reklama
Ruská vlajka
Automobil ruského velvyslanectví před Černínským palácem, ve kterém sídlí ministerstvo zahraničních věcí.
Foto: Profimedia.cz

PŘEHLEDNĚ: Co všechno víme o útoku Ruska a hrozí Česku nebezpečí?

Co pro Českou republiku znamenají informace, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stáli ruští agenti? Co všechno o celé věci víme a jaké nebezpečí nám může hrozit? A co na to Rusko? Vybrali jsme pro vás nejdůležitější informace a popsali je krok za krokem.

Rusko a výbuchy ve Vrběticích

Premiér Andrej Babiš (ANO) s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) svolali v sobotu večer narychlo tiskovou konferenci v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničních věcí.

K tématu

„V pátek večer jsme byli informováni o závažných skutečnostech týkajících se bezpečnosti naší země. Na základě důkazů získaných našimi bezpečnostními složkami musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ oznámil Babiš se slzami v očích. Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů.

Kdo útok spáchal?

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije novičokem v britském Salisbury z roku 2018.

Prokazovali se cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Pravá jména ruských agentů jsou Alexandr Miškin a Anatolij Čepigov.

Politici se zlobí

Ihned po tiskové konferenci začali velmi kriticky reagovat politici napříč spektrem a také odborníci. Útok označili za teroristický čin. Podle některých by mělo Česko vůči Rusku udělat razantnější kroky než vyhostit 18 diplomatů. Část opozice řekla, že by se měl omluvit ruský prezident Putin.

Generál Petr Pavel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že se jedná o vojenské napadení, ke kterému se ale Rusko nikdy nepřizná. Poslanec a šéf zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v Partii na CNN Prima NEWS uvedl, že Vrbětice jsou největší útok na Česko od roku 1968.

Ruska se naopak zastal komunistický poslanec Leo Luzar. V Partii sdělil, že o ruském zapojení do případu nemá dostatek informací, a varoval před eskalací česko-ruských sporů.

Prezident Miloš Zeman zatím útok nijak nekomentoval. Babiš pouze řekl, že hlava státu podpořila vyhoštění 18 diplomatů. Zeman se k informacím o výbuchu ve Vrběticích šířeji vyjádří příští neděli v televizi Prima a na CNN Prima NEWS.

Jak reagují Rusové?

Ruská diplomacie se nechala slyšet, že za krokem české vlády vidí americký vliv. Vyhoštění diplomatů vnímá jako provokaci. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014 považuje Moskva za absurdní a nepodložená.

K tématu

„Zdá se mi, jako kdyby evropské země začaly mezi sebou soutěžit, kdo vymyslí nejhloupější obvinění Ruska a kdo se ze všeho nejvíc zavděčí Spojeným státům americkým,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Arťom Turov, poslanec Jednotného Ruska a člen výboru pro záležitosti SNS a euroasijskou integraci Státní dumy.

Co nám hrozí?

Někteří ruští politici vyhrožují Česku odvetnými kroky. Dá se očekávat zmrazení politických vztahů s Ruskem. Moskva nakonec přišla s rozhodnutím vyhostit 20 českých diplomatů a pracovníků naší ambasády. Zemi musejí opustit do pondělní půlnoci.

Kreml také může podle spolupracovníka CNN Prima NEWS v Rusku Jiřího Justa reagovat na vyhoštění svých diplomatů zrušením pravidelného leteckého spojení mezi Prahou a Moskvou. Ve hře je také negativní ovlivnění některých zakázek tuzemských firem, například ze strojírenství.

K tématu

Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že míra dalšího zhoršení ekonomických vztahů bude ovlivněna tím, že ČR je závislá na ruském dovozu ekonomicky nezbytných surovin – ropy a zemního plynu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) však nehrozí, že by Rusko stoplo plynovody pro Českou republiku.

„To nejde, to by muselo být zastaveno do celé Evropy. Navíc to je velký obchod. Evropa je závislá na ruském plynu a velmi dobře za to platí,“ řekl CNN Prima NEWS Havlíček.

Rosatom asi Dukovany nedostaví

Rusko zřejmě přijde o důležitý byznys. I když jej vláda doposud nechtěla vyřadit z chystaného tendru, po zveřejní informací Havlíček řekl, že si nedovede představit, že by se na dostavbě Dukovan podíleli Rusové.

K tématu

„Dokážu si těžko představit, že by se Rosatom podílel jen dodáváním cementu na nejdůležitější stavbě, kterou tu budeme mít,“ přidal se poslanec a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

Hamáčkova cesta do Moskvy

V rámci celé věci se rozhořela debata o tom, proč chtěl vicepremiér a ministr vnitra Hamáček letět do Moskvy. Ministr minulý týden uvedl, že do Ruska pojede vyjednávat o vakcíně Sputnik V. Opoziční politici si kladou otázku, jestli už Hamáček tehdy měl informace od bezpečnostních služeb o zapojení Ruska do exploze ve Vrběticích.

Opozice i experti kritizují, že informace měl od 7. dubna a přesto plánoval cestu do Moskvy. Někteří však zdůrazňují, že mohlo jít o taktiku.

K tématu

„Nemohu to říct. Kolem té věci probíhala spousta jednání a spousta úkonů, které jsou v nějakém režimu. Po nějakou dobu probíhala velmi úzká koordinace bezpečnostních složek. Veškeré kroky v celé kauze byly koordinovány s cílem ochránit bezpečnostní zájmy ČR. Představa, že bych byl v Moskvě v situaci, když by se tato informace dostala ven, tak takové riziko bych si nedovolil podstoupit,“ řekl k tomu v ČT Hamáček.

Později Hamáček Deníku N sdělil, že dopředu věděl, že do Moskvy nepoletí. Podle Hamáčka šlo o koordinovanou akci.

Co se bude dít dál

Celou situaci bude v pondělí řešit vláda. Premiér Babiš řekl, že si lidé budou moci udělat obrázek sami, vláda chce odtajnit materiál Bezpečnostní informační služby (BIS) o Rusku a Vrběticích.

Hamáček, který dočasně vede českou diplomacii, bude o případu výbuchu muničního areálu ve Vrběticích hovořit v pondělí na zasedání ministrů zahraničí EU.

Česku už vyjádřily podporu ostatní země, mezi nimi Velká Británie, Spojené státy, Slovensko či Lotyšsko. Podle politiků se dá očekávat, že některé země ze solidarity vyhostí ruské diplomaty. Stejně tak Česká republika vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, a to jako výraz solidarity s Británií po útoku.

Útok chtějí řešit tento týden i poslanci. Svolávají bezpečnostní výbor, možná dojde i na mimořádnou schůzi Sněmovny.

K tématu