeňátko? 
Aby se soustředily nejdřív samy na sebe a na tu situaci. Nejde z ní utéct a je potřeba ji přijmout, nemá smysl v tu chvíli hledat důvody, proč se to stalo. Spojte v rodině síly, podpořte sebe navzájem a objímejte se, protože to moc pomáhá. Když bude dobře vám, budete mít dost sil na to, abyste podpořily svoje miminko do dlaně, které to tolik potřebuje.“

Preeklampsie je proces, který se vytváří týdny, říká přední český porodník MUDr. Michal Koucký

Preeklampsie je definovaná vzestupem krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství a přítomností poruchy funkce různých orgánů, z nichž dominuje především porucha funkce ledvin. Ta je charakterizovaná vysokými odpady bílkovin močí. Podle nových diagnostických kritérií nemusí být přítomnost bílkoviny v moči podmínkou stanovení diagnózy.

Podmínka zvýšené hodnoty bílkoviny v moči již tedy pro diagnózu neplatí?
Přesně tak, stačí hodně zvýšený krevní tlak a k tomu porucha funkce více orgánových systémů. Jak říkám – i bez odpadu bílkoviny ledvinami.

Jak dlouho trvá, než se vše vrátí do normálu?
Preeklampsie by měla odeznít do šesti týdnů po porodu. Mělo by se jednat o dočasnou diagnózu vázanou na těhotenství a šestinedělí, která by měla odeznít.

Je možné preeklampsii u těhotné odhadnout včas, tedy dříve, než se projeví?
Celý proces se začne vytvářet už pár dní po početí a pak trvá týdny, než se vyvine tak, abychom jej mohli zachytit. Je zajímavé, že i když se zdánlivě těhotenství vyvíjí zdárně, v pozadí je bohužel už často přítomna chyba, která se zatím standardními metodami nedá spolehlivě odhalit.

Preeklampsie je tak jen pověstnou špičkou ledovce, dosud skrytého procesu „odmítání“ těhotenství matkou, které trvá týdny. Zdravotnictví jde ale stále kupředu a dnes už máme k dispozici určité možnosti, například screening a test na preeklampsii.

Co přesně znamená screening a test na pereklampsii a jaký je mezi tím rozdíl?
V případě screeningu se jedná o kombinaci hodnocení laboratorních testů, ultrazvukového vyšetření, anamnézy preeklampsie a aktuálního hodnocení krevního tlaku. Tento test je součástí ultrazvukového screeningu vrozených vad v prvním trimestru a nemusí ho hradit pojišťovna. Test na stanovení rizika preeklampsie hradí pojišťovna ženám, které mají vyšší riziko této nemoci. Je založen na stanovení poruchy rovnováhy látek, které v těle odráží funkci výstelky cév, tzv. endotelu.

Může preeklampsie ohrozit rodičku na životě?
Ano, může, je to život ohrožující stav. Nicméně v podmínkách vyspělého zdravotnictví je riziko komplikací nízké. Pokud je tedy diagnóza včas stanovena.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Od středy roušky venku a v autech. Hned ráno bude vláda jednat o dalších opatřeních

Od středy roušky venku a v autech. Hned ráno bude vláda jednat o dalších opatřeních

Ve středu v Česku vstupují v platnost další opatření, která mají zabránit šíření koronaviru. Nově platí povinnost nosit roušky i venku či v autech, byť za určitých podmínek. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly však tato opatření nebudou stačit k tomu, aby se zabránilo přesažení kapacit nemocnic, které je podle něj nevyhnutelné. Ve hře tak jsou i další opatření, o kterých bude vláda jednat již ve středu ráno.

Roman Prymula

Prymula: Opatření nejsou účinná. Vrchol přijde 11. listopadu, musíme přitvrdit

Prymula: Opatření nejsou účinná. Vrchol přijde 11. listopadu, musíme přitvrdit

  • Aktualizováno

Opatření, která vláda zavedla, zatím nefungují, vláda proto nejspíš přitvrdí. V Poslanecké sněmovně to prohlásil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Stále se podle něj stýká moc lidí, což vláda ví skrze data od mobilních operátorů. Vrcholu zdravotnických kapacit dosáhne Česko mezi 3. až 11. listopadem a už se mu není možné vyhnout, varoval Prymula.

reklama
Lékaři ukázali pacienty bojující o život. COVID-19 není chřipka, vzkazují demonstrantům
Deset let od exemplárních trestů pro žháře: Popálená Natálka má pořád v očích hrůzu
Winter Classic denně. Hokejisté jezdí kvůli opatřením za venkovním tréninkem i 100 km
Plošné školy v přírodě? Líbivá, ale nereálná myšlenka, vzkazuje Plaga Prymulovi
reklama
reklama
Škola v přírodě jako boj proti koronaviru. Prymula podporuje oddělení dětí od rodičů

Školství

Domácí zpravodajství

Bude vláda, nebude vláda? Zmatky pokračují, o jednání už nevědí ani sami ministři
Prahu 6 zdobí moderní Marie Terezie za 3,6 milionu. Můžete s ní i virtuálně otáčet
Další články
reklama
reklama