
Ukrajina podepsala dohodu o nerostech

Ukrajinský prezident Zelenskyj a Donald Trump na jednání v Bílém domě (28. 2. 2025) Zdroj: RS/MPI / Capital pictures / Profimedia

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostal do ostré roztržky s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem přímo před novináři v Oválné pracovně. Zdroj: Profimedia.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostal do ostré roztržky s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem přímo před novináři v Oválné pracovně. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Trump a Zelenskyj na okraj papežova pohřbu hovořili o Ukrajině. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Setkání zástupců USA, Ukrajiny, Francie i Anglie ve Vatikánu, kde se sešli při příležitosti pohřbu papeže Františka. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Fotografie Trumpa a Zelenského zveřejněná vedoucím kanceláře ukrajinského prezidenta Andrijem Jermakem. (26. 4. 2025) Zdroj: čtk/profimedia.cz

Volodymyr Zelenskyj Zdroj: čtk/profimedia.cz

Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska (20. 3. 2025) Zdroj: profimedia/ČTK

Ukrajinský prezident Zelenskyj a Donald Trump na jednání v Bílém domě (28. 2. 2025) Zdroj: RS/MPI / Capital pictures / Profimedia

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostal do ostré roztržky s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem přímo před novináři v Oválné pracovně. Zdroj: Profimedia.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostal do ostré roztržky s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem přímo před novináři v Oválné pracovně. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Setkání zástupců USA, Ukrajiny, Francie i Anglie ve Vatikánu, kde se sešli při příležitosti pohřbu papeže Františka. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Na ukrajinském území se má nalézat až pět procent celosvětového množství vzácných nerostů v surové formě. Není divu, že o ně USA v čele s prezidentem Donaldem Trumpem projevily takový zájem, který přes všechny možné peripetie a roztržky vedl k podpisu dohody o těžbě. Co konkrétně Američané na Ukrajině mohou těžit? A co naopak získal Kyjev?
Co získávají Američané?
BBC s odkazem na ukrajinské geology uvádí, že země je ve špičce pěti zemí s největšími zásobami grafitu na svém území. Na Ukrajině jde zejména o dvě naleziště na západě a jihozápadě země. Grafit se běžně využívá zejména pro výrobu baterií do elektromobilů.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina podepsala s USA dohodu o nerostných surovinách. Vznikl fond na rekonstrukci země
Pro stejný účel slouží lithium, přičemž se na Ukrajině má nacházet až třetina veškerých evropských nalezišť. Část z nich je přímo v místech, která dnes drží Rusové.
Až sedm procent veškerých evropských zásob titanu, lehkého kovu využívaného při konstrukci letadel či energetických závodů, se nachází právě na Ukrajině. Společně se zirkonem se rozsáhlá naleziště nachází na západ od Kyjeva lehce od severních hranic s Běloruskem, ale další místa pro těžbu jsou přímo u ruských hranic v Sumské i Charkovské oblasti. Některá naleziště jsou navíc vyloženě na Rusy okupovaném Donbasu či v Chersonské oblasti.
K výstavbě jaderných reaktorů i zbraní se používá uran či beryllium – další prvky k nalezení na Ukrajině. Stejně tak se zde nachází například kovy jako měď, stříbro, zlato, kobalt, mangan či nikl. Kromě toho jsou na Ukrajině také značné zásoby mnoha různých vzácných zemin. I na ty mají Američané pod Trumpovým vedením spadeno.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP

Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP

Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP

Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP

Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP

Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP

ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP

Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP

Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP

Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP

Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP

Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP

ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Kanadská geopolitická organizace SecDev označuje ve své dubnové zprávě Ukrajinu za „nerostnou supervelmoc“. „Před ruskou invazí v roce 2022 Ukrajina registrovala až 20 tisíc nalezišť (8700 potvrzených) nerostů, včetně 117 ze 120 světově nejvíce užívaných kovů a minerálů,“ uvádí report. Zároveň však dodává, že značná část se nachází právě na území, kde působí Rusové – Doněcká, Luhanská, Záporožská, Charkovská či Dnipropetrovská oblast.
Co získávají Ukrajinci?
Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsaná americkým ministrem financí Scottem Bessentem a ukrajinskou vicepremiérkou a ministryní hospodářství Julijí Svyrydenkovou je podle Unianu oficiálně o vytvoření společného investičního fondu určeného pro obnovu Ukrajiny. Jeho součástí právě je přístup USA k investičním projektům na těžbu.
Bessent po podpisu uvedl, že dohoda je „signálem Rusku, že USA jsou odhodlány usilovat o mírový proces zaměřený na svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Podle Svyrydenkové zůstávají v okupovaných oblastech minerály za nejméně 350 miliard dolarů.
Ukrajina po Západu požadovala zejména bezpečnostní garance, přičemž tlačila na členství v Severoatlantické alianci (NATO). To však Trumpovy USA odmítají, což Rusům hraje do karet. Na druhou stranu, přítomnost amerických projektů na Ukrajině pro těžbu může podle některých expertů či politiků znamenat jistou formu bezpečnostních záruk.
„Kvitoval jsem i možnou dohodu, že by USA vstoupily do byznysu s Ukrajinou a měly vlastní podniky umístěné na Ukrajině, protože si myslím, že to je jistá forma nějaké bezpečnostní záruky. Přece jen by pro Vladimira Putina bylo těžší útočit na podniky vlastněné Američany,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS europoslanec a stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).
Podobně hovoří i amerikanista David Mareček. „Když tam bude hodně Američanů, nikdo si nedovede představit, že by tam zaútočil,“ komentoval pedagog MUP ve vysílání CNN Prima NEWS. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zase poznamenal, že podpisem smlouvy „dochází ke zlomu v celém konfliktu“.
PODÍVEJTE SE: Brutální záběry z Pokrovsku. Ukrajinské drony rozdrtily skupinu okupantů, Rusové neměli šanci
Vybrali jsme pro vás